Podpora primární prevence a praktických lékařů, kteří by v tomto ohledu měli hrát hlavní roli, je ve zdravotnictví zcela klíčová. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha se nám každá investice do této oblasti mnohonásobně vrátí. Bohužel je ale faktem, že česká populace se zatím v této oblasti příliš nepoučila a radám o prospěšnosti pohybu a škodlivosti kouření či alkoholu nenaslouchá. Ministerstvo zdravotnictví chce proto alespoň posílit sekundární prevenci, a to tak, že ke třem stávajícím onkologickým screeningovým programům přidá čtvrtý zaměřující se na záchyt rakoviny plic u rizikové populace, tedy dlouhodobých kuřáků starších 50 let. Na mezinárodním panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku, která se věnovala ekonomice prevence, to 22. července řekl Adam Vojtěch.

„Od začátku svého mandátu hovořím o tom, že prevence je zásadní oblast a že každá koruna investovaná do prevence ušetří mnoho korun, potažmo euro, v rámci následné terapie. Jedním ze základních pilířů, se kterým jsem přišel na ministerstvo zdravotnictví, je podpora primární prevence. Stále jsem přesvědčen o tom, že v českém zdravotnictví – a platí to i v jiných zdravotnických systémech – je tím, kdo je odpovědný za prevenci, praktický lékař,“ uvádí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ten také po svém prvním nástupu do funkce před necelými čtyřmi lety začal s reformou primární péče, kdy na základě diskuze s praktiky došlo k posílení některých jejich kompetencí například v oblasti předepisování léků či dispenzarizace chronických pacientů (například těch po onkologické léčbě). Zároveň jsou praktičtí lékaři motivováni k poskytování delších ordinačních hodin nebo právě k zajišťování prevence (na tu se zaměřují také programy VZP Plus).

Covid nám ukázal zrcadlo

Praktici by přitom měli mít na starosti primární prevenci, tedy například edukaci ohledně (ne)kouření, obezity, pohybu a zdravé životosprávy včetně konzumace alkoholu. Na tomto poli bohužel mají hodně práce. „Česká republika nevypadá v mezinárodních statistikách WHO či OECD úplně dobře, právě pokud jde o konzumaci alkoholu a kouření, zejména v případě mladistvých, kde to začíná. Podpora pohybu, správná výživa, nekouření a omezení alkoholu jsou klíčové,“ podotýká Vojtěch.

Že u nás v tomto směru příliš nezáříme, koneckonců dokázal i covid. Právě komorbidity, jako je obezita a kardiovaskulární či plicní choroby totiž přispívají k těžkému průběhu tohoto infekčního onemocnění, což se odrazilo na počtu obětí.

Také covid ukázal, že na zdravotním stavu české populace musíme zapracovat, zdůrazňuje ministr Vojtěch. Foto: Radek Čepelák

„I covid nám ukázal zrcadlo, jaký je zdravotní stav české populace a že na tom musíme zapracovat,“ podtrhává ministr. S tím pochopitelně souvisí také očkování, a to nejen proti covidu. Právě očkování proti této chorobě je ale dle Vojtěcha jedinou cestou, jak se celosvětově dostat ze současné těžké situace, a i české ministerstvo se snaží v tomto pomoci.

Podle ministra by zároveň zdravotní pojišťovny měly co nejefektivněji využívat fondy prevence a také je více provázat s tím, jak se pojištěnci chovají a přistupují k léčbě. „Možná narazíme na legislativní mantinely, které bude nutné změnit, ale myslím, že provazba na motivaci je naprosto zásadní. V tomto směru jsou zdravotní pojišťovny klíčovým partnerem, který motivaci může nastavit. Když už pojištěnci mají nějaké chronické onemocnění, jako je diabetes, kde hodně záleží na tom, jak se člověk chová a dodržuje léčebný plán, měla by tam být motivace i ve směru systému veřejného zdravotního pojištění a fondu prevence,“ doplňuje Vojtěch.

Mohlo by vás zajímat

Nový screening od ledna

Důraz bychom tak pochopitelně měli klást také na sekundární prevenci, tedy včasný záchyt chorob. Jedná se mimo jiné o onkologická onemocnění, která se snažíme podchycovat v rámci screeningových programů. V tuto chvíli máme tři národní screeningy – rakoviny prsu, děložního čípku a tlustého střeva a konečníku, díky nimž se povedlo snížit počty úmrtí na tyto diagnózy. Markantně je to v poslední době vidět u rakoviny kolorekta, kde jsme ještě před deseti lety byli na předních světových příčkách, což se povedlo změnit.

Zleva: Předseda Správní rady Institutu pro střední Evropu Martin Fedor a bývalý ministr obrany, který se stal ve svých 31 letech nejmladším slovenským ministrem, stejně jako vedle stojící současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Na fotografii dále ředitelka Institutu pro střední Evropu Katarína Cséfalvayová, vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann. Foto: Radek Čepelák

„Nechceme zůstat jen u těchto tří screeningových programů, ale nyní připravujeme čtvrtý národní screening rakoviny plic, která je jedním z největších zabijáků v ČR. Když se podíváte na mortalitu u jednotlivých nádorových onemocnění, jsou plíce bohužel na špičce – v některých regionech, jako je Ústecký kraj, je to hlavní příčina úmrtí. Je proto nutné tento screening započít, na čemž jsme se shodli i se zdravotními pojišťovnami. V tuto chvíli probíhá akreditace pracovišť, která budou na CT přístrojