Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) si letos důkladně posvítí na trh s léčivy v ČR. Plyne to z Výroční právy, konkrétně kapitoly Agenda 2021, kde se výslovně uvádí, že ÚOHS letos „provede rozsáhlé sektorové šetření zaměřené především na distribuci léčiv“. Ostatně tento úmysl avizoval v únoru předseda ÚOHS Petr Mlsna (vice zde). Jak zjistil Zdravotnický deník, antimonopolní úřad již navázal kontakt s vybranými institucemi, které mu poskytly své experty ke konzultacím. Mezitím na trhu přituhuje, přinejmenším z pohledu nezávislých lékáren. Ty poukazují na posilování kartelu výrobců léků s vybranými distributory a porušování platného zákona o léčivech. Rozruch také vyvolalo nejnovější oznámení společnosti Aspen o změně distribučního modelu.
Společnost ASPEN Pharma Ireland Limited ruší k 1. červenci svůj stávající obchodní model, kdy dodávala léčivé přípravky do lékáren skrze logistického partnera Phoenix lékárenský velkoobchod, s.r.o.. A od stejného datumu přichází s novým modelem, kdy léčivé přípravky prodá „vybranému obchodnímu partnerovi“, jímž je opět společnost Phoenix lékárenský velkoobchod, s.r.o.. Ta tedy bude od 1. července dle vlastních obchodních podmínek a na svůj účet realizovat prodej koncovým zákazníkům. Firma Aspen to oznámila v dopise obchodním partnerům, který má Zdravotnický deník k dispozici.
Odkázáni na dodávky konkurenta
Co to vlastně znamená? Podle námi oslovených expertů je dopis důkazem, že výrobce zcela otevřeně svěřuje jednomu vybranému distributorovi pravomoc určovat, kdo a za jakých podmínek dostane zboží a kdo nikoliv. „Poškodí to nás nezávislé lékárny, protože Phoenix jako provozovatel lékáren sítě Benu je s námi v konkurenčním prostředí. Budeme teď odkázáni na dodávky od svého přímého tržního konkurenta,“ sdělil Zdravotnickému deníku jeden z nezávislých lékárníků, který si přál zůstat v anonymitě.
Zdravotnický deník v minulosti již několikrát upozorňoval na to, že řada léčivých přípravků je nadále některými výrobci dodávána pouze prostřednictvím jednoho jediného jimi preferovaného distributora, a proto jsou následně některým lékárnám kráceny dodávky léčiv, které pak nemají skladem pro výdej pacientům. Podle námi oslovených právníků je to v přímém rozporu s povinnostmi, které výrobcům stanoví zákon o léčivech. Dochází tak také k narušení hospodářské soutěže a zneužití dominantního postavení na trhu s léčivými přípravky i mezi lékárnami samotnými.
Již loni podalo Grémium majitelů lékáren k ÚOHS „podnět k přezkoumání postupu soutěžitele“, který byl namířen proti farmaceutické společnosti Astellas Pharma Europe, protože ta některé léčivé přípravky dodává na trh výhradně prostřednictvím distributora Phoenix. Grémium v tom vidělo zneužití dominantního postavení na trhu ze strany Phoenixu. Jeho protisoutěžní jednání spatřovalo v tom, že Astellas nutí lékárny, aby poskytovaly citlivé a strategické obchodní informace svému přímému konkurentovi – Phoenixem stoprocentně vlastněnému řetězci lékáren Benu. Podobný postup používají i mnozí další výrobci. Nový trend, který nyní zahájila firma Aspen, pak vzdaluje distribuční praxi od zákona ještě více. „Dříve výrobci argumentovali tím, že si plní své povinnosti, že mají pod kontrolou obchodní podmínky, termíny dodávek, logistiku, že si to vlastně všechno řídí. Teď už úplně rezignovali na znění zákona. Předali Phoenixu plnou odpovědnost za dodávky a dostupnost léčiv na území ČR, a pokud něco chce nezávislá lékárna, musí se obrátit je na Phoenix ,“ řekl nám náš zdroj z řad lékárníků, který se obává, že příklad Aspenu budou následovat další farmaceutické firmy, které dnes provozují DTP kanály. Změna obchodních podmínek je totiž zbaví starostí s výběrovými řízeními na dodávky léčiv do nemocnic, kdy fakturoval jiný subjekt (distributor), než ten, který v soutěži uspěl (výrobce). Výběrových řízení se již nebudou účastnit výrobci, ale pouze jimi vybraný distributor a ten také bude v případě vítězství dodávku realizovat a fakturovat.
Rozsáhlé šetření a konzultace s experty
Podněty, které dostává ÚOHS zřejmě dopadly na úrodnou půdu. „Úřad se dále zaměří na farmaceutický sektor, a to jak z hlediska hospodářské soutěže, tak i z pohledu veřejného zadávání. Sekce hospodářské soutěže provede rozsáhlé sektorové šetření zaměřené především na distribuci léčiv,“ píše se ve Výroční zprávě úřadu v kapitole Agenda 2021. Jak už jasně avizoval předseda ÚOHS Petr Mlsna v lednovém rozhovoru pro naše kolegy z Ekonomického deníku, chce být v této oblasti zdravotnictví aktivnější a má za to, že lze „i na základě vnějších znaků detekovat možné protisoutěžní jednání“. Mlsna oslovil některé subjekty, jichž se problematika dotýká, s žádostí o konzultace s cílem vytvořit metodiku pro zadávání veřejných zakázek na dodávky léčivých přípravků, a to konkrétně Českou lékárnickou komoru, Ministerstvo zdravotnictví, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR, Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra ČR a Českou lékařskou komoru. Podle našeho zjištění je spolupráce těchto subjektů nyní na samém počátku. „ÚOHS nás oslovil s tím, že by toto téma rád projednal. Požádal o kontaktní údaje na našeho odborného zástupce,“ sdělila nám mluvčí Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra Hana Kadečková s tím, že jméno experta nebude zveřejňovat v médiích, protože takovou informaci považuje za interní. Podobně reagoval například i prezident České lékárnické komory Aleš Krebs., jenž rovněž potvrdil, že byli osloveni a že delegovali svého zástupce , který je k dispozici ÚOHS ke konzultacím. Také on jméno nechtěl zveřejnit.
„ÚOHS problematiku nákupu léčivých přípravků vnímá jako velmi rozsáhlou, mnohovrstvou a do značné míry specifickou, rozhodl se v této oblasti zintenzivnit svoji metodickou činnost s cílem poskytnout pomoc nejen zadavatelům, ale i jiným subjektům, jichž se tato problematika týká,“ napsal Petr Mlsna ve výše zmíněném dopise institucím, v němž je požádal o konzultaci. Úřad, coby správní orgán s kompetencí zejména v ochraně hospodářské soutěže a dozoru nad zadáváním veřejných zakázek, podle svého předsedy nedisponuje specifickými odbornými znalostmi a zkušenostmi v oblasti léčivých přípravků, proto se obrací na odborníky. Témata, která ÚOHS budou zajímat, rozdělil do tří oblastí:
1. Charakteristika léčivých přípravků (Jsou léčivé přípravky definovány účinnou látkou, resp. účinnými látkami, nebo konkrétním názvem? Je pro lékaře, resp. nemocnici nakupující léčivé přípravky důležitá (pouze) účinná látka, resp. účinné látky, nebo existuje legitimní důvod pro požadavek na konkrétní lék/léčivý přípravek? Jaké jsou rozdíly mezi „originálním“ léčivým přípravkem a generiky?)
2. Druhy a kategorie léčivých přípravků (Jaká jsou možná hlediska pro kategorizaci léčivých přípravků? Pozn.: Zadavatel je povinen nahlížet na plnění svým charakterem totožné či obdobné jako na jednu veřejnou zakázku; jde o vymezení oné „totožnosti“, resp. „obdobnosti“ v oblasti léčivých přípravků.)
3. Nákupy a distribuční kanály léčivých přípravků (Jakými způsoby dochází k distribuci léčivých přípravků? Pozn.: Zde jde zejména o zmapování situace na daném trhu, zda existuje vždy konkurence, nebo zda existují situace, kdy je k dispozici pouze jeden jediný dodavatel.)
-cik-
