Opatření ministerstva zdravotnictví, které se týkalo zavření restaurací, bylo nezákonné. V dnešním rozsudku to uvedl senát Nejvyššího správního soudu v čele se soudcem Petrem Mikešem. Soud uvedl, že uzavřením provozoven byla veřejnost omezena na svobodném pohybu. Z jeho výkladu plyne, že zavřít provozovny možné je, ale pouze za předpokladu hrozící pandemie, která nastupuje. NSS opět řekl, že se na uzavření provozoven nevztahuje pandemický zákon, ale zákon o veřejném zdraví.
Ministerstvo zdravotnictví ale do odůvodnění opatření z 23. dubna samo napsalo, že pandemie je na ústupu a existují nyní pouze ohniska nemoci Covid-19.
Navrhovatel, lékař Kamil Rinchenbach, tvrdí, že jej ministerstvo napadenou částí mimořádného opatření zkrátilo zejména na právu svobodného pohybu a pobytu zaručeného Listinou základních práv a svobod, neboť mu není umožněna přítomnost v provozovně stravovacích služeb. Resort služby neomezil, ale rovnou zakázal, což podle lékaře není v souladu ze zákonem. „Pokud odpůrce povoluje prodej „přes výdejové okénko“, nejde o stravovací službu, ale o prodej výrobků, resp. zboží. Pandemický zákon ovšem striktně odlišuje omezení a zákaz,“ uvádí navrhovatel s tím, že opatření navíc nemůže obstát v testu proporcionality.
Cestu přenosu infekce lze podle něj minimalizovat např. vhodnými podmínkami, např. snížením kapacity provozovny na určitou mez, stanovením povinných rozestupů či stanovením desinfekčních pravidel. „Vhodné stanovení podmínek pro vstup do obchodních a výrobních provozoven má tedy stejné účinky na šíření jakékoliv nákazy jako úplný zákaz vstupu veřejnosti, které představuje nesrovnatelně větší zásah do práva svobodného pohybu a pobytu i do práva svobodného podnikání,“ uvádí Rinchenbach.
Pokud by podle něj měli návštěvníci provozovny stravovacích služeb povinnost předložit negativní testy na Covid-19, pak by nebyl dán důvod omezovat setkání lidí v uzavřeném prostoru a nedošlo by k plošnému komunitnímu přenosu, neboť lidé s negativními testy nemohou být zdrojem nákazy.
Podle ministerstva nešlo o absolutní zákaz provozu, protože restaurace mohly prodávat přes výdejová okénka či dovozem do domácností a firem. Omezena byla pouze přítomnost veřejnosti v provozovně. K námitce nedostatečného odůvodnění resort uvedl, že navrhovatelem zmiňované stanovení podmínky negativního testu na onemocnění Covid-19 při vstupu do provozovny neumožňovala epidemická situace. „Cílem napadené regulace bylo omezit setkávání lidí v uzavřeném prostoru a omezit plošný komunitní přenos,“ napsali NSS zástupci ministerstva.
Podle NSS resort zdravotnictví v opatření nestanovil povinnosti jen provozovatelům stravovacích služeb, ale také každému zákazníkovi, neboť jim zakázal přítomnost v provozovnách. Regulace tak míří nejen na provozovatele, ale i na třetí osoby, tedy na každého, kdo je součástí nejširší spotřebitelské veřejnosti. Veřejnosti je zakázán vstup i v případě, že provozovna je otevřena, což mimořádné opatření podle NSS přísně vzato nezakazuje, nebo že provozovatel sám nesplní svou povinnost zabránit přítomnosti veřejnosti. Provozovatel i veřejnost jsou také zjevně nezávisle na sobě podle pandemického zákona postižitelní pokutou.
Omezení veřejnosti na osobní svobodě
Mimořádné opatření tak podle NSS skutečně omezuje veřejnost na osobní svobodě. Senát Petra Mikeše se ztotožňuje z rozhodnutím senátu Tomáše Langáška z 21. května, kdy NSS zrušil platné opatření k regulaci provozu restaurací, heren a kasin.
Ministerstvo kromě pandemického zákona opřelo poslední opatření také o zákon o ochraně veřejného zdraví. Ten ale podle soudu umožňuje omezit styk osob lidí podezřelých z nákazy, ale nikoliv plošně, v celé zemi, pokud tedy nenastane výjimečná situace, kdy je skutečně celá země jediným ohniskem. Tuto argumentaci používá NSS i v aktuálním rozhodnutí.
„Ačkoli odpůrce tehdejší epidemickou situaci hodnotí nadále jako nepříznivou, neboť riziko dalšího šíření nemoci
v populaci je i přes kontinuální pokles případů stále vysoké, klade si za cíl, aby epidemie byla brzděna co nejvíce a pokračoval současný trend poklesu i v následném období a nedošlo ke vzniku významnějšího ohniska nákazy, které by mělo potenciál se dále šířit. Z toho lze dovodit, že sám odpůrce celou Českou republiku v období, kdy bylo vydáno nyní napadené opatření, nepovažoval za ohnisko nákazy,“ uvádí nyní NSS.
Resort podle soudu vycházel naopak z toho, že je třeba stanovit takovou regulaci, díky které se bude vzniku ohnisek nákazy předcházet. Takový postoj odpovídá i tomu, že epidemie již byla kontinuálně na ústupu, což bylo do značné míry ovlivněno tím, že řada osob se pravidelně podrobovala povinnému testování. Mnoho lidí již také podstoupilo očkování a byla stanovena všeobecná povinnost nosit ve vnitřních prostorách nebo při setkání více osob respirátory třídy FFP2.
Podle NSS také pandemický zákon umožňuje omezit obchod a služby, ale nikoliv fakticky zakázat provoz restaurací prostřednictvím zákazu přítomnosti veřejnosti v provozovně. Stejným způsobem rozhodl NSS už v dubnu. Nyní rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Jitky Zavřelové a Milana Podhrázkého.
Článek byl převzat z partnerského portálu Česká justice.
Eva Paseková
