Vize nyní musí jít stranou, na místě je v tuto chvíli udržet kvalitní péči, shodli se na včerejší Stálé konferenci Zdravotnického deníku klíčoví zástupci jednotlivých politických stran. Touto konferencí jsme v našem zpravodajském portálu otevřeli strategickou diskusi o tom, jak by mělo vypadat české zdravotnictví v roce 2025 – tedy na konci funkčního období nové vlády a nově zvolené Poslanecké sněmovny. Podle včerejší debaty je na místě navýšit finanční prostředky, ovšem ne cestou stanovování procenta HDP, ale absolutní částkou. Většina účastníků konference by tak šla v první řadě cestou navýšení plateb ze státního rozpočtu, ani ČSSD se ale nebrání diskuzi o spoluúčasti. Tu vidí jako stěžejní Koalice SPOLU či hnutí ANO.
Cílem koalice SPOLU je podle jejího programu zlepšování kvality zdravotní péče. Podle předsedy Výboru pro zdravotnictví Senátu PČR Romana Krause ovšem nyní nemá smysl určovat, kolik procent HDP by mělo jít na zdravotnictví i vzhledem k tomu, že dochází k poklesu HDP.
„Procento HDP by v budoucích dvou, třech letech nemuselo být vypovídající, protože bychom mohli dosáhnout třeba 8 či 8,5 procenta, ale ve skutečnosti by to reálně znamenalo v systému méně peněz. Sám za sebe říkám, že musíme navýšit množství peněz v systému, ale na druhou stranu se musíme dívat, kde bychom mohli ušetřit. Teď konečně nastane čas tlačení ekonomickou realitou, abychom část péče převedli do části domácí a stacionářové, která by měla být podle všech analýz méně nákladnou, ale stejně kvalitní a dostupnou jako péče lůžková,“ poukazuje Roman Kraus s tím, že se také musí navýšit podíl soukromých financí.
Člen Výboru pro zdravotnictví PSP ČR Vlastimil Válek (TOP 09) zároveň připomíná, že i když mají v tuto chvíli zdravotní pojišťovny finanční rezervy, kompenzační vyhláška či novela zákona 48 o veřejném zdravotním pojištění, která míří ve sněmovně do druhého čtení, si vyžádají další navýšení nákladů. Cestou by tak podle Válka mělo být další navýšení plateb za státní pojištěnce (již v minulosti TOP 09 spolu s ODS představila provázání úhradu za státní pojištěnce s variantou mezi průměrnou mzdou a HDP). Mělo by také být zavedeno doplňkové pojištění (pojištěnec by si vybíral z pojistných plánů, nejde o příplatky za materiál) a pojišťovny by měly začít více tlačit na standardizaci péče. Tyto cesty také budou součástí programu Koalice SPOLU, podle Romana Krause by navíc měly být urychleně zavedeny poplatky za hotelové služby.
„Na jedné straně bude potřeba najít další zdroje, na straně druhé bude třeba šetřit. S tím souvisí i to, že ministerstvo zdravotnictví vydalo podle NKÚ 17 miliard na vzdělávání, aniž by se systém vzdělávání jakkoliv zlepšil, naopak se zhoršil, roztříštil a kvalita šla dolů. Jedna věc je mít peníze na kvalitní péči, druhá, aby kvalitní péči měl kdo poskytnout – a tady to vypadá, že v některých odbornostech můžeme úplně přijít o atestované lékaře. To bude výzvou pro další vládu,“ poukazuje Vlastimil Válek.
Podobně na dopady zmíněných úprav, tedy kompenzačního zákona/vyhlášky a novely zákona 48, poukazuje také místopředseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR Petr Třešňák (Piráti). Piráti proto u kompenzačního zákona navrhovali místo sahání do rezerv pojišťoven zřídit speciální covidový fond, který by stál mimo systém zdravotního pojištění, nápad ovšem neprošel. Co se týče financování zdravotnictví obecně, poukazuje Třešňák na to, že systémovou změnu přinese DRG Restart (kterému se podrobněji budeme věnovat v nadcházejícím vydání ZD).
„Dlouhodobě bychom měli usilovat o to, abychom se dostali na devět procent HDP, ale jak bylo zmíněno, bude HDP klesat a porovnávat procenta a absolutní částku není na místě. Na místě je vyhodnotit, jak chceme celkově zachovat systém zdravotnictví a dostupnost v jednotlivých regionech. Nechci, aby to v závěru vyznělo, že zachování statusu quo z roku 2019 je naším cílem, ale v době, kdy proběhla pandemie, je to řešení, ke kterému se chceme dostat, abychom se pak mohli o zdravotnictví bavit v jiných rozměrech,“ podtrhává Třešňák.
