Němečtí politici ve shodě: Financování zdravotnického systému se musí změnit
V Německu nastala vzácná politická shoda. Zástupci parlamentních stran jsou přesvědčeni, že tamní systém financování zdravotnictví se musí po podzimních volbách do Spolkového sněmu restrukturalizovat. Teď už jen najít soulad také v tom, jaký má být cílový stav. Představy stran se však různí.
Zdá se, že němečtí politici vzali vážně v potaz nedávno publikovanou studii berlínského výzkumného IGES Institutu, podle níž zdravotní systém u našich západních sousedů směřuje k obřím deficitům už během příštích čtyř let. Podle deníku Deutsches Ärzteblatt totiž politici naznačili, že je skutečně čas na to s financováním německého zdravotnického systému něco udělat.
Jenže tím zřejmě shoda napříč politickým spektrem končí. Pokud jde o řešení finanční nerovnováhy německého zdravotnictví, představy současných koaličních, ale i opozičních stran zastoupených ve Spolkovém sněmu se poměrně liší.
Jak získat více peněz
Zatímco vládní sociální demokraté (SPD) a opoziční Zelení chtějí posílit příjmovou stranu fondů zákonného zdravotního pojištění skrze zvýšení pojistných sazeb, vládní křesťanští demokraté (CDU/CSU) a opoziční Svobodní demokraté (FDP) by rádi apelovali na osobní odpovědnost pojištěnců, ale i jejich finanční spoluúčast na využívání zdravotní péče.
„Musíme se soustředit na to, jak můžeme získat více peněz do systému jako celku,“ uvedl Erwin Rüddel (CDU), předseda zdravotního výboru Spolkového sněmu. Zároveň ale odmítl debatu o zvýšení pojistného na zákonné zdravotní pojištění. Naopak sociálnědemokratická expertka SPD na zdravotnictví Bärbel Basová vyjádřila přesvědčení, že o rozpočtu pro zdravotnický systém na rok 2022 je třeba diskutovat. „A nevylučujme zvýšení pojistného,“ řekla.
Basová apelovala na křesťanské demokraty i Svobodné, aby se z ideologických důvodů neuzavírali před debatou o výši pojistného. „Potřebujeme, aby všechny části společnosti financovaly sociální systémy. Abychom dosáhli kýžených úspor, museli bychom po volbách začít vážně a hodně debatovat o změně struktury zdravotní péče. Té máme sice mnoho, ale v kvalitě jsme často jen průměrní,“ dodala Basová.
Mohlo by vás zajímat
Studie IGES je základ pro diskusi
Expertka na zdravotnictví Zelených a členka Spolkového sněmu Maria Klein-Schmeinková členům vládnoucí koalice připomněla, že nedávno odhlasovali zvýšení příspěvků do fondu zdravotního pojištění ze státního rozpočtu. „Proto je třeba před volbami projednat i krátkodobé kroky a zvýšit daňovou dotaci,“ uvedla.
Nicméně zdravotničtí experti uvedených politických stran analýzu IGES Institutu zhodnotili pozitivně a berou ji jako základ pro další diskusi o změně financování zdravotnického systému. „Naši ekonomičtí experti se už ptají, jaké peníze se vlastně v systému utrácejí. Nyní pro to máme podklady a budeme je dále analyzovat,“ dodala Bärbel Basová.
Erwin Rüddel chce diskutovat zejména o takzvaných nepojistných dávkách, které podle studie IGES Institutu tvoří asi 41 miliard eur. Zároveň chce více spoléhat na motivační mechanismy, které by lidi vedly k větší odpovědnosti za své zdraví i budoucnost.
Za schodek nemůže covid
Berlínský výzkumný IGES Institu vydal v pondělí 14. června studii, z níž vyplývá, že německý zdravotnický systém bude už v roce 2025 postrádat 23 až 35 miliard eur (585 až 890 miliard korun) a tento deficit se bude i nadále prohlubovat. Zda bude schodek při dolní či horní hranici uvedeného intervalu, bude záležet na scénáři, který nastane. Ve střední variantě pak bude v systému chybět 27,3 miliardy eur (téměř 700 miliard korun).
Už v příštím roce ale vznikne schodek ve výši 15,6 miliardy eur (bezmála 400 miliard korun). Takovou sumu bude muset do systému poslat spolková vláda ze státního rozpočtu, aby zaplnila zvětšující se mezeru mezi příjmy z pojistného a výdaji spojenými se zdravotní péčí, vypočítává IGES Institut.
Podle Institutu za narůstající nerovnováhou nemůže pandemie koronaviru. „Důsledky pandemie hrají v tomto vývoji pouze podružnou úlohu. Většina finančních prostředků na boj proti pandemii nepocházela z fondů zákonného zdravotního pojištění, nýbrž ze spolkového rozpočtu,“ uvádí autoři studie.
Podle nich se totiž počet případů necovidové léčby v německých nemocnicích v roce 2020 výrazně snížil, což zapříčinilo pokles výdajů zákonných pojišťoven na financování nemocniční péče na polovinu. Na vině je naopak dlouhodobé zaostávání tempa růstu příjmů zdravotnického systému za tempem růstu výdajů na péči. Zatímco výdaje rostou od roku 2009 ročně v průměru o čtyři procenta, příjmy jen o 3,5 procenta, píší výzkumníci.
Petr Musil
Petr Musil
