Motivace nemocnic k úsporám energií je velmi silná. Nejde však jen o snahu uspořit náklady. Vidinou je také zlepšení kvality prostředí, zvýšení efektivity, větší soběstačnost, zvýšení komfortu zaměstnanců a pacientů či menší uhlíková stopa. Přístup nemocnic se ale různí. Někde se řeší spíše jednotlivosti bez ohledu na celek, jinde je snaha o koncepční řešení. Nejčastější pohnutkou pro změnu je rekonstrukce či výměna stávajícího energetického zařízení.
Výhodou přístupu, kdy se nemocnice zaměřuje pouze na jeden konkrétní problém, je poměrně jednoduché řešení – snazší soutěž na dodavatele i samotná rychlost realizace. Zásadní nevýhodu pak představuje to, že nemocnice je jako celek přehlížena.
Naproti tomu integrovaný přístup, například prostřednictvím Energy Performance Contracting (EPC), se na jednotlivé budovy nemocnice dívá jako na celek. Jde tedy o jakýsi „helicopter view“, kdy se problém řeší proporcionálně a daleko více koncepčněji i s ohledem na budoucí vývoj.
„Tento postup je o něco složitější v začátku z hlediska zprocesování administrativy. Nicméně konečný efekt je daleko větší, než když se řeší ad hoc jednotlivosti,“ prohlásil obchodní ředitel PREmium Pražské energetiky Petr Oppenheimer na konferenci Zdravotnického a Ekonomického deníku na téma energetika ve zdravotnictví.
Střešní fotovoltaické panely
Při hledání energetických úspor se mohou nemocnice zaměřit na celou řadu aspektů od měření a regulace přes instalaci fotovoltaických panelů, modernizaci osvětlení, rekonstrukci vytápění či obálky budovy až po intenzivně diskutované téma elektromobility.
„Ze strany nemocnic velmi často řešíme možnost instalace fotovoltaických panelů. V tomto případě je třeba se zaměřit na střechy a zohlednit jejich velikost i nosnost, což je zejména u starých budov problém,“ vysvětluje Oppenheimer.
A doplňuje, že kromě samotného posouzení a instalace fotovoltaických panelů spočívá jejich práce v pomoci s administrativními záležitostmi, včetně vyřízení stavebního povolení či žádosti o distribuci.
Mohlo by vás zajímat
Připomíná také, že kromě samotné fotovoltaické elektrárny je třeba řešit i akumulaci získané energie. Jako typický příklad uvádí budovu školy, která přes prázdniny sice generuje elektrický proud, který však následně není schopna spotřebovat.
Správné nastavení osvětlení
Dalším oblastí, kde pro nemocnice existuje potenciál úspor, představuje modernizace osvětlovací soustavy, což se na první pohled může zdát jako jednoduché řešení. „Nicméně pokud půjdeme do většího detailu, tak správně navrhnutá osvětlovací soustava řeší i dostatečný zrakový výkon a zrakovou pohodu v prostředí a zohledňuje bezpečnost jednotlivých uživatelů. Celá modernizace se řídí normami ČSN – energetické požadavky na osvětlení,“ vysvětluje Petr Oppenheimer.
Pokud se má docílit a posléze i dosáhnout maxima úspor, je při samotném návrhu třeba řešit volbu osvětlovací soustavy, její parametry, správně ji nadimenzovat, využít denní světlo, zvážit přítomnost osob na pracovišti a využít také časových režimů. „Správné posouzení osvětlení je trochu alchymie a je třeba zákazníka navštívit a nenechat si dělat nabídky jen od stolu,“ podotýká obchodní ředitel.
Rekonstrukce či výměna otopné soustavy je pro nemocniční zařízení dalším velkým tématem. V tomto případě lze instalovat kotle s nižším výkonem a vyšší účinností. Při návrhu řešení je třeba počítat i s tepelnými ztrátami. V návrhu by se měla odrazit i případná přístavba, aby bylo teplo správně napojeno na stávající soustavu.
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla
Ve snaze o úspory mohou nemocnice zvážit také instalaci takzvané kogenerační jednotky. Jde kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, která umí oproti klasické výrobě energií teplo využít efektivně a zužitkovat ho na teplo do otopné soustavy a na ohřev teplé užitkové vody. Výhoda spočívá v tom, že nemocnice všechno teplo spotřebuje. Stabilizovaná je tak jeho dodávka i cena.
K často diskutovaným možnostem patří vzduchotechnika. Větrací systémy, zvláště v budovách s vysokými nároky na prostředí, kde je nutno pracovat s vyššími výměnami vzduchu, mají zásadní podíl na celkové spotřebě energie budovy.
