Inovativní léky dnes čím dál častěji směřují k malým, specifickým skupinám pacientů. Dnes je tak možné například onkologickým pacientům s určitou mutací poskytnout lék, který právě u nich cíleně zapůsobí. Stále však zůstávají pacienti, kteří na žádnou léčbu nereagují, a nikdo neví proč. Právě zde by přitom podle některých odborníků byl prostor pro nekomerční klinické studie dělané ve stylu personalizované medicíny, kdy by se specialisté snažili zjistit, jak těmto lidem vypadávajícím z léčby pomoci. Problematice se věnoval Kulatý stůl Zdravotnického deníku.
Personalizovaná medicína bývá spojována s inovativními léky a tak i farmaceutickými společnostmi. Faktem však je, že se o ni zajímá i nekomerční výzkum, a to i v České republice. „CZECRIN je infrastrukturou pro nekomerční výzkum. Je tu pro to, aby zkoumal i věci, které farmaprůmysl zkoumat nechce. My jsme zapojeni do 63 projektů klinických hodnocení povolených SÚKL, které jsou akademické,“ poukazuje koordinátorka CZECRIN (čili Českého národního uzlu Evropské sítě infrastruktur klinického výzkumu) a přednostka Farmakologického ústavu Masarykovy univerzity Regina Demlová.
Co vlastně CZECRIN je? Masarykova univerzita ve spolupráci s FN U sv. Anny v Brně vytvořila expertní síť klinických center pro nezávislý klinický výzkum, jejíž prioritu je vývoj inovativních léčiv personalizované terapie v oblastech onkologie, pediatrie a vzácných onemocnění. CZECRIN přitom vybudoval čisté výrobní prostory pro vývoj personalizovaných léčiv, které umožňují i realizaci klinických studií s výzkumnými prioritami v oblastech dětské onkologie, dětského diabetu či vzácných onemocnění. Právě ty totiž bývají pro farmaceutický průmysl neatraktivní.
A jsou tu i další oblasti, které bývají v klinických studiích odsouvány na vedlejší kolej. Faktem totiž je, že při klasické randomizované studii se zkoumá dopad na vybranou skupinu pacientů. Už se ale neřeší, že zatímco u některých lék zabere skvěle, jiným pacientům přidělá jen potíže – důvod, proč u některých lidí terapie nezabírá, se nezkoumá. Typicky jde o případ onkologie, ale i dalších specializací.
„Revmatologie je také obor, který potřebuje personalizovanou medicínu. Máme sice spoustu nových léků, které skvěle fungují, ale ne u všech. Je přitom velká škoda, že se nedělají klinické studie u pacientů, u kterých léky nefungují. Většinou jen zkoušíme další a další léky. My bychom ale měli sbírat ty, u kterých se léčba nedaří, udělat z nich kohortu a začít zkoumat, proč jsme s léčbou neuspěli. Časem se snad dostaneme k tomu, aby se tito lidé začali rozebírat na prvočinitele a zjistilo se, co by se dalo dělat,“ navrhuje přednosta Kliniky revmatologie a rehabilitace 3. LF a Thomayerovy nemocnice Tom Philipp, který zároveň v podzimních volbách kandiduje za Koalici SPOLU.
Už nyní přitom máme porůznu data, která by se k tomuto účelu dala využít, musel by je ale někdo dát dohromady a zanalyzovat. Cestou by podle Toma Philippa mohla být iniciativa EU a farmaceutického průmyslu IMI, v rámci níž se společnými prostředky zkoumaly vybrané problémy. Bylo by tak možné například vypsat trojstranný grant mezi EU, výzkumnou institucí a farmaprůmyslem, který by se na problematiku zaměřoval.
Mohlo by vás zajímat
I když je tak personalizovaná medicína novou záležitostí, přináší s sebou obrovské možnosti. Využívat je začneme ve chvíli, kdy budeme schopni dát dohromady data z různých zdrojů, naučíme se je zpracovávat a dělat analýzy. Ty nám pak mohou otevřít zcela nový svět a přinést celou řadu poznatků.
Tomu, jaké překážky nám v Česku při zpracování dat stojí v cestě, ve kterých zemích si můžeme vzít příklad či jak nově v rámci personalizované medicíny přistupovat ke klinickým studiím, se budeme věnovat v dalších vydáních ZD.
Kulatý stůl vznikl za laskavé podpory společností Roche a CCA Group a.s.
-mk-
