Víc než rok jsme téměř veškerou pozornost věnovali covidu, zatímco ostatní nemoci zůstávaly tak trochu v pozadí. Zachována sice byla akutní péče, na prevenci ale mnohdy nebyl prostor. Platí to i o onkologii, kde meziročně klesl počet pojištěnců, kteří dorazili na screening, o osm až 18 procent. O to důležitější nyní je dobrá organizace péče, aby ti, kdo kvůli pandemii nešli na screening a jejich onemocnění mezitím pokročilo, co nejrychleji dostali potřebnou léčbu. VZP zároveň plánuje edukativní aktivity, aby její pojištěnci věděli, na co mají nárok a co je třeba nezanedbat.
„Přestože byl poslední rok charakteristický tím, že jsme se věnovali převážně zajištění stability českého zdravotnictví ve vztahu k pandemii covid-19, pracuje VZP i na běžných, důležitých projektech, a jedním z nich je zajištění kvalitní, dostupné a nejmodernější péče pro onkologické pacienty,“ uvádí ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Na tom, aby péče byla co nejlépe nastavena, spolupracuje největší česká zdravotní pojišťovna s odbornými společnostmi. Proto také uzavřela memorandum s Českou lékařskou společností JEP. Důležité přitom je, aby se potřební dostali ke specializované péči a pak mohli být sledováni u svého praktika, aby v Česku byly dostupné moderní léky a zároveň aby péče byla udržitelná.
„V neposlední řadě je tu oblast, která částečně byla pandemií covid-19 zasažena, i když ne fatálně, a to je oblast prevence. Po roce, kdy jsme i jako pojišťovna museli bojovat s covidem a snažili se zajistit zdravotnickému systému stabilitu – a zafinancovat zdravotnictví včetně onkologie se nám skutečně povedlo -, je třeba se opět zaměřit na to, abychom nemocem dokázali předcházet,“ podotýká Kabátek. „V oblasti screenigu epidemie způsobila negativní dopady, ale je to pro nás signál, že bychom se prevenci měli se zvýšenou intenzitou v postcovidovém období věnovat tak, aby se onemocnění pokud možno zachytilo v co nejčasnějším stadiu,“ potvrzuje náměstek VZP David Šmehlík.
Podle dosavadních čísel se pandemie nejvíce podepsala na screeningu kolorekta stanovením okultního krvácení ve stolici, který se provádí v ordinacích praktiků a gynekologů. Ten loni meziročně poklesl o 17,6 procenta, propad nicméně mírně vyrovnal nárůst preventivních kolonoskopií, které naopak o 10,1 procenta narostly. Celkem tak pacientů, kteří podstoupili nějakou formu screeningu rakoviny kolorekta, ubylo o 17,1 procenta. Co se týče mamografického screeningu, zde klesl počet pacientek meziročně o 7,9 procenta, a u rakoviny děložního čípku o 7,8 procenta.
Mohlo by vás zajímat
Předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová ale doufá, že dopady tohoto výpadku nebudou až tak dramatické. „Domnívám se, že zub, který nastal zejména v jarních měsících, kdy se lidé velice báli navštěvovat zdravotnická zařízení a kdy byl pokles trvající dva měsíce nejmarkantnější, zas až tak velká katastrofa nebude a že nebudeme zaznamenávat příliš mnoho případů pacientů, kteří přijdou s pokročilejším onemocněním. Nicméně zdůrazňuji, že prevence je na prvním místě a každý musí začít sám u sebe – a to nejen tím, že přijde v okamžiku, kdy mu něco je, ale že o své zdraví dbá životním stylem i návštěvou screeningových vyšetření, která jsou u nás zdarma. To je obrovský deficit jiných států, kdy se v Evropě teprve upozorňuje, pojďme dělat screeningové programy zadarmo. My už je máme,“ podtrhává docentka Prausová.
