U projektů na posílení zdravotnictví a snížení dopadů pandemie covidu-19 z evropského programu REACT-EU budou úřady posuzovat 23 kritérií, až poté bude rozhodujícím faktorem rychlost podání žádosti. Novinářům to dnes řekl náměstek ministerstva pro místní rozvoj pro evropské a národní programy Zdeněk Semorád. Narychlo svolanou tiskovou konferencí reagovalo MMR na mediální pozdvižení, podle něhož dotaci dostanou vítězové soutěže o to, kdo dřív žádost odklikne.

U projektů na posílení zdravotnictví a snížení dopadů pandemie covidu-19 z evropského programu REACT-EU budou úřady posuzovat celkem 23 kritérií, přičemž rychlost podání žádosti se bude zohledňovat až nakonec. Novinářům to dnes řekl náměstek ministerstva pro místní rozvoj (MMR) pro evropské a národní programy Zdeněk Semorád.  „Čas je až tím posledním kritériem, rozhodovat bude především kvalita projektu,“ uvedl v reakci na mediální pozdvižení, podle něhož dotaci dostanou vítězové soutěže o to, kdo dřív žádost odklikne.

Česko může z programu získat až 18,4 miliardy korun. Peníze mají být využity na rozvoj a modernizaci nemocnic, hygienických stanic nebo péči o pacienty s rakovinou a seniory. První žádosti bylo možné podávat od 5. května. Zájemců je však velké množství, a řada nemocnic tak na peníze nedosáhne.

MMR: Zveřejníme seznam žádostí s časem podání

Podle Semoráda je jedním z důvodů zvýšení limitu na 500 milionů korun na jeden projekt tam, kde se nachází urgentní příjem I. typu. Ministerstvo zdravotnictví mělo původně prosazovat poloviční částku, aby se „dostalo na všechny“. Vyšší limit však požadovala Asociace krajů. Konečné znění kritérií pro udělení dotace nakonec schválil Monitorovací výbor. „Ten má 29 členů. Tři jsou z MMR, jeden z ministerstva zdravotnictví, šest hlasů má Asociace Krajů a hlavní město Praha a dále je tam zastoupen neziskový sektor i sdružení místních samospráv,“ upřesnil náměstek.

Semorád v této souvislosti upozornil, že každý žadatel o dotaci mohl projekt do systému vložit předem, včetně příloh. Nelze tedy argumentovat tím, že některé přílohy byly velké a systém je načítal pomaleji. „Nezaznamenali jsme žádnou nedovolenou manipulaci, systém je transparentní,“ ujistil. Ohradil se také proti tvrzení, že čas podání žádosti byl nastaven na milisekundy. „Je to na sekundy. Jediné, co neumíme dohledat, je, kdy to kdo odkliknul,“ prohlásil. Podle něj také registrační čísla žádostí neodpovídají času podání projektu. „Právě proto, že na čase zas tolik nezáleží,“ dodal.

Podle MMR tak zatím existuje pouze tabulka přihlášených projektů seřazená v pořadí, v jakém byly vloženy do systému. Tu úřad ještě dnes nebo zítra zveřejní. „Neplánovali jsme to, ale situace nás k tomu donutila. Nechtěli jsme přistoupit na hru, kdo dřív klikne,“ uvedl náměstek. Výzva navíc stále běží a seznam podaných žádostí se průběžně mění. „Například dnes Pardubický kraj stáhl projekt za půl miliardy. Takže ona pomyslná čára se zase posune,“ upozornil. Jedním z problematických kritérií může být podle něj například podmínka, aby projekty byly připravené a plně funkční do roku 2023. To zvláště u těch stavebních nemusí být nic jednoduchého.

Mohlo by vás zajímat

V příštích týdnech MMR vyhlásí další dvě výzvy k podání žádostí. Průběh jejich podávání kritizovala v pondělí opozice. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) chce kvůli tomu svolat mimořádnou schůzi Sněmovny. Podle Pirátů měly dotace směřovat do regionů, kde epidemie covidu-19 odhalila nedostatky ve fungování zdravotnictví. Místo toho se podle nich mají rozdat podle toho, kdo dříve klikne. Hrozí tak, že někteří žadatelé využijí automatické systémy, které v rychlosti podávání žádostí překonají ostatní zájemce.

-sed-, -čtk-