Předseda Krysl stáhl kárnou žalobu na místopředsedkyni, udělil jí výtku

Předseda Krajského soudu v Plzni (KS) Alexandr Krysl se rozhodl stáhnout kárnou žalobu na místopředsedkyni soudu Soňu Kacovskou. Po kárném senátu původně žádal, aby ji za její údajné pochybení při přidělování věcí v rozporu s rozvrhem práce zbavil funkce místopředsedkyně. Zároveň však Krysl Kacovské uložil před několika dny výtku.

Kárné žaloby podal předseda KS Krysl na Kacovskou dvě. Tu první projednal kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v březnu a kárné žaloby soudkyni zprostil.

Druhou kárnou žalobu měl kárný senát projednávat toto úterý. V pátek však předseda Krysl kárnou žalobu stáhl. „S ohledem na obsah písemného odůvodnění předchozího rozhodnutí kárného senátu mám za to, že i v případě shledání kárného provinění by zřejmě nedošlo k odvolání z funkce místopředsedkyně. S ohledem na to, že paní místopředsedkyně končí v měsíci listopadu tohoto roku, postrádá jiný výrok smyslu. Namísto veřejného “praní špinavého prádla”, ve věcech, které jsme za paní místopředsedkyni již napravili, mám za to, že bude přínosnější věnovat energii věcem, které mají mnohem větší přínos,“ uvedl k tomu pro Českou justici Krysl.

V písemném zdůvodnění kárný senát mj. uvedl, že její odmítnutí výzvy vedení soudu k rezignaci na funkci předsedkyně senátu je, s ohledem na okolnosti, třeba vnímat „jako projev její osobní odvahy a integrity, nežli výhledového prospěchářství nebo snad egoismu“.

Věcné výhrady k práci Kacovské coby místopředsedkyně má však předseda Krysl nadále, jak pro to svědčí i výtka, kterou jí nedávno uložil. „Byla uložena za to, že paní místopředsedkyně, ač je v rozvrhu práce stanoveno, že při přidělování insolvenčních věcí se přihlíží k manželu dlužníka či koncernu, nařídila e-mailem, bez změny rozvrhu práce, zápisovému oddělení toto pravidlo nedodržovat. Tedy nepřihlížet při zápisu věcí k manželu dlužníka a koncernu,“ popsal důvody předseda Krysl.

„Výtku jsem obdržela, s touto nesouhlasím, týká se odlišného právního názoru na výklad příslušného ustanovení rozvrhu práce ve vztahu k přidělování věcí manžela dlužníka a insolvenčních věcí dlužníků, kteří tvoří koncern.  Nepovažuji za vhodné věc v tuto chvíli více komentovat a řešit přes média před tím, než budou z mé strany učiněny další kroky,“ reagovala pro Českou justici Kacovská. Nevyloučila tak informaci České justice, že uložení výtky napadne správní žalobou.

Mohlo by vás zajímat

Finanční potíže podnikatelů? Ministerstvo pracuje na pravidlech preventivní restrukturalizace

Soudkyně Kacovská zůstala (vedle samotného Krysla, který byl místopředsedou pro úsek správního soudnictví) posledním členem vedení soudu ještě z dob předsednictví Kryslova předchůdce Miloslava Sedláčka. Bývalý místopředseda soudu Jiří Levý, který se také účastnil výběrového řízení na předsedu soudu spolu s Kryslem, a kterého podporovala soudcovská rada, nedávno založil na KS odbory.

Důvodem pro jejich založení je podle vysvětlení jejich vedení primárně způsob, jakým řídí předseda Krysl soud. „Současné neutěšené poměry na soudě pramení z nedostatku komunikace předsedy soudu se soudci a zaměstnanci, jeho vrchnostenského přístupu k soudcům a zaměstnancům a jeho absolutní neochoty respektovat názory jiných. Na soudě panuje nedobrá atmosféra, ba přímo atmosféra strachu, jakou nejstarší členové soudcovského sboru a kmenoví zaměstnanci nezažili ani v době totality, takže soudci a zaměstnanci nemají potřebné a důstojné podmínky pro výkon své práce,“ popsali důvody pro Českou justici odboroví předáci.