VZP každopádně navíc chce povědomí lidí o možnostech onkologické prevence po pandemii covidu podpořit. „Rozhodli jsme se, že propojíme aktivity úseku zdravotní péče, který pracuje s hrazenými výkony, s aktivitami úseku služeb klientům, který má na starosti jednak marketing, jednak prevenci. V současné době připravujeme širší medializaci pro naše klienty o možných dostupných preventivních programech, příspěvcích, které případně VZP poskytuje, a výhodách jejich absolvování,“ nastiňuje ředitel Kabátek.
Onkologickou péči zajišťujeme dětem jako jedna z mála zemí včas
Aby ti, kdo včasný záchyt propásnou a onemocnění se u nich rozvine, měli co nejvyšší šanci, je třeba péči dobře zorganizovat. Pilířem onkologie u nás jsou komplexní onkologická centra – v Česku dnes máme 18 vysoce specializovaných center pro dospělé, čtyři spolupracující zdravotnická zařízení a dvě centra po dospělé i děti. Aby přitom měla centra prostor věnovat se pacientům v akutní fázi onemocnění, zavedla před dvěma lety VZP kódy pro praktické lékaře, kteří by měli přebírat pacienty do sledování. Od ledna 2019 tak mohou praktici vykazovat kód pro převzetí pacienta po onkologické léčbě a následnou prohlídku pacienta s onkologickým onemocněním. Do konce prvního čtvrtletí tohoto roku bylo do péče 2147 praktiků převzato 4385 lidí; následná prohlídka proběhla u třech tisíc pacientů.
„Jde o praktické lékaře, kteří postupují podle dohodnutých guidelines České onkologické společnosti a poskytují péči pacientům po intenzivní onkologické léčbě. V případě, že se nějaký parametr při vyšetření, které provádějí, zhorší, vrací pacienty zpět do onkologických center. Sekundárním pozitivním efektem je, že se primární péče edukuje a zlepšuje svou kompetenci v oblasti onkologických onemocnění. Pomáhá jim to tedy rozpoznat i u jiných pacientů toto závažné onemocnění,“ popisuje David Šmehlík.
Další věc, ve které navíc udělala VZP krok dříve než ministerstvo zdravotnictví, je hrazení inovativní terapie. Zatímco parlamentem prochází novela zákona 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění, která má usnadnit moderním lékům vstup do úhrad, největší česká zdravotní pojišťovna má už dva a půl roku metodiku k zajištění dostupnosti nehrazených léčivých přípravků. Spolu s odbornými společnostmi uzavírá společná stanoviska k jednotlivým terapiím, která se pak stávají podkladem pro rozhodovací praxi revizních lékařů.
„Říkáme, že pro tyto pacienty v tomto zdravotním stavu má smysl léky podávat. Na základě procesu pak uzavíráme smlouvu s držiteli rozhodnutí o registraci a zajišťujeme pacientům přístup k nehrazeným lékům,“ poukazuje David Šmehlík s tím, že v roce 2020 VZP uzavřela 331 smluvních ujednání, což je ve srovnání s předchozím rokem nárůst o více než 44 procent. Tyto smlouvy přitom slouží k tomu, aby byl dopad léčivých přípravků do rozpočtu ufinancovatelný.
Doposud bylo od roku 2019 uzavřeno 79 společných stanovisek, z nichž šest bylo s Českou onkologickou společností (týká se léčby karcinomu prsu, plic či melanomu), čtyři s Českou hematologickou společností (genové terapie Kymriah a Yescarta) a 53 v oblasti dětské onkologie a hematoonkologie.