Mohlo by vás zajímat
Piráti dále nabízejí jako řešení úpravu fungování zdravotních pojišťoven tak, aby byly umožněny příplatky a volba jiného produktu. To by do zdravotnictví mohlo přinést peníze navíc. Možností by dále mohlo být navyšování plateb za státní pojištěnce, a dopad do financování v pozitivním slova smyslu by měla mít také elektronizace, která zabrání dublování vyšetření a zbytečnému přetěžování systému (elektronizaci se taktéž budeme věnovat v nadcházejícím vydání ZD). Reformu fungování pojišťoven a elektronizaci přitom již Piráti v programu mají, a pokud to bude ještě v té době aktuální, měl by se součástí předvolebního programu stát i covid fond.
ANO razí dobrovolnou spoluúčast
Že je před stanovováním cílové mety z hlediska procenta HDP nejdříve potřeba reflektovat současnou situaci, si myslí také ANO, respektive místopředseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR Miloslav Janulík. I on je toho názoru, že dostat se ze současného stavu nám bude dva či tři roky trvat. Bohužel teď ale rychle těžko vyřešíme problémy, které se doposud čtvrt století neřešily nebo se je vyřešit nepovedlo.
„Zásadně jsem nesouhlasil se zrušením 30korunového poplatku, to byla velká chyba. Když se dnes podíváte na tabulku OECD, tak jsme asi s 16 procenty spoluúčasti mezi nejnižšími zeměmi – dokonce i Maďaři mají více než 2,5krát vyšší spoluúčast pacientů. V momentální situaci, měsících a desítkách měsíců půjde vůbec o to udržet stávající stav a úroveň péče. Na vize a cíle přijde, až na ně budeme mít,“ myslí si Miloslav Janulík, který poukazuje na to, že ANO již předložilo návrh na zavedení spoluúčasti, ten ale nakonec neprošel.
Na místě tak je podle něj dobrovolná spoluúčast, kterou bude ANO podporovat, a budoucnost podle Janulíka ukáže, zda bude třeba další navyšování za státní pojištěnce. Na druhou stranu je Janulík proti zřizování covidového fondu. „V momentě, kdy budeme očkovat, je vytváření fondů ex post a bylo by to administrativně náročné. Čas těchto nápadů pominul,“ dodává Janulík.
Ani místopředseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR Jiří Běhounek (ČSSD) si v tuto chvíli nemyslí, že by bylo na místě stanovovat si procento HDP, které by na zdravotnictví mělo jít. „Jsem přesvědčen, že se z covidové doby budeme minimálně tři roky dostávat. V situaci, kdy klesá výběr daní a ekonomika stagnuje, nezbude nic jiného, než aby se k tomu stát nějak postavil. Sociální demokracie bude nadále prosazovat to, co doteď, tedy solidární zdravotní pojištění a maximální možnost získání pracovníků do terénu, což se nám nikomu nedaří. Aglomerace jsou přelékařované, zatímco v terénu scházejí a ubývá jich,“ poukazuje Jiří Běhounek.
Podle něj je problém, že se v Česku strany nedokážou domluvit na několika nosných bodech, na nichž se bude pracovat po delší období. Místo toho se vytvořené věci během dalšího volebního období změní, mnohdy navíc danou oblast zcela rozebereme a pak se ji nepodaří funkčně složit (jako se to stalo například u zmíněného vzdělávání).
„Řešení s jasnými pravidly i s tím, že by se do toho měly pustit třeba peníze z hlediska pacientů, vidím jako diskutabilní a možné, ovšem za jasných pravidel. Peníze do systému budeme muset dostat, ale jak, si v této situaci nedovedu představit. Začalo dohodovací řízení a nemáme jasno, jak bude vypadat rok 2022,“ dodává Běhounek. Podle něj v krátkodobějším horizontu příštích dvou let zřejmě státu nezbude, než sáhnout do rozpočtu. Potenciál, kde by se pak mohlo ve zdravotnictví ušetřit, pak přináší elektronizace, jak ovšem Jiří Běhounek podtrhává, pouze v případě, že tu bude platit vymahatelnost práva.
Politický panel Stálé Konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku se konal za laskavé podpory společnosti Sprinx Systems, a.s. a CCA Group a.s.
Michaela Koubová
