VZP prodloužila příspěvek na psychosociální podporu, nově ho budou moci čerpat i děti
Správní rada VZP včera schválila prodloužení pilotního programu, v rámci kterého mají pojištěnci možnost čerpat až 7000 korun na psychosociální péči. Zároveň dochází k rozšíření, takže příspěvek mohou dostat nejen dospělí, ale i dospívající a děti. Pozitivní zprávou je také to, že pojišťovna je zatím navzdory obtížné době v dobré finanční kondici.
„Máme tu novinku, kterou přinesl terén. Jde o zvýšení dostupnosti psychosociální podpory. Minulý rok přinesl pandemii, která zejména u labilnějších lidí vyvolala řadu obtíží včetně psychosociálních a psychosomatických, kdy třeba nebyli schopni dojít do práce, protože se báli. Proběhl projekt, který ukázal, že péči umíme zajistit a že to má smysl. Nyní proto došlo ke schválení, že tento nový projekt budeme dále podporovat. Na základě dohody s odborníky to navíc nebude jen pro dospělé, ale dojde k rozšíření i na děti a adolescenty,“ uvádí předsedkyně správní rady Věra Adámková.
Podle prozatímních čísel se do pilotu, který odstartoval na konci loňského roku, přihlásilo 624 klientů, kterým VZP vyplatila 4 368 000 korun. Každý tak dostal příspěvek ve výši 7000 korun na 10 psychoterapeutických sezení.
Vedle toho již pojišťovna navýšila fond prevence o 70 milionů na samotestování. Kapitola tak ve finále dosahuje 420 milionů, přičemž plošné testování má trvat do 30. června. Ještě přes prázdniny by ale mělo být možno zažádat o příspěvek zpětně.
Tornádo postihlo tři ordinace praktiků
Největší česká zdravotní pojišťovna se nyní snaží pomáhat i s dalšími aktuálními problémy, konkrétně na jižní Moravě postižené tornádem. „VZP se podílí na pomoci postiženým oblastem – paní ředitelka Pevná je v úzkém kontaktu s krajským úřadem. Podle mých informací byly postiženy tři ordinace praktických lékařů, kterým VZP maximálně vychází vstříc v platbách nebo tom, že ordinace na daném místě již neexistuje, takže lékař bude ordinovat v jiné části obce. Nebudou aplikovány žádné limity. Stejně tak se to týká i hodonínské nemocnice, která byla náporem pacientů postižena. Bude mít vykryty náhlé výdaje, které nemohl nikdo předpokládat,“ popisuje člen správní rady Miloslav Janulík.
VZP přitom dělala i během covidu činnosti nad rámec své standardní působnosti. Ujala se tak například centrálního přístupu pro podávání žádostí o příspěvek na testy, v první vlně nabídla k dispozici své call centrum a chopila se také veřejných zakázek spojených s distribucí očkovacích látek.
Mohlo by vás zajímat
Pojišťovna má zároveň nyní na starosti zadávací řízení na veřejnou zakázku distribuce očkovací látky od Pfizeru. V otevřeném řízení, které by mělo začít v červenci, by měl být vybrán distributor pro všechny zdravotní pojišťovny. Dobrou zprávou je, že došlo k rozvolnění podmínek, které dříve společnost Pfizer vyžadovala a které znemožňovaly distribuovat vakcínu k praktickým lékařům.
„Ve smlouvě mezi firmou Pfizer, EU a Českou republikou si společnost Pfizer vymínila, jakým způsobem bude probíhat distribuce v ČR. I když tedy někdo řekne, že zajistí, aby vakcína Pfizer byla distribuovaná do ordinací praktických lékařů, tak se tím porušují zásady správné distribuční praxe,“ popsala před časem na Kulatém stole ZD na téma očkování předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven a ředitelka zdravotního úseku ČPZP Renáta Knorová.
To se naštěstí nyní mění. „Došlo k rozvolnění podmínek, které předtím výrobce a regulátor požadovali. Bude tak možné uchování a aplikace v ordinacích praktických lékařů,“ konstatuje profesorka Adámková.
Vedle tohoto výběrového řízení pak VZP chystá také tendr na komplexní dodávku a distribuci vakcín na pravidelná očkování pro léta 2021 až 2025.
Pojišťovna zatím hospodaří v kladných číslech
Pojišťovna se také začíná připravovat na reformu identifikace lidí, kde se doposud používalo rodné číslo. S elektronizací zdravotnictví se ovšem začíná hovořit o zavedení identifikátoru, podle kterého by nešlo určit věk a pohlaví nositele.
„Ve zdravotnictví je ale problém, že ze zákona se některé záznamy musí uchovávat po několik desítek let. Tyto záznamy samozřejmě nejsou v digitalizované podobě a bude se tak muset velmi pečlivě zvážit, jak do systému zasáhnout, aby nedošlo k porušení integrity záznamu. Pacient by jinak mohl být poškozen, protože by se nedohledala jeho původní dokumentace. Budeme se tomu věnovat, jakmile budeme vědět více,“ vysvětluje Věra Adámková.
Správní rada se zabývala také stavem pohledávek a účinností vymáhání. VZP přitom preferuje měkké vymáhání a splátkové kalendáře. „Chápeme, že se lidé v současné době mohli dostat do těžkostí. Měkkým vymáháním se tak podařilo získat více než 150 milionů korun na dlužném pojistném,“ přibližuje Věra Adámková, která ale dodává, že úspěšnost vymáhání je 34 procent.
Včera bylo také navrženo navýšení peněz do provozního fondu o 189 milionů, tedy o 3,9 procenta. Důvodem je to, že původní rozpočet byl vzhledem k pandemii stanoven velmi restriktivně. Navýšení tak má nyní zajistit adekvátní mzdové a provozní podmínky.
Co se týče hospodaření VZP celkově, ke konci května činil zůstatek na běžném účtu pojišťovny 22,7 miliardy, rezervní fond je naplněn do výše 2,7 miliardy. Očekávaný výsledek na základním účtu zdravotního pojištění za leden až květen je 2,1 miliardy, zatímco zdravotně pojistný plán počítá s výsledkem za tento rok se záporným saldem 9,7 miliardy.
Příjmy základního fondu zdravotního pojištění se za prvních pět měsíců vyšplhaly na 98,9 miliardy (42,7 procenta zdravotně-pojistného plánu, loni šlo o 39,5 procenta). Celkové čerpání se očekává na 96,9 miliardy, tedy 41,9 procenta plánu, z čehož náklady na zdravotní služby by měly tvořit 93 miliard (40 procent plánu, loni to bylo 38,4 procenta). „Dokumentuje to dobrou kondici VZP,“ doplňuje Miloslav Janulík.
-mk-