Německá vláda podpoří vývoj léků na covid-19. Je třeba pomoci těm, kteří onemocní, zdůvodňuje

Koronavirus ani po skončení pandemie nezmizí, a přestože se jeho šíření zřejmě podaří dostat pod kontrolu, lidé covidem onemocní i v budoucnu. A právě to je hlavní důvod, proč se spolková vláda Angely Merkelové (CDU) rozhodla finančně podpořit vývoj léku, který by zabraňoval těžkému průběhu nemoci covid-19.

Spolková vláda CDU/CSU a SPD vyčlenila na vývoj léku proti covid-19 dalších 300 milionů eur (asi 7,7 miliardy korun). Peníze z rozpočtů Spolkového ministerstva zdravotnictví a Spolkového ministerstva školství a výzkumu jsou primárně určeny k podpoře klinického vývoje léčivých přípravků a vytvoření dostatečných produkčních kapacit. S odkazem na spolkovou ministryni školství Anju Karliczekovou (CDU) to uvedl deník Deutsches Ärzteblatt.

Vládní podpora má za cíl pomoci kandidátům na nová léčiva co nejrychleji úspěšně projít klinickými testy první a druhé fáze. Tím by se měl uspíšit příchod okamžiku, kdy bude možné léky proti covidu podívat pacientům, kteří touto nemocí ochoří.

Stát podpoří všechny fáze klinických testů

„Koronavirus zkrátka a dobře nezmizí, zůstane tu s námi. A i když se nám podaří dostat pandemii pod kontrolu, z dlouhodobého hlediska tu budou lidé, kteří vážně onemocní. Cílem tohoto programu je vážnému průběhu zabránit,“ uvedl spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU).

„Bohužel musíme počítat s tím, že i při vysoké míře proočkovanosti lidé covidem-19 nemocnět budou,“ souhlasí se svým vládním kolegou Karliczeková. Podle ní je vývoj účinného léku na covid-19 prakticky stejně důležitý jako vývoj vakcín, které před onemocněním covidem-19 chrání. Zkušenosti, které pracovníci ve zdravotnictví během pandemie získávali, pro tento postup jasně hovoří.

Ministerstvo školství a výzkumu vývoj léků proti covidu podporuje od samého počátku pandemie. „V rámci některých projektů vývoje léků byly již v posledních několika měsících dokončeny základní preklinické vývojové fáze a nyní směřují do klinického stupně vývoje,“ dodala Karliczeková.

Mohlo by vás zajímat

Slovenská vláda na Ficův návrh schválila covidovou amnestii. Pokutovaní občané budou odškodněni

Na tyto projekty mohou farmaceutické společnosti žádat už od ledna 50 milionů eur, v jejichž rámci by měly proběhnout také fáze I a IIb klinického testování. „Pokud budou tyto fáze úspěšně dokončeny, je již možné usilovat o předběžné schválení léku,“ řekla ministryně školství a výzkumu. Třetí balík programů financování se pak bude zabývat fázemi IIb a III klinického testování a také vytvářením dostatečných produkčních kapacit pro výrobu léku v Německu.

Lék už za dva roky?

Spolková vláda se vedle vývoje léků proti covidu rozhodla finančně podpořit také výzkum specifických léků, které jsou již známy. Jsou ale schváleny pro užití v jiných indikacích, a tak se má zkoumat jejich účinnost a bezpečnost při léčbě covid-19.

Žádosti o financování projektů v tomto kole, v jehož rámci se bude rozdělovat 300 milionů eur, mohou podávat společnosti, které mají v Německu stálou provozovnu. Úřady je budou přijímat do 25. června s tím, že projekty by měly běžet nejdéle do konce června roku 2023.

Záměr vlády na finanční podporu tohoto typu projektů už zájem u farmaceutických společností vyvolal. Podle Spolkové asociace farmaceutického průmyslu (BPI – Bundesverband der Pharmazeutischen Industrie) bylo však už na začátku jasné, že peněžní prostředky bude třeba ze strany státu navýšit, mají-li být projekty úspěšné. „Potřebujeme přinejmenším desetkrát tolik, abychom dokázali pacientovi přinést léky, které naléhavě potřebuje,“ vysvětlil výkonný ředitel BPI Kai Joachimsen. Zdá se tedy, že se vláda uvedené cifře výrazně přiblížila.

Podle dostupných informací se mezi kandidáty na možné léky proti covid-19 mimo jiné nacházejí kinázové inhibitory, jež mají bránit replikaci viru, monoklonální protilátky pro možnou neutralizaci samotného viru nebo další protilátky na podporu imunitního systému. Zároveň výzkumníci upustili od zkoumání chlorochinu a dalších terapií, o nichž se ještě před rokem uvažovalo jako o nadějných přípravcích, uvedl portál ÄrzteZeitung.de.

Petr Musil