„Pomineme-li stavební řešení, které je jistě zásadní, na straně vzduchotechniky zbývá zejména důsledná recyklace tepla z odpadního vzduchu, zvýšení účinnosti distribuce energie a hmoty zmenšením tepelných ztrát a snížením pomocné energie motorů čerpadel a ventilátorů, regulovatelnost vzduchového výkonu a předehřev vzduchu solárním nebo zemním výměníkem,“ vyjmenovává Petr Oppenheimer.
Doplňuje, že přípustná spotřeba energie pro nemocnici je pouze 2,6krát větší než pro bytový dům, přičemž průměrná výměna vzduchu je vyšší 12krát, a kromě uvažovaného teplovzdušného větrání je nutné i strojní chlazení vzduchu.
Úspory v kuchyni
Pro řadu nemocnic jsou první volbou při hledání tepelných úspor stavební úpravy. Tedy zateplení obálky budovy, výměna oken či okenních výplní za dvojskla nebo trojskla. K méně známým opatřením se řadí energetické úspory při přípravě pokrmů. „Je to téma, které možná bývá opomíjeno. Ale i zde se dá poměrně dost uspořit díky instalaci nové techniky, nových konvektomatů a obecně instalací moderní techniky na přípravu jídel,“ říká Petr Oppenheimer.
V neposlední řadě jde o velmi populární téma elektromobility. V rámci nemocnic na něj dojde řada zpravidla tehdy, plánuje-li se rekonstrukce parkoviště. Dnes už je totiž třeba počítat s vyhrazenými parkovacími místy na dobíjení elektromobilů. Výjimkou však není ani umístění nabíječek na elektrokola.
„Jsou to všechno věci, které zažívají obrovský boom a při rekonstrukci je třeba vzít je v potaz. Instalace nabíječky totiž vyžaduje určitou kapacitu rezervovaného příkonu. A pokud už nemocnice k rekonstrukci parkoviště přistoupí, měla by vše zahrnout do návrhu,“ upozorňuje.
EPC metoda
Nemocnice mohou úpravy řešit jednotlivě, případně systémově. V druhém případě je jedním z možných řešení využití již zmíněné metody EPC. Legislativně je tato problematika upravena zákonem o hospodaření s energiemi. Ten přesně vymezuje, co je energetickou službou. Pro nemocnice to představuje výhodu, jelikož tak mají přesně definována pravidla a kritéria, za kterých lze model EPC realizovat.
„Potenciál využití EPC je obrovský, protože nemocnice nemusí vynaložit další finanční prostředky nad rámec současného rozpočtu a šetří provozní náklady a v konečném důsledku i spotřebovanou energii. Výhoda celého kontraktu spočívá v tom, že vše je dopředu smluvně garantováno, pečlivě napočítáno a splátky nejsou vyšší než dosahovaná úspora,“ tvrdí Oppenheimer.
Další výhodou je podle něj také to, že od samého počátku až po realizaci projektu má nemocnice jednoho vysoutěžného dodavatele. Obecně je možné říci, že EPC kontrakty mají smysl u těch zákazníků, kteří na roční spotřebě energie spotřebovávají jeden milion korun a více. Při rozhodování nemocnic o výběru přístupu může být určující i fakt, že model EPC lze kombinovat s dotační podporou.
Odborná pomoc při přípravě projektu
Nemocnice by při rekonstrukcích měly zvážit, zda jít jednodušší cestou, nebo se na vše podívat s odstupem a vytvořit si výhledový plán a připravit se na EPC projekt. Padne-li volba na EPC projekt, je vhodné vybrat si energetického konzultanta a dotačního poradce, zrealizovat předprojektovou přípravu, upřesnit technické parametry EPC, vybrat správný dotační titul a vysoutěžit zhotovitele.
Na českém trhu existuje celá řada společností, které se na energetické posuzování specializují a dokáží zákazníkovi pomoci s definováním jeho potřeb. „Takový postup bych doporučil, protože je lepší vybrat si odborníka, který už na samotném začátku pomůže definovat potřeby a očekávání. Jak projekt založíte v začátku, tak se dál bude odvíjet,“ uzavírá Petr Oppenheimer.
Konference Energetika ve zdravotnictví se uskutečnila za laskavé podpory generálního partnera Veolia Česká republika a. s. a partnerů Pražská energetika a. s., Advance Energo a. s. a Lama solar technologies s. r. o.
Lucie Přinesdomová
