Asociace německých zdravotních pojišťoven navrhla model tří pilířů pro zlepšení pracovních podmínek ošetřovatelského personálu ve zdravotnictví. Má mimo jiné řešit nedostatek zdravotníků, ale i to, aby ošetřující personál nebyl přetěžován a byl schopen poskytovat kvalitní zdravotnické služby.
Frustrace mezi zdravotními sestrami a pomocným zdravotnickým personálem na berlínských klinikách je vysoká. Jenže se nejedná jen o lokální problém. Nedostatek zdravotnického personálu, který je v důsledku toho přetěžován, se týká celého Německa. Může za to několik věcí, včetně stagnace mezd nebo neschopnosti vzdělávacího systému generovat novou pracovní sílu pro zdravotnictví.
„Pokud by to bylo možné, přijali bychom mezi nás hned 700 lidí,“ uvedla pro portál Rbb24.de mluvčí nemocniční skupiny Vivantes Kristina Tschenettová. Přitom si nemocnice samy školí kolem jednoho tisíce zdravotních sester. Jenže jen asi 70 až 80 procent z nich zůstane v nemocnicích pracovat. „Stovky z nich si pravděpodobně budou hledat méně stresující práci,“ dodala Tschenettová.
Napjatou situaci by podle ní možná vyřešilo dodatečné množství peněz. „Kdyby přišly, okamžitě bychom našim zaměstnancům chtěli nabídnout lepší podmínky,“ řekla Tschenettová. Ježe to je podle ní přesně to, s čím se nedá počítat.
Naděje na zlepšení?
Světlo na konci tunelu ovšem rozsvítila Asociace německých zdravotních pojišťoven (GKV – Spitzenverband), která představila plán, jak pracovní podmínky pro zdravotnický personál zejména na ošetřovatelských pozicích vylepšit. Ten stojí na třech pilířích, kdy jedním je zachování minimálních limitů pro počet ošetřovatelského personálu, druhým zavedení nástroje pro hodnocení ošetřovatelských potřeb, a konečně třetím je přesun více služeb do ambulantní oblasti pro úkony, které nemusí být nutně prováděny v nemocnicích.
Aktuální šetření mimo jiné ukázalo, že ve dvanácti procentech případů ze všech směn nemocnic nebyly dodrženy minimální limity ošetřovatelského personálu. „Není tam k dispozici ani minimální počet lidí,“ kritizovala stávající situaci Stefanie Stoff-Ahnisová, členka správní rady GKV – Spitzenverband.
Podle ní jde o stav, který ohrožuje jak zdraví pacientů, tak zdravotnického personálu. S největším nedostatkem lidí se podle GKV – Spitzenverband potýkají jednotky neurologické péče. V každé páté směně zde podle zjištění GKV – Spitzenverband není minimální počet sester dodržován, protože zkrátka „nejsou lidi“.
Do budoucna bude podle Stoff-Ahnisové zapotřebí vytvořit spolehlivý nástroj pro měření skutečné potřeby ošetřujícího personálu na každém nemocničním oddělení. „Jsem ráda, že byly učiněny první kroky k dosažení tohoto cíle. Do té doby budeme mít dobré, a především proveditelné prozatímní řešení,“ dodala Stoff-Ahnisová pro Deutsches Ärzteblatt.
Rušení lůžek a přesun do ambulancí
Spolková vláda v tomto již první drobný krok provedla, když do zákona o rozvoji zdravotní péče prosadila implementaci druhého pilíře. V jeho rámci je samospráva pověřena prací na nástroji k posuzování potřeb dlouhodobé péče, a to na vědeckém základě, jenž má být funkční nejpozději do konce roku 2024.
Asociace německých zdravotních pojišťoven kromě toho požaduje, aby v německém zdravotním systému bylo poskytováno více služeb ambulantně. V roce 2019 bylo v nemocnicích drženo v lůžkové části příliš mnoho pacientů. Odhaduje se, že čtyři noci byly hospitalizovány asi čtyři miliony lidí, z nichž velký počet mohl být léčen doma ambulantně. „Vytváření struktur založených na potřebách je klíčem k trvalému zlepšování situace v péči o pacienty a sestry,“ dodala Stoff-Ahnisová.
Pokud by došlo k částečnému uvolnění ošetřujícího personálu, byl by ten pak k dispozici například na speciálních klinikách. „Takto uvolněný ošetřující personál by pak byl k dispozici třeba na speciálních klinikách pro lepší péči o onkologické pacienty i pro péči v rakouských nemocnicích,“ uzavřela Stoff-Ahnisová.
Petr Musil
