Pokud by ředitelé farmaceutických společností měli být placeni podle tržní hodnoty firem, které vedou, nejvíce by si vydělal Alex Gorsky, šéf Johnson & Johnson. Jestliže podle toho, které se podařilo nejrychleji získat povolení pro vakcínu proti koronaviru, musel by to být ředitel Pfizeru Alber Bourla. Oba jmenovaní si sice meziročně polepšili, přesto skončili v poli „poražených“.
Ziskovost farmaceutických společností tradičně budí vášně laické a částečně i odborné veřejnosti. Vždyť zdraví by nemělo být předmětem tvrdého byznysu, natož aby na něm někdo vydělával. Skutečnost je ovšem taková, že právě díky možnosti vydělávat velké peníze je vůbec někdo ochoten investovat gigantické částky do výzkumu a vývoje léků, vakcín nebo přístrojů, které lidem často zachraňují život nebo je dokáží uzdravit či zbavit vrozených hendikepů.
Ještě větší emoce však budí peníze, které vydělávají lidé ve vrcholovém managementu takových společností. Jak by měli být ředitelé farmaceutických firem odměňováni? Na základě jakých kritérií? Výše jejich apanáže zpravidla souvisí s tím, jak úspěšná daná společnost je. A platí to nejen ve farmabzynysu. Do ziskovosti farmaceutických společností loni do značné míry promluvila pandemie koronaviru, což se odrazilo také na žebříčku nejlépe placených šéfů, který sestavil portál Fiercepharma.com.
- Leonard Schleifer, Regeneron Pharmaceuticals: 135,4 mil. USD
Zatímco v roce 2019 tomuto pořadí vévodila Martine Rothblattová, ředitelka společnosti United Therapeutics s ročním platem 45,64 milionu dolarů (asi 974 milionů korun), loňský žebříček ovládl Leonard Schleifer. Výkonný ředitel americké společnosti Regeneron Pharmaceuticals si loni vydělal astronomických 135,4 milionu dolarů, což v přepočtu činí asi 2,9 miliardy korun. Celkově si pak první desítka nejlépe placených šéfů farmafirem přišla v loňském roce na přibližně 377 milionů dolarů, tedy na více než osm miliard korun. Schleifer tedy bral poctivou třetinu z celého balíku.
Schleifer si přitom běžně přicházel „jen“ na částku kolem 25 milionů dolarů ročně. Loni však dostal mimořádnou pětiletou odměnu v akciích společnosti, a další takovou bude moci získat nejdříve v prosinci 2025.
- Stanley Erck, Novavax: 48,1 mil. USD
Rovněž dlouholetý šéf americké biotechnologické společnosti Novavax získal mimořádnou odměnu v akciích společnosti. Jeho běžný roční plat se v minulých letech pohyboval v rozmezí 2,4 až 4,2 milionů dolarů. Loni mu tedy připadl více než desetinásobek sumy z roku 2018. Erckova loňská odměna dosáhla v přepočtu přes jednu miliardu korun. Novavax loni hodně vsadila na vývoj vakcíny proti koronaviru, o jejíž schválení má požádat během třetího čtvrtletí letošního roku. Dosavadní klinické testy ukazují vysokou účinnost, a to i proti některým variantám SARS-CoV-2.
- Alex Gorsky, Johnson & Johnson: 29,58 mil. USD
Šéf největší farmaceutické skupiny světa jak podle tržní kapitalizace, tak podle prodejů, si loni přišel v přepočtu na 631 milionů korun. Meziročně si o polepšil asi o 17 procent a jeho roční plat je druhý nejvyšší od roku 2016. Na rekord z roku 2017 mu loni chybělo asi 200 tisíc dolarů. Také součástí jeho výdělku jsou odměny v podobě akcií. Alex Gorsky si loni vydělal meziročně více, přestože skupina Johnson & Johnson zaostala v tržbách i zisku za svými cíli i očekáváním analytiků. A to možná paradoxně právě v důsledku pandemie. Johnson & Johnson totiž patří také k předním výrobcům zdravotnických přístrojů a pomůcek, jejichž odbyt se během pandemie snížil.
- Robert Coury, Viatris (Mylan): 29,06 mil. USD
Robert Coury začínal loňský rok jako výkonný ředitel farmaceutické společnosti Mylan a končil v pozici výkonného předsedy (nikoli výkonného ředitele) společnosti Viatris. Ta vznikla sloučením se společností Upjohn, divizí skupiny Pfizer. Viatris ale vede bývalý prezident Upjohnu Michael Göttler. Robert Coury loni ještě stihl inkasovat v přepočtu bezmála 620 milionů korun. Ty se skládaly jak z pravidelného platu, tak jednorázové odměny při odchodu z čela Mylanu po jeho fúzi a odměny v podobě akcií společnosti.
- Richard Gonzalez, AbbVie: 24 mil. USD
Loňský výdělek šéfa společnosti AbbVie dosáhl v přepočtu téměř 512 milionů korun, a byl tak nejvyšší za posledních pět let. 60 procent výplaty činily odměny v podobě akcií, zbytek představoval jeho běžný plat a finanční bonus za dobré výsledky společnosti.
- David Ricks, Eli Lilly: 23,7 mil. USD
Roční plat výkonného ředitele Eli Lilly roste v posledních letech pravidelně. Loni si vydělal asi o 2,5 milionu dolarů více než o rok dříve. Předtím byl skok více než čtyřmilionový a mezi lety 2017 a 2018 si polepšil o necelého 1,5 milionu dolarů. Ricks byl loni odměněn za to, že společnost Eli Lilly předčila vytyčený cíl v tržbách a prakticky splnila očekávání v oblasti zisku.
- Kenneth Frazier, Merck & Co.: 22,09 mil. USD
Kenneth Frazier si loni vydělal o 5,6 milionu dolarů méně než v roce 2019. Naprostou většinu jeho výdělku představovaly akcie společnosti, přičemž jeho základní plat se snížil o polovinu. Akcionářům společnosti se příliš nezamlouvalo, že Merck neuspěl s vývojem vlastní vakcíny proti koronaviru, a tak se nakonec spojila s Johnson & Johnson a pomáhá jí vyrábět vakcínu její. Frazier by měl letos z čela Mercku odejít, jak už společnost dříve uvedla.
- Timothy Walbert, Horizon Therapeutics: 21,63 mil. USD
Walbert si meziročně polepšil o více než 50 procent. Akcionáři ocenili, že se Horizon Therapeutics podařilo získat povolení pro jeho lék Tepezza, kterým se léčí thyroidní oční choroba. Tepezza byla na trh uvedena loni v lednu a společnosti přinesla tržby ve výši přes 820 milionů dolarů. Jde tak o nejúspěšnější lék na vzácné choroby, které Horizon Therapeutics ve svém portfoliu má.
- Pascal Soriot, AstraZeneca: 21,52 mil. USD
Výkonný ředitel britsko-švédské společnosti AstraZeneca byl odměněn dodatečnými třemi miliony dolarů navíc v porovnání s rokem 2019. Stojí za ním úspěšné spojení s Oxfordskou univerzitou při vývoji vakcíny proti koronaviru, což se náležitě projevilo (a zřejmě ještě projeví) na tržbách společnosti. Samotný finanční bonus byl Soriotovi zvýšen o 90 procent, což je maximum, které pravidla společnosti dovolují.
- Albert Bourla, Pfizer: 21,03 mil. USD
Až na desáté příčce se umístil výkonný ředitel skupiny Pfizer Albert Bourla. Loni si vydělal v přepočtu necelých 450 milionů korun a proti předchozímu roku si polepšil více než 17 procent. Pfizer pod vedením Bourly dokázal jako první relevantní farmaceutická společnost získat povolení od regulátorů pro aplikaci vakcíny proti koronaviru, což se zásadě projevilo na tržbách i zisku společnosti v tomto roce.
Petr Musil
