Plně očkovaní lidé mohou po dvou týdnech od dokončeného očkování odložit roušky a plně se věnovat svým oblíbeným aktivitám stejně jako před nástupem pandemie covid-19. Takové je nové doporučení amerického úřadu pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC). Automaticky to ale neznamená, že nastal čas odložit roušky i v Česku. I když ministerstvo zdravotnictví připouští, že změna v pravidlech pro používání ochrany dýchacích cest může v průběhu června nastat, nelze vyloučit ani zpřísnění v případě nepříznivého vývoje situace. Pandemie covid-19 ještě neskončila.
Pokud u vás uplynuly už dva týdny od dokončeného očkování, můžete se plně vrátit ke svým obvyklým aktivitám bez omezení. Můžete odložit roušky venku i uvnitř a ani nemusíte dodržovat bezpečnou vzdálenost od ostatních. Takové je aktuální doporučení amerického úřadu pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC). To padlo s ohledem na příznivý vývoj epidemiologické situace v zemi a zejména rostoucí podíl očkovaných v populaci. Plně očkovaných je v současnosti zhruba 40 procent dospělých Američanů. Některé americké státy už mají naočkovanou dokonce polovinu dospělé populace, případně se k této hranici blíží. Očkovat se mohou také teenageři ve věku 12 až 15 let. Tento pozitivní vývoj v USA je ale potřeba chápat v širších souvislostech stejně jako nařízení ohledně ochrany dýchacích cest obecně.
„Analýzy CDC naznačují, že od povinného nošení roušek lidmi, kteří byli plně očkovaní, lze postupně odstoupit, a to ve vnějších i vnitřních prostorách. Podmínkou je ale nízká prevalence viru v populaci a příznivý epidemický vývoj,“ vysvětluje profesor Zdeněk Hel, který působí na americké University of Alabama a stojí v čele vědecké Iniciativy Sníh. Podle něj je potřeba takové rozhodnutí vnímat v širším kontextu, protože tento postup není zcela bez rizika. I očkovaný člověk se může nakazit a přes asymptomatický stav infekci šířit. „Riziko je ale nižší než u člověka, který očkován vůbec nebyl,“ dodává imunolog.
I CDC ve svém obecném doporučení upozorňuje na výjimky. „Pokud jste nemocní nebo užíváte léky, které mohou oslabit váš imunitní systém, nemusíte být zcela chráněni. A to i když jste plně očkováni,“ upozorňuje úřad. Tito lidé by proto měli svou situaci konzultovat se svým ošetřujícím lékařem a nadále dodržovat všechna preventivní opatření. Tedy včetně ochrany dýchacích cest a udržování bezpečné vzdálenosti od ostatních.
Vakcíny poskytují velmi dobrou ochranu, proto je možné uvolnit pravidla
Jak upozorňuje americký zpravodajský portál Vox.com, vědecké důkazy za rozhodnutím CDC o uvolnění pravidel pro plně očkované osoby jsou jednoznačné. Dostupné očkovací látky (v USA jsou v současnosti registrované vakcíny Pfizer/BioNTech, Moderna a Janssen – pozn.red.) poskytují dostatečnou ochranu proti těžkému průběhu onemocnění, hospitalizaci i případnému úmrtí.
Zároveň ale vakcíny dokážou efektivně zabránit propuknutí infekce. Na konci dubna úřad zveřejnil data o 95 milionech očkovaných Američanů a Američanek. Infekcí covid-19 se nakazilo pouze 9.245 z nich, tedy méně než 0,01 procent očkovaných. Z nemocných pak bylo 835 osob hospitalizovaných a 132 pacientů zemřelo. Pravděpodobnost nákazy u očkovaného je tak méně než 1:10.000. Podle magazínu Time je tak poselství CDC jasné: kdo se nechá očkovat, ten se může vrátit ke svému obvyklému životu. Nicméně podle průzkumu veřejného mínění, který si magazín nechal zpracovat, je možnost nenošení roušek či jiné ochrany úst motivací k očkování jen asi pro 20 procent těch, kteří zvažují, že se nechají očkovat nebo byli nedávno očkováni. Rozhodujícím motivačním faktorem pro většinu dotazovaných je to, že se chtějí vyhnout nákaze.
Mohlo by vás zajímat
„Návrat k běžným činnostem je pro očkované osoby bezpečný. O tom není sporu,“ uvedl na tiskové konferenci Jeffrey Duchin z Americké společnosti pro infekční nemoci. Podle něj ale toto oznámení ze strany CDC vedlo ke zmatku a frustraci. Bylo totiž trochu nečekané, a proto je nutné je doplnit o širší kontext. Základní podmínkou pro odložení roušek je dokončené očkování. Musí tedy uplynout alespoň dva týdny od podání druhé dávky vakcíny v případě dvoudávkového očkování anebo dva týdny od podání vakcíny v jednodávkovém schématu. Pokud tato podmínka není splněna, člověk není chráněn.
Stejně tak není možné jednoduše vzít americké doporučení a „přesadit ho“ do jiné země. „Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje jednotlivým státům, aby průběžně vyhodnocovaly rizika a přizpůsobovaly komplexní kombinaci opatření tak, aby bylo možné udržet pandemii pod kontrolou. Opatření musí být správně zasazena do širších souvislostí. Také doporučení CDC je třeba chápat v kontextu USA. Nemusí být vhodné všude,“ upozorňuje Srđan Matić, ředitel Kanceláře WHO v České republice. Podle něj může nárůst podílu plně očkovaných a také rychlost očkování ovlivnit platná protiepidemická opatření. Pro srovnání – v USA je nyní plně očkovaných zhruba 40 procent dospělé populace. V Česku je podle dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) v současnosti plně očkováno 15 procent dospělých.
Odložení roušek jako motivace pro očkování? Ano, ale…
Změnu současných pravidel nicméně připouští i české úřady. „Ministerstvo zdravotnictví při pozitivní vývoji epidemické situace může zmírnit restrikce v případě nošení ochrany dýchacích cest,“ konstatuje tisková mluvčí resortu Jana Schillerová. „Během června může nastat zmírnění těchto restrikcí v podobě dodržování této ochrany v základních rizikových situacích (veřejná doprava, veřejné vnitřní prostory, zdravotnické a sociální zařízení), a to i na základě větší proočkovanosti obyvatel a tím snížené incidence viru v populaci,“ dodává. Právě celkový vývoj epidemické situace bude rozhodující. Důležitou roli totiž hraje nejen proočkovanost populace, ale také výskyt nových variant viru. Ty mohou být nakažlivější a zasáhnout doposud nechráněnou populaci.
Za standard považuje používání ochrany dýchacích cest v rizikových situacích také Srđan Matić. „Za současné situace není nutné nosit roušky venku. Avšak v místech s vysokou koncentrací osob, vzhledem k přítomnosti nových variant, je ochrana dýchacích cest rozumná. Měla by také zůstat standardem ve vnitřních prostorách nebo ve vysoce rizikových prostředích jako jsou nemocnice a zdravotnická zařízení, zařízení sociální péče či veřejná doprava,“ dodává. A upozorňuje, že v Česku je již přítomná varianta viru B1.617 původem z Indie, která se zdá být nakažlivější a u níž může pravděpodobně dojít k nákaze i během krátkého kontaktu. Stejně tak je na místě opatrnost u osob, u nichž očkování nemusí poskytnout ideální ochranu, například vzhledem k jejich vysokému věku, onemocnění či léčbě ovlivňující fungování imunitního systému.
Podle Matiće je tak na místě zvažovat použití ochrany dýchacích cest podle toho, v jaké situaci se konkrétní člověk nachází. „Pokud se setkají dvě plně očkované osoby, nemusí nosit roušky ani jinou ochranu dýchacích cest, protože riziko nákazy je zanedbatelné. Nicméně senioři a lidé ve vysokém riziku závažného průběhu onemocnění by měli používat roušky, jestliže se pohybují v prostředí, kde nejsou všichni očkováni,“ popisuje zástupce WHO.
Podle výzkumu veřejného mínění, který si nechal zpracovat magazín Time, mohou roušky být jedním z důvodů pro očkování u těch, kteří je zvažují nebo byli nedávno očkováni. Nicméně pouze pro 23 procent oslovených je motivací k očkování uvolnění pravidel pro plně očkované ze strany CDC. „Postupné odkládání roušek může sloužit jako důležitý motivační nástroj,“ je přesvědčený profesor Hel.
Podle Time se jedná o pozitivní, byť nikoliv masivní efekt. Tato data ukázala i další zajímavé zjištění: „Ve stejné skupině dotázaných 41 procent osob uvedlo, že se nechalo očkovat nebo plánuje očkování. A to také z obavy, že se budou pohybovat mezi neočkovanými lidmi bez roušek.“ Právě na možnost toho, že část neočkovaných či pouze částečně očkovaných osob odloží roušky, i když by to dělat neměli, upozorňuje zpravodajský portál Vox.com. Pravidla CDC byla podle něj vytvořena pro „ideální svět, ve kterém ale nežijeme“. Správně by totiž roušky či jinou ochranu dýchacích měli odložit pouze plně očkovaní, zatímco ostatní by je měli nadále používat.
„Stejně jako u každého prohlášení bude obtížné předpovídat a kontrolovat, jak si jej lidé budou interpretovat vzhledem ke svým individuálním okolnostem,“ popsal pro Vox.com Abraar Karan, lékař specializující se na infekční choroby, který působí v Brigham Women’s Hospital a Harvard Medical School. „CDC by mohlo být jednoznačnější v tom, že zatímco někteří jedinci mohou odložit roušky, stále mohou přetrvávat důvody proto, aby byly na úrovni celé společnosti používány,“ dodal. Tedy „bezpečnost“ rozhodnutí nenosit roušku závisí na úrovni šíření infekce. Přesnější by tak například bylo doplnit, že je možné ochranu dýchacích cest odložit, pokud nedochází ke komunitnímu šíření, epidemiologická situace je klidná a současně roste podíl očkovaných.
