Evropská komise včera schválila český národní plán obnovy, který Česku otevře cestu ke 180 miliardám korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie. Kolem dvaceti miliard má jít do zdravotnictví, především do onkologické prevence a péče, elektronizace zdravotnictví a excelentního zdravotnického výzkumu. Má to však své podmínky. Češi musí splnit potřebné reformy a milníky, které si v plánu stanovili. A podle Evropské komise musí také důsledně předcházet možným střetům zájmů veřejných činitelů.
Evropská komise včera schválila český národní plán obnovy, který Česku otevře cestu ke 180 miliardám korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie. Plán podle Komise splňuje stanovená ekologická či digitální kritéria. Do zdravotnictví směřuje z balíku kolem dvaceti miliard korun.
Do „zvýšení odolnosti systému zdravotní péče“ má jít zhruba 4,7 miliard korun. 10,3 miliardy korun vláda vyčlenila na posílení onkologické prevence a péče – včetně sedmi miliard na nový český onkologický institut v Praze. Další miliardy půjdou do elektronizace zdravotnictví nebo na podporu excelentního zdravotnického výzkumu, kdy vláda počítá s vybudováním nejméně čtyř konsorciálních národních výzkumných platforem s mezinárodním přesahem ve státem identifikovaných prioritních oblastech výzkumu. Zdravotnická zařízení budou moci z plánu čerpat další prostředky, například na podporu energetických úspor.
„Jsem velmi ráda, že jste se rozhodli významně investovat do posílení systému zdravotní péče. Český plán totiž počítá s investicemi do elektronického zdravotnictví, ale také do boje proti rakovině,“ prohlásila včera na tiskové konferenci v budově Státní opery v Praze předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, když předávala schválený plán českému premiérovi Andreji Babišovi (ANO). „Jedná se o český plán pro české občany, který je umožněn prostřednictvím Evropské unie,“ dodala k tomu.
Češi musí plnit
Čerpání evropských peněz má však své podmínky. Jak již dříve na jednom z kulatých stolů Zdravotnického deníku popsal náměstek ministra průmyslu a obchodu odpovědný za realizaci českého plánu Marian Piecha, potřebné investice nejdřív zaplatí státní rozpočet. Až pak bude Evropská komise postupně vynaložené prostředky refundovat. A to podle toho, jak budou Češi plnit plánované „milníky“ a „reformy“. A pokud nebudou, nemusí taky nic dostat, upozornil tehdy Piecha varovně s tím, že nesplnění stanovených podmínek nemusí ohrozit jen financování daného projektu, ale celého plánu.
Příspěvky může země čerpat až do roku 2026. První finance by do Prahy mohly dorazit v září, pokud českou investiční strategii definitivně odsouhlasí ještě na konci července členské státy. Česko v souladu s pravidly fondu dostane ještě letos 13 procent z celkových 180 miliard korun v rámci předfinancování, do výplaty další částky bude ale muset prezentovat splnění zmíněných požadavků.
Mohlo by vás zajímat
Vedle toho musí české úřady také důsledně předcházet možným střetům zájmů veřejných činitelů. „Evropská komise bude kontrolovat, že jsou finanční prostředky vynakládány moudře. Máme také nástroje na ochranu rozpočtu, protože především jde o prostředky daňových poplatníků v Evropské unii,“ uvedla k tomu Ursula von der Leynová. „Je tam požadavek na zajišťování a sběr informací o osobách, které stojí za subjekty, jež dostávají finance. Tyto milníky musí být splněny předtím, než bude v polovině roku 2022 vyplacena první velká částka,“ doplnila šéfka Komise.
42 procent na ochranu klimatu, 22 procent na digitalizaci
Podle Bruselu splnilo Česko ve svém plánu zásadní požadavky, podle nichž musí země nejméně 37 procent svého podílu na fondu vyčlenit na projekty určené k ochraně klimatu, pětinu pak na digitalizaci ekonomiky. Česká vláda podle hodnocení Komise s prvním kritériem spojila 42 procent prostředků z fondu, s druhým 22 procent.
Český plán tak podle Bruselu zahrnuje potřebné investice do energie z obnovitelných zdrojů, modernizace rozvodných sítí dálkového vytápění, výměny uhelných kotlů a zlepšení energetické účinnosti budov. Obsahuje rovněž opatření na ochranu přírody a vodohospodářství, jakož i investice do udržitelné mobility. Další peníze podle hodnocení Komise adekvátně míří do digitální infrastruktury, digitalizace zdravotnictví, justice či stavebních úřadů.
„Tento plán nasměruje Česko na cestu k oživení a podpoří hospodářský růst v době, kdy se Evropa chystá na ekologickou a digitální transformaci,“ prohlásil včera v Bruselu místopředseda evropské komise pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Komise během vyjednávání o plánu s českými úřady nebyla podle unijních činitelů původně zcela spokojená s plněním požadavku, podle něhož nesmí investice z fondu „významně poškozovat životní prostředí“ například u odpadů ze staveb či využívání nečistých energií. Česko se podle nich nakonec zavázalo toto kritérium zajistit v pravidlech výběrových řízení na zakázky financované z fondu.
Unijní fond pro oživení a odolnost obsahuje přes 700 miliard eur a EU si na něj vzala na finančních trzích bezprecedentní společnou půjčku. Členským zemím EU má pomoci oživit hospodářství zasažené koronavirovou pandemií či je lépe připravit na její případné opakování.
-sed-, -čtk-