VZP posílá na svůj fond prevence 350 milionů na samotestování

VZP ode dneška zájemcům hradí dva preventivní PCR testy měsíčně a také každých sedm dní test antigenní. Aby pak měla dostatek prostředků i na samotestování, schválila včera správní rada pojišťovny převést na fond prevence 350 milionů korun. Dobrou zprávou přitom je, že zatím pojišťovna hospodaří s kladným saldem. Za to, že se VZP dařilo během náročného období situaci i po finanční stránce zvládat, včera správní rada poděkovala managementu pojišťovny a řediteli Zdeňku Kabátkovi schválila odměny ve výši 95 procent stanoveného maxima.

Dnešním dnem počínaje se může každý i bez doporučení lékaře nechat dvakrát měsíčně preventivně otestovat PCR testem. Úhrada je stanovena na 350 Kč včetně odběru, vlastního vyšetření a vydání certifikátu o výsledku absolvovaného testu (výše úhrady testu indikovaného lékařem je ovšem rozdílná). Pojištěnci zároveň mají možnost nechat si v rámci plošného testování udělat každých sedm dnů antigenní test, který bude žadateli poskytnut zdarma (ministerstvo včera odsouhlasilo návrh pojišťoven, aby se úhrada za antigenní test snížila na 201 korun). VZP tak reflektuje Národní strategii testování covid-19.

Aby bylo dostatek peněz i na samotestování hrazené z fondu prevence, schválila včera správní rada VZP převod financí. „Na základě aktuálního vývoje podávání žádostí dochází k navýšení fondu prevence o 350 milionů korun, abychom byli schopni tento příspěvek dále vyplácet,“ uvádí předsedkyně správní rady VZP Věra Adámková.

„V rámci příspěvků na samotestování bylo počítáno s tím, že bude probíhat průběžné financování, tedy že bude fond prevence průběžně doplňován z fondu základního tak, jak budou generovány náklady spojené se samotestováním. Na konci března jsme měli v rámci příspěvku na samotestování uplatněno zhruba 250 milionů korun a nyní je tu další příděl 350 milionů tak, abychom byli schopni pokrýt následující období. V žádném případě to neznamená, že by fond prevence nedisponoval prostředky pro realizaci dalších preventivních programů,“ doplňuje ředitel VZP Zdeněk Kabátek s tím, že pokud bude samotestování pokračovat delší dobu, je možné, že management přijde na správní radu s dalším podobným rozpočtovým opatřením. „Nechceme ale do fondu přilít prostředky, které by tam pak zůstaly navíc,“ dodává Kabátek.

Rada schválila i tendr na jednoho distributora vakcín proti covidu-19. ČTK to řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Zakázka, která má předpokládanou hodnotu přes 150 milionů korun, může být podle Kabátka vypsána nyní s tím, že vítěz může být známý zhruba na přelomu června a července, hlavním kritériem bude cena za rozvoz jednoho balení vakcíny. S vítězem chtějí pojišťovny a ministerstvo podepsat rámcovou smlouvu na čtyři roky, předpokládá se totiž, že očkování nebo přeočkování letošním rokem neskončí. Pojišťovny ale podle Kabátka budou distributorovi platit jen za rozvezené vakcíny, pokud by tedy očkování proti covidu-19 skončilo dříve, smlouva by vypršela bez plnění.

Mohlo by vás zajímat

Pití energetických nápojů neomezujeme, chceme regulovat jejich nekontrolovaný prodej dětem, říká Tom Philipp k návrhu zákona

Odměny pro ředitele Kabátka

Správní rada se také včera zabývala odměnami pro ředitele VZP. Kritéria hmotné zainteresovanosti ředitele byla však odsouhlasena v loňském roce v době, kdy se nevědělo, jaké další výzvy covid-19 u nás přinese. Ke kritériím tak patřilo spuštění mobilní aplikace pro pojištěnce, udržení počtu pojištěnců a zvýšení rychlosti přijetí hovorů v call centru.

„V diskuzi proběhl návrh o tom, že toto hodnocení není seriózní, protože call centrum VZP v době největší pandemie bylo zcela dáno k dispozici státu a plnilo úkoly pro další subjekty. Nakonec byl přijat návrh s tím, že dochází ke snížení maximální odměny o pět procent kvůli nepřijetí plné hodnoty pojištěnců,“ popisuje Adámková. Maximální odměna je stanovena na šestinásobek platu ředitele, který činí 225 tisíc korun. Přiznaná odměna tak je 1,28 milionu korun.

„Správní rada jednomyslně vyslovila poděkování vedení VZP za zvládání celé situace okolo pandemie covid-19. Vzhledem k tomu, že se pečlivě hospodařilo s financemi, VZP byla v první chvíli schopna saturovat nákup mnoha důležitých věcí. Kdyby nebylo pečlivého vedení hospodaření, tak bychom rezervu neměli,“ doplňuje Věra Adámková.

Pacientů v centrové péči přibylo o deset procent

Dalším bodem, kterému se správní rada VZP věnovala, je centrová péče a její čerpání v prvním čtvrtletí letošního roku. Ač se mohlo zdát, že během tohoto období nebyl prostor téměř na nic jiného než léčbu covidu, data týkající se center říkají opak – pacientů v nich oproti stejnému období loňského roku ještě přibylo.

Celkový objem nákladů na centrovou péči v prvním čtvrtletí tohoto roku vzrostl oproti stejnému období roku minulého o 21,5 procenta, což je v absolutní částce nárůst 602,4 milionu. Nejvíce přispěla k růstu nákladů diagnostická skupina svalová muskulární atrofie, kde se významně projevila léčba několika pacientů lékem Zolgensma v hodnotě 227,4 milionů. Při nezahrnutí nákladů na Zolgensmu by náklady rostly o 13,4 procenta. Tento nárůst nákladů v podstatě odpovídá očekávanému vývoji. Dále se pak nejvíce se na růstu podílely diagnostické skupiny cystická fibróza, hematoonkologie a roztroušená skleróza.

Menším tempem rostl počet unikátně ošetřených pacientů, kterých meziročně přibylo o 10,5 procenta, což v absolutním čísle znamená o 3 529 pacientů víc. Průměrná úhrada na pacienta tak oproti loňsku vzrostla o 2,6 procenta (bez Zolgensmy). „Daří se nám zařazovat pacienty, kteří by jinak neměli mnoho šancí na léčbu,“ dodává Věra Adámková.

Když jsme u centrové péče, snaží se VZP v posledních měsících více posvítit na protonovou terapii. Už na svém únorovém zasedání se správní rada VZP pozastavovala nad jejím strmým nárůstem – loni VZP evidovala 503 žádostí (440 bylo schváleno), zatímco v roce 2018 měla 207 žádostí a za rok 2019 371 žádostí. Analýza přitom ukázala, že 96 procent péče indikuje motolské komplexní onkologické centrum, ačkoliv v Česku máme dohromady 15 komplexních onkologických center pro dospělé a dvě pro děti.

„Dochází k diskrepanci mezi evidence based medicine a poskytováním péče. VZP jak z pozice řádného hospodáře, tak z hlediska zdravotního stavu pojištěnců požadovala vyjádření příslušných odborných společností, tedy onkologické a radiologické. Stanoviska, která jsme chtěli, jsme se ale nedozvěděli, a proto jsme zavázali ředitele, aby vyvolal společné jednání těchto společností tak, abychom zjistili jejich názor na indikace a efektivitu léčby, množství komplikací a další věci,“ doplňuje profesorka Adámková.

Zatím stále v kladných číslech

Hospodaření největší české zdravotní pojišťovny v prvních čtyřech měsících tohoto roku nevypadá špatně. Konečný zůstatek na běžném účtu základního fondu činil ke konci dubna 27,1 miliardy, přičemž očekávaný výsledek hospodaření za leden až duben je 2,5 miliardy. Celkové příjmy základního fondu se vyšplhaly na 78,5 mld. Kč (33,9 procenta zdravotně-pojistného plánu 2021), zatímco očekávané celkové čerpání dosahuje 76 miliard Kč (31,5 procenta ZPP). Náklady na zdravotní služby by pak měly tvořit 73 miliard.

„Zatím se výběr zdravotního pojištění daří a v tuto chvíli jsme v pozitivním saldu,“ konstatuje člen správní rady VZP David Kasal s tím, že zdravotně-pojistný plán počítá pro tento rok se záporným saldem 9,7 miliardy korun.

Navzdory tomu, že lidé během covidu přestali cestovat, se daří i dceřiné společnosti VZP – Pojišťovně VZP. Předepsané pojistné v cestovním pojištění pokleslo v prvním čtvrtletí kvůli pandemii o 15 milionů oproti stejnému období loňského roku, pojištění majetku a odpovědnosti ale rostlo o 17,6 procenta a vozidel dokonce o 50,7 procenta. „Prokazuje se, že diverzifikace rizika na provozování dalších pojistných odvětví bylo správným rozhodnutím. Přes nepříznivou situaci se podařilo dosáhnout růstu o 6,2 procenta a předepsané pojistné celkem činilo 232,7 milionu korun,“ dodává Kasal.

Michaela Koubová, čtk