Nemocnice by měly i nadále hlásit volná lůžka, počítá s tím vyhláška

Nemocnice by měly i nadále centrálně hlásit volná lůžka a dostupné přístroje. Počítá s tím vyhláška, která doplní nový zákon o elektronizaci zdravotnictví. Oba legislativní dokumenty by měly platit od začátku příštího roku. Návrh, který v pondělí projedná vláda, počítá také s tím, že lidé budou moci podobně jako u lékového záznamu vyjádřit nesouhlas se sdílením svých dat mezi zdravotnickými zařízeními. Celkově ministerstvo očekává, že by se elektronizací mohly ušetřit miliony korun ročně, protože se nebudou opakovaně vyplňovat stejné údaje do různých statistik.

“Obzvláště zkušenosti posledních měsíců při řešení epidemie onemocnění covid-19 ukázaly nezbytnost existence údajů o obsazenosti lůžek především akutní péče. Existující statistické údaje v národních zdravotnických registrech zcela jednoznačně nejsou dostatečnou platformou pro zajištění efektivity zdravotnictví a jeho udržitelnost i kvalitní a bezpečné poskytování zdravotních služeb do budoucna, a to včetně efektivního řešení pandemií infekčních onemocnění,” píše se v materiálu, který má ČTK k dispozici.

Jde o pokračování současného národního dispečinku intenzivní péče, který byl loni na jaře zaveden kvůli řízení nemocničních kapacit v době vysoké zátěže nemocných s covidem-19. Díky němu bylo přeloženo na volná lůžka v jiných nemocnicích zhruba 350 pacientů. Počítá se s tím, že data nebudou veřejně dostupná, budou se využívat pro širší okruh oprávněných osob ministerstva zdravotnictví, případně práce a sociálních věcí. Nemocnice budou moci využívat informace o svých kapacitách pro krizové řízení.

Hlásit se budou volná standardní a intenzivní lůžka akutní péče a jejich vybavení, například přístroje pro podávání kyslíku, přístroje pro podporu respiračního a oběhového systému, dialýzu a monitorování vitálních funkcí.

Vyhláška podle materiálu respektuje již existující procesy ve zdravotnictví, uvádí je do souladu s nových zákonem o jeho elektronizaci. Aktuálnost dat v registrech závisí na činnosti zapisujících osob. Podle materiálu musí údaje zapisovat včas, ideálně bezprostředně. Pokud to není možné okamžitě, vyhláška stanoví maximální lhůtu tří dní.

Mohlo by vás zajímat

EMA: Omikron je nakažlivější, na závěry o jeho nebezpečnosti je brzy. Posilující dávky očkování je možné aplikovat časněji

Vyhláška také zavádí základní parametry zdravotnické dokumentace, kterou si budou poskytovatelé zdravotních služeb mezi sebou předávat. Podrobnosti budou nadále zůstávat u jednotlivých lékařů, předávat se budou záznamy o jednotlivých vyšetřeních nebo výkonech. “Údaje o zdravotním stavu občanů jsou údaji citlivým a jsou v centrálních systémech zabezpečeny na nejvyšší úrovni odpovídající úrovni zabezpečení odpovídající systémům kritické informační infrastruktury,” píše se v dokumentu. Pacienti mohou v systému správy souhlasů vyslovit nesouhlas s tím, aby zařízení mezi sebou jeho data sdílela.

Zákon o elektronizaci zdravotnictví zavádí obecná pravidla a nástroje pro bezpečné sdílení informací mezi registry zdravotníků, pacientů a poskytovatelů nebo zdravotnickými zařízeními. Nevzniká žádné nové centrální úložiště dat, uložená budou dál jen u konkrétních lékařů. Zákon schválila tento týden Sněmovna, nyní ho dostane k posouzení Senát.

Jádrem systému budou tři kmenové registry spravované Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Půjde o registr poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků a pacientů. Budou propojeny v neveřejný celek, do kterého budou moci vstupovat jen oprávněné osoby při zachování ochrany osobních údajů. Každý přístup bude zaznamenán a pacienti si budou moci zkontrolovat, kdo jejich data viděl.

-čtk-