Odborníci nedoporučují uznávat protilátky na covid jako prokázání bezinfekčnosti

Odborníci nedoporučují uznávat protilátky na covid-19 jako prokázání bezinfekčnosti. Člověk, který má protilátky, podle nich může onemocnět. Naopak negativní test na protilátky neznamená, že se člověk nedokáže před infekcí covidem chránit. Novinářům to včera řekla náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková, která je zároveň předsedkyní České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Nejvyšší správní soud koncem června rozhodl, že ministerstvo zdravotnictví diskriminovalo lidi s laboratorně potvrzenými protilátkami proti nemoci covid-19.

Podle Vašákové není imunita jednoznačně zobrazitelná pouze protilátkami. I když člověk má pozitivní protilátky, může podle ní onemocnět a jsou i známy případy, kdy se to stalo. Naopak negativní výsledek testování na protilátky neznamená, že se organismus nedokáže chránit. Imunitní systém je podle Vašákové chytrý a u mladého jedince protilátky “uklidí”. Aktivuje je až tehdy, když je virus nablízku. Proto závěrem je, že přítomnost protilátek nelze využít jako prokázání bezinfekčnosti.

Vašáková také řekla, že na tomto stanovisku se shodli členové klinické skupiny, která je pracovní a poradní skupinou ministerstva. Ministerstvo podle ní názor skupiny akceptuje a nebude vydávat žádné opatření, které by přítomnost protilátek zohledňovalo.

Jako doklad o bezinfekčnosti, který je potřeba například k návštěvě kulturních akcí a cestování, nyní platí dokončené očkování, potvrzení o prodělání nemoci v posledních 180 dnech nebo negativní test na covid. V Rakousku uznávají i protilátky, podle odborníků k tomu ale jiné země nepřistoupily.

Mohlo by vás zajímat

Bez navýšení platby za státní pojištěnce pro příští rok hrozí, že budou plátci muset sáhnout ke snížení úhrad

Podle předsedy vakcinologické společnosti Romana Chlíbka také nejsou protilátky důvodem, proč by se člověk neměl nechat očkovat. Po očkování podle něj klesají hodnoty protilátek pomaleji než po prodělání nemoci. Chlíbek také dnes řekl, že zatím nejsou k dispozici data o tom, zda bude potřeba některým skupinám populace podat třetí posilující dávku očkování, případně kterým.

Zatím není jasné ani to, zda se na devět měsíců prodlouží doba po prodělání covidu-19, po kterou je člověk považován za bezinfekčního. Podle Vašákové je možné, že se tak stane, ale některé odborné práce ukazují, že u části lidí po pátém měsíci imunita výrazně slábne.

Test na protilátky je podle Vašákové v současnosti důležitý jen ve dvou případech. První je, pokud má člověk příznaky covidu, ale test na covid má negativní. Protilátky se vyšetřují také u dárců krevní plazmy, která se experimentálně používá k léčbě covidu.

Stanovisko k detekci protilátek proti covidu-19 dnes zveřejnila také Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES). Plošné zjišťování hladiny protilátek se podle skupiny jeví jako neefektivní a zbytečné. “Cena standardizovaných testů neutralizačních protilátek výrazně převyšuje cenu vakcín,” uvedl MeSES v tiskové zprávě. S ohledem na náklady a přínosy má podle MeSES zjišťování protilátek potenciálně význam u pacientů s potlačenou imunitou, u kterých by bylo možné uvažovat o podání dodatečné dávky vakcíny.

Skupina také upozorňuje na to, že metodika měření neutralizačních protilátek není ve většině laboratoří standardizována, takže absolutní hodnoty nejsou vzájemně porovnatelné. “Tato měření sloužila zatím spíš pro výzkumné účely,” vysvětlil důvody vedoucí skupiny Petr Smejkal. Řešením by bylo sjednocení metodiky podle standardu Světové zdravotnické organizace (WHO) a následným stanovením hranice, jaké množství protilátek je s vysokou pravděpodobností dostatečnou ochranou proti onemocnění.

-čtk-