Až o dva roky se může lišit prodleva mezi dnem, kdy je v Evropské unii zaregistrován nový inovativní lék, a dnem, kdy je tento lék vpuštěn do národního úhradového systému. Záleží „jen“ na tom, v které evropské zemi se k němu zrovna potřebujete dostat. Česká republika se s průměrem 622 dní propadá na konec druhé desítky za Slovensko. Dokládá to nová studie Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA) zveřejněná na konci května.
Až o dva roky se může lišit prodleva mezi dnem, kdy je v Evropské unii zaregistrován nový inovativní lék, a dnem, kdy je tento lék vpuštěn do národního úhradového systému. Ta se totiž pohybuje se mezi čtyřmi měsíci a dva a půl rokem. Záleží „jen“, v které evropské zemi se k léku zrovna potřebujete dostat. Dokládá to nová studie Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA) zveřejněná na konci května.
Analýza zahrnula 34 evropských zemí (24 z EU, včetně ČR) a 152 inovativních onkologických léků a orphanů (léků na vzácná onemocnění), které Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila mezi lety 2016 a 2019. Hodnocen byl stav k 1. lednu 2021, tedy u kolika z těchto vybraných léků bylo na počátku roku 2021 na národní úrovni dokončeno posouzení ceny a úhrady a preparát začal být v rámci systému k dispozici potřebným pacientům.
Česká republika nedopadla v hodnocení špatně z hlediska počtu analyzovaných léků na trhu, v rámci EU skončila na desátém místě. Kde se však propadá, to je délka schvalovacího období. K českému pacientovi se někdy moderní lék dostane podle autorů analýzy i za více než dva roky od registrace v EU.
Přečtěte si celý článek s předplatným elektronického Media Network Magazínu
- přináší exkluzivní informace, analýzy a komentáře o klíčových změnách v oblasti ekonomiky, práva a zdravotnictví
- zaměřuje se na nejzásadnější problémy jednotlivých oblastí a způsoby jejich řešení
- věnuje se strategickým otázkám rozvoje