Nedokončené očkování není zárukou ochrany i přes vydaný covidový pas
Právě příliš brzké odložení roušek a zejména u osob, které nejsou plně očkovány, se může stát rizikem do budoucna. Část lidí se totiž pod vlivem falešného pocitu bezpečí může začít chovat rizikově. Paradoxně k tomu může pomoci i rozhodnutí české vlády nahlížet na částečně očkované jako na ty, kteří už mají po třech týdnech po podání první dávky vakcíny nárok na covidový pas.
Podle dat ECDC dostalo pouze první dávku vakcíny zhruba 27 procent dospělých v Česku. „Pouze plné očkování zajistí potřebnou ochranu před onemocněním covid-19. Všechno ostatní dává pouze částečnou ochranu. Umíte si představit, že trpíte rakovinou a budete užívat pouze polovinu účinné terapie, protože vám to umožní jít do kadeřnictví a odjet na dovolenou? Nebo raději nejdříve vyřešíte svůj zdravotní problém a až poté všechno ostatní? S očkováním je to stejné,“ upozorňuje Srđan Matić.
Podle něj je velmi důležité, aby veřejnost pochopila, že pandemie stále není u konce. „Virus se pokusí najít způsob, jak překonat bariéru, kterou jsme vytvořili očkováním. Děje se tak, protože se virus vyvíjí. Virulentnější a nakažlivější varianty se budou šířit všude tam, kde k tomu budou mít příležitost,“ dodává. Přirozeností viru SARS-CoV-2 je exponenciálně se šířit. Může tedy snadno znovu dojít k prudkému nárůstu počtu případů infekce, pokud veřejnost rezignuje na preventivní opatření. A to včetně těch na individuální úrovni jako je ochrana dýchacích cest, hygiena rukou a udržování bezpečné vzdálenosti od ostatních.
Situace se může zhoršit. Rizikem jsou nové varianty viru i nedokončené očkovaní
Možný negativní zvrat ve vývoji epidemiologické situaci si uvědomuje i české ministerstvo zdravotnictví. „Při zhoršení vývoje epidemické situace rozvolnění samozřejmě nastat nemusí. Může se i zpřísnit,“ konstatuje jeho mluvčí. To se ostatně aktuálně děje ve Velké Británii. Narůstá zde počet případů nakažených s mutací B1.617 původem z Indie a země opět zpřísňuje protiepidemická opatření. Nadále platí doporučení používat ochranu dýchacích cest. Není povinná, ale doporučená, i když roste podíl očkovaných. Konkrétně by pak Britové měli používat ochranu dýchacích cest všude tam, kde není možné dodržet bezpečnou vzdálenost od ostatních. Například ve veřejné dopravě nebo v obchodech.
Britský ministr zdravotnictví již dříve prohlásil, že doufá, že se toto stane ve veřejné dopravě normou jako „akt osobní zodpovědnosti“. V Anglii a Severním Irsku pak může policie udělit pokutu za nedodržování pravidel až do výše 200 liber (zhruba 6.000 korun), ve Skotsku a Walesu je pokuta 60 liber (zhruba 1.800 korun).
S možným negativním zvratem situace je třeba podle profesora Hela počítat na konci léta a začátku podzimu. „Důvodem jsou především agresivnější varianty viru, jakou je například indická varianta. Pokud dojde k prudkému nárůstu šíření viru v populaci, budeme se muset k nošení roušek alespoň dočasně vrátit,“ dodává.
Riziko, že i letošní podzim a zima budou náročné podobně jako předchozí měsíce, zcela nezmizelo, byť oproti loňskému roku máme k dispozici očkování. Aby ale poskytlo potřebnou ochranu a zároveň bránilo šíření viru v populaci, je nutné, aby byla očkovaná většina těch, kteří očkovaní být mohou. Stejně to znamená nespolehnout se jen na to, že očkování samo o sobě vše vyřeší.
„Z pohledu ochrany veřejného zdraví je při snížení komunitního šíření covid-19 nutné zajistit robustní a vysoce efektivní trasování, identifikaci a izolaci kontaktů nakažených. To musí doprovázet vhodná a racionální politika testování a důsledné šetření v ohniscích nákazy, včetně sekvenování a epidemiologické analýzy. K tomu neexistuje žádná alternativa. Riziko, že se bude opakovat loňský podzim, nezmizelo. Je ale v našich silách negativnímu vývoji zabránit,“ uzavírá zástupce WHO.
Ludmila Hamplová