„Když jsem před 35 lety začínal jako mladý dětský onkolog, přežívalo nám necelých 20 procent onkologicky nemocných dětí. Dnes více než pět let přežívá více než 85 procent dětí, což by nebylo možné bez aktivní spolupráce s plátci. K dětem se totiž léky dostávají podstatně později – jsou pro farmaceutické firmy nezajímavé a v Česku jsme jednou z mála evropských zemí, která je schopná onkologicky nemocným dětem nabízet špičkovou léčbu zavčas. Za každým z léků je lidský příběh, dítě a jeho rodina,“ říká předseda Pediatricko-onkologické sekce ČOS Jaroslav Štěrba. Ten také připomíná, že i nadále se očekává řada nových preparátů a již nyní mohou dětští lékaři využívat buněčné terapie. „Jestliže jsme schopni s plátci péče o tomto racionálně diskutovat, je to veliké štěstí pro pacienty a jsem moc rád, že jim to můžeme nabízet,“ dodává profesor Štěrba.
Prediktivní diagnostika umožňuje efektivní cílenou léčbu
Přístup VZP má ale dopad i na systém celkově. „Výstupem společných stanovisek je to, že přípravky rychleji vstupují do úhradového systému. Jedno z prvních stanovisek se týkalo karcinomu prsu – CDK4/6 inhibitorů, které byly u žen s tímto onemocněním zpřístupněny. Výsledkem příběhu bylo, že tři přípravky, které předtím nemohly získat úhradu, mají v současné době úhradu stanovenu,“ popisuje Šmehlík.
Loni tak došlo ke vstupu do úhrad či rozšíření podmínek úhrady u 18 léků v oblasti hematoonkologie (z toho osm tvořily vysoce inovativní léčivé přípravky), dále u sedmi léků na melanom (z toho jeden VILP), pěti léků na nádory plic (dva VILPy), třech léků na nádory ledvin či dvou léků na nádory vaječníků (jeden VILP). Zároveň se podařilo rozšířit spektrum hrazených biosimilars a u některých byly rozšířeny podmínky úhrady.
Novou oblastí je také prediktivní testování, k němuž VZP uzavřela společná stanoviska s Českou onkologickou společností a Společností českých patologů v březnu a listopadu loňského roku. V prvním stanovisku byl upřesněn doporučený postup a pravidla pro prediktivní testování plus byla stanovena specifikace diagnostických kritérií, na základě druhého stanoviska pak letos v lednu došlo k transformaci pracovišť pro prediktivní diagnostiku. Došlo přitom k aktualizaci obsahu výkonů, místo dvou výkonů se vykazuje jen jeden a byla stanovena kritéria pro laboratoře prediktivní diagnostiky.
„Sekvenování nové generace a NGS panely, které se týkají karcinomu plic, prsu nebo nespecifických nádorů, jsou něco, co vzniká na základě odborných doporučení a co přispívá ke zlepšení kvality léčby, protože díky identifikaci těchto faktorů je možné dělat cílenou léčbu. To v komplexních onkologických centrech umožňuje lékařům, aby pracovali s těmi nejmodernějšími technologiemi a postupy,“ dodává David Šmehlík.
Výsledkem celého komplexu výše popsaných opatření je to, že zatímco v roce 2012 se v onkologických centrech léčilo 4109 pojištěnců VZP, za něž pojišťovna uhradila 1,58 miliardy, loni se léčilo (navzdory pandemii covid-19) 7946 pacientů s úhradou ve výši tří miliard korun. „I když nám do systému vstupují moderní, drahé metody a inovativní léčivé přípravky, daří se nám držet růst nákladů lineárně s růstem klientů. Je to výsledek aktivní lékové politiky,“ vysvětluje Zdeněk Kabátek.
„Byly doby, kdy jsme doslova prosili o to, aby bylo o pacienty dobře pečováno. V současnosti jsme v guidelinech a standardech léčby na evropské i světové úrovni a můžeme poskytovat pacientům to nejlepší, co v léčbě je. Vážíme si toho, že i do onkologie přicházejí nové investiční peníze, a věříme, že tyto investice budou dobře alokovány. V současné době se hlavně myslí na Prahu a věříme, že tu je dostatečný technologický a mozkový trust, který vzájemnou spoluprací v multidisciplinárním týmu dále posuneme,“ uzavírá Jana Prausová.
Michaela Koubová