Konkrétně pak zmiňují zrušení jídelny v prostorách soudu, údajně nedůstojné vyhození dlouholetého ředitele správy soudu, netransparentní rozdělování odměn, některé neodůvodněné personální kroky v administrativě soudu či neprofesionální, zmatečné a údajně i nezákonné přijímání rozvrhu práce soudu.

Nedostatek komunikace předsedy

„Absolutní nedostatek komunikace předsedy soudu se projevuje také v tom, že předseda soudu se za sedm měsíců ve funkci nesešel nejen se všemi soudci, ale ani se soudci jednotlivých úseků. A to přes opakovanou žádost soudců, ačkoliv s ohledem na skutečnost, že jako soudce nikdy nepůsobil u okresního soudu, a do nástupu do funkce předsedy soudu působil u krajského soudu jen na úseku správního soudnictví, logicky nemá osobní zkušenosti s výkonem obecné justice. To se také projevilo v řadě jeho nekompetentních kroků v rámci přijímání rozvrhu práce, který je základním nástrojem předsedy soudu při řízení soudu, přičemž předseda soudu opakovaně nereagoval ani na věcné připomínky soudcovské rady, její připomínky k rozvrhu práce pro rok 2021 netransparentně nezaslal Ministerstvu spravedlnosti a neučinil tak dokonce ani na výslovnou žádost soudcovské rady, která tak později byla nucena učinit sama po ověření, že její připomínky předseda zatajil. O kvalitě předsedou soudu vytvářeného rozvrhu práce a jeho dodatků jednak svědčí množství dodatků rozvrhu práce v letošním roce a jejich rozsah, ale také skutečnost, že rozvrh práce v řadě případů byl přímo v rozporu se zákonem nebo jeho obcházením,“ popisují některé své výhrady odboráři soudu.

„Nejsem předsedou soudců. Jsem předsedou krajského soudu, instituce, která je povinna poskytovat občanům službu v podobě rychlého, odborného a důstojného výkonu soudnictví. A právě za tím účelem je třeba na Krajském soudu v Plzni provést řadu změn. Je přirozené, že změny mohou vyvolávat nelibost,“ reaguje na kritiku odborářů předseda Krysl.

Podle něho lze za zmíněnou kritikou hledat také to, že je nápad věcí nově rozdělován prostřednictvím počítačového systému, a že někteří soudci tak musí nově vyřizovat obdobný počet napadlých věci jako soudci jiní. „Jinému, že není možné vyjednat si na místopředsedovi soudu pozastavení nápadu věcí bez odůvodněné změny rozvrhu práce, že nemůže bezdůvodně v informačním systému nahlížet do spisů kolegů na jiných úsecích, že je třeba využívat moderních technologií v podobě videokonferencí a zvukových záznamových zařízení, že je kontrolován stav nedodělků,“ pokračuje dále Krysl.

Podle něj nelze přisvědčit ani kritice na adresu jeho rozhodnutí zrušit závodní stravování v budově soudu. Jednak soud prostory podle něj nutně potřebuje pro vlastní potřebu, a pak v okolí soudu jsou rozsáhlé možnosti stravování, přičemž soud pro tento účel zřídil pro své zaměstnance stravenkovou kartu.

„K odvolání bývalého ředitele správy mě vedla absolutní ztráta důvěry v jeho osobu,“ uvedl Krysl k důvodům bleskového odvolání ředitele správy soudu.

O situaci na plzeňském krajském soudu nedávno jednala poslední republiková rada Soudcovské unie (SU), na kterou se obrátili její plzeňští členové. Výsledkem je, že prezident SU Libor Vávra zamíří do Plzně za vedením soudu a zdejšími soudci. V únoru měl také s ministryní Benešovou jednat bývalý předseda soudu Sedláček s bývalou soudkyní Ústavního soudu a dnes soudkyní KS v Plzni Vlastou Formánkovou.

Petr Dimun