I když by se zdálo, že skoro rok a půl od vypuknutí pandemie budou na našem trhu jen kvalitní osobní ochranné prostředky, opak je pravdou. Platí to zejména o respirátorech nakoupených přes internet. Zatímco v supermarketu nebo lékárně už v současné době narazí spotřebitel na padělek nebo nekvalitní výrobek zřídka, web se šunty jen hemží. Jak ukázal průzkum Asociace nanotechnologického průmyslu ČR a společnosti Porta Medica, devět z deseti respirátorů KN95 koupených prostřednictvím internetového prodeje jsou padělky nebo výrobky nelegálně uvedené na trh. Řada z nich má navíc falešné značení CE i s číslem notifikované osoby, takže je na první pohled lze těžko odhalit. Velký vykřičník by ale měl naskočit vždy, když je na některém výrobku napsáno „dětský respirátor“. Získat totiž v Evropě takovýto certifikát je prakticky nemožné.
Vůbec nejvyšší riziko, že zakoupí padělek nebo nelegální výrobek, mají dnes spotřebitelé na internetu. Jde totiž o poměrně špatně regulované prostředí a ani kontroly nejsou nijak četné. „V internetovém prostředí je nelegálních nabídek bohužel obrovské množství – jen v našem vzorku to představovalo 98 procent, což se zdá neuvěřitelné,“ uvádí právní expert Jakub Král ze vzdělávací a poradenské společnosti Porta Medica a zároveň člen Pracovní skupiny pro certifikace a zkušebnictví zřízené vládní Radou pro podporu strategických technologií a produktů s tím, že vyčištění internetového prodeje zabere více času.
Asociace nanotechnologického průmyslu spolu se společností Porta Medica odhalily během tříhodinového online nákupu přes nabídky srovnávačů cen Zbozi.cz a Heureka.cz 53 značek respirátorů KN95 bez řádného označení CE nelegálně prodávaných na českém trhu. Prodejci více než třetiny těchto výrobků navíc klamou spotřebitele uváděním padělaných označení CE a více než desetina podvodně deklaruje neexistující EU certifikát s čtyřmístným číslem notifikovaných zkušeben, které jim však certifikát prokazatelně nevydaly.
Důvodem podvodů je mimo povinného nošení respirátorů rozhodnutí o prominutí placení daně z přidané hodnoty na respirátory KN95 a N95 dle americké, respektive čínské technické normy, které neprošly řádnou evropskou certifikací (kdyby jí prošly, měly by standardní evropské označení FFP1, FFP2 nebo FFP3). Evropští výrobci přitom vedle investic do vývoje respirátorů splňujících náročné požadavky podstoupili i drahý a náročný mnohaměsíční certifikační proces za stovky tisíc korun. Oproti tomu mnozí dovozci respirátorů s označením KN95 bez CE jen nakoupili konstrukčně jednodušší a tedy levnější respirátory v Číně, aniž by kdokoli zkoumal, zda svými parametry splňují alespoň tuto třídu ochrany.
Česká obchodní inspekce přesto dala výrobkům s označením KN95 zelenou. „Všechny evropské dozorové orgány musí garantovat, že na trhu EU jsou pouze takové výrobky, které plní požadavky harmonizačních právních předpisů EU. Mezi testovanými respirátory KN95 jsme našli výrobky, jejichž filtrační záchyt se pohyboval pouze kolem 40 procent. Filtrační účinnost těchto respirátorů KN95 tedy byla na méně než polovině hodnoty, kterou určuje i měkčí čínská norma. Česká obchodní inspekce obhajobou prodeje respirátorů označených KN95 podle čínské normy bez jakéhokoli přetestování v EU pro většinu českých spotřebitelů legitimizovala prodej osobních ochranných prostředků bez jakékoli evropské kontroly kvality,“ říká v tiskové zprávě předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs. Spotřebitelé tak mnohdy získávali falešný pocit, že umístění nápisu KN95 na obalu respirátorů představuje kvalitativní ekvivalent třídy ochrany FFP2 deklarovaný prostřednictvím označení CE na základě přezkoušení respirátoru notifikovanou osobou v rámci evropské certifikace.
Testování dětských respirátorů znemožňuje zákaz dětské práce
Zatímco několik měsíců zpátky byla situace žalostná i v kamenných prodejnách a kolem 60 procent výrobků bylo problematických, dnes se stav zlepšil. „Bohužel jen částečně na tom má podíl Česká obchodní inspekce. Velký vliv na zlepšení situace měl Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, který opakovaně podporoval některé naše edukativní aktivity, a poděkovat musím také Svazu obchodu a cestovního ruchu. Udělali totiž osvětu v rámci obchodní sítě, takže se zlepšila informovanost nákupčích. Dnes když jdete do supermarketu nebo lékárny, situace se dramaticky zlepšila a na padělky nebo nelegální respirátory tam už moc nenarazíte,“ vysvětluje Jakub Král, podle kterého je nyní ve standardní obchodní síti devět z deseti výrobků v pořádku.
Na českém trhu je přitom několik typů výrobků, které nejsou úplně „košer“. Skutečných padělků, kdy někdo okopíruje kvalitní legální výrobek a následně ho prodává, tu máme málo. Některé výrobky mají špatné značení nebo nemají v pořádku označení CE. Jedním z nejčastějších problémů je pak padělaná certifikace, která je uvedena na obalu, daná notifikovaná osoba ale nikdy certifikaci neudělila a někdo tak její identifikační číslo zneužil. Proto většinou notifikované osoby mívají na internetu databáze, kde si lze ověřit pravost vydaného EU certifikátu.
„Tento problém představují skoro všechny dětské respirátory. Když se zeptáte standardní evropské notifikované osoby, řekne vám, že legálně certifikovat dětský respirátor v Evropě v podstatě nelze. Je to hlavně kvůli tzv. dětské práci, která je zakázaná. Norma pro testování respirátorů počítá s tím, že dobrovolníci budou s respirátorem provádět práci, a notifikované osoby to v Evropě nemají jak legálně provést. Zároveň normy nepočítají se specifiky dětského obličeje, takže je spousta věcí u dětí jinak. Dětské respirátory nebo dospělé respirátory nošené dětmi tak mají nutně mnohem nižší účinnost, než jak je testovaná pro dospělé. Aby respirátor dobře fungoval, musí mít ideální velikost a být utěsněn, jinak efektivita prudce klesá,“ popisuje Král.
Rodiče, kteří mají například chronicky nemocné malé dítě a chtějí mu pořídit co nejkvalitnější výrobek, by tak měli jít spíše cestou nanoroušek. V Česku existují firmy specializující se na dětské uživatele a mohou dodat výrobek na míru dětským uživatelům. V případě, že by se některé notifikované osobě podařilo nějak se vypořádat s dětskou prací a na trhu by se objevil skutečně certifikovaný dětský respirátor, mohou se ještě rodiče uchýlit k tomu, že výrobek vyzkouší nebo si filtraci nechají otestovat v laboratoři.
Padělky by měly být přísně trestány
Nejčastěji se nyní nekvalitní výrobky dovážejí ze třetích zemí, máslo na hlavě ale mohou mít i čeští výrobci. „Narazili jsme na případy, kdy se český výrobce tvářil, že na trh dodává český výrobek, ale v praxi to byl čínský výrobek falešně prezentovaný jako tuzemský. Nicméně je pravda, že čeští výrobci tím, že jsou tu snadno dosažitelní a potrestatelní, mají tendenci dělat to poctivě, i když také dělají chyby, mnohdy z neznalosti. Situace v tomto směru se ale zlepšuje a větší problém máme s hromadnými dodávkami ze třetích zemí,“ poukazuje Jakub Král.
Bohužel ale paradoxně mnohdy v současné době dopadají kontrolní aktivity ČOI nejvíce na ty, kdo se snaží pravidla dodržovat, občas ale dělají formální chyby. Oproti tomu nelegální dodavatelé nezřídka vyklouzávají.
„Setkali jsme se i s absurdními případy, že do renomované lékárny chodila opakovaně na jeden a ten samý druh respirátoru, který byl v zásadě v pořádku, kontrola ČOI a řešili, že na něm není napsáno, že se nemá používat ve výbušném prostředí. Vedle toho se v terénu prodávaly ve velkém respirátory, které byly padělky nebo měly filtrační účinnost 40 procent, a s těmi se nedělo nic,“ popisuje Jakub Král.
Výsledek byl často ten, že někdo, kdo se v zásadě choval správně, dostal desetitisícovou pokutu, a podvodníkovi buď jeho chování zcela prošlo, nebo dostal 20 tisíc pokuty – jenže oproti poctivci ušetřil 250 tisíc za certifikaci. Pro kontext – celková hodnota obchodu v prodeji respirátorů v Česku se pohybuje v desítkách miliard korun.
„Ve své úloze čističe trhu a někoho, kdo má být spravedlivým arbitrem, ČOI selhává, a s některými nápravami přichází evidentně pozdě. Loni přijali velké množství výjimek, a když jsme s nimi v lednu a únoru řešili, že je třeba výjimky ukončit a během měsíce, dvou skončit s doprodeji, řekli nám, že opatření zprocesovat nemohou. Teď, když se respirátory pomalu přestávají nosit, ohlásili, že opatření, které jsme navrhovali od března či dubna, bude platit od července. Bude to tedy v situaci, kdy se miliony produktů trhem již prohnaly a lidé je mají doma,“ pozastavuje se Král.
Navíc tresty, které inspekce uděluje, mnohdy zdaleka neodpovídají prohřešku. Pokuty bývají podstatně nižší, než kolik stojí splnění zákonné povinnosti, a stažení z trhu (či dokonce likvidace výrobku) se vesměs nenařizuje. Inspekce maximálně zakáže prodej, což ale pro výrobce/dodavatele znamená, že o výrobky nepřišel a může je prodat jinde, třeba mimo EU. Za loňský rok přitom při kontrolách uložila ČOI jen 32 pokut v průměrné výši 17 tisíc korun. Letos sice počet kontrol zvýšila a od ledna do dubna 2021 jich zahájila celkem 785, přičemž uložila 81 pokut v celkové hodnotě 1.106.000 korun, jenže průměrná pokuta tak ještě klesla na necelých 14 tisíc korun. Zatím inspekce vydala 281 zákazů dodávání osobních ochranných prostředků na trh na 334 681 kusů výrobků, žádný ale nestáhla.
„Je to o tom, jaké nástroje se používají a kdy se s jejich využitím přichází. Jestliže je maximální sankce 50 milionů, tak mi průměrná pokuta ve výši 13 tisíc přijde neadekvátně nízká. Nevyzývám k tomu, aby desetimilionové pokuty dostával každý, kdo předpisy poruší, ale zvolená hranice je nepřiměřeně nízká,“ dodává Král. Podle něj je přitom zákaz dodávání na trh neadekvátní ve chvíli, kdy se na trhu objevují padělky nebo dokonce nebezpečné výrobky, které nesplňují základní požadavky na bezpečnost a účinnost. Tehdy je na místě stažení z trhu, či dokonce z oběhu (tedy od konečných uživatelů), fyzická likvidace a přísné pokuty, které svou výší nebudou pod úrovní nákladů za povinnou certifikaci.
Michaela Koubová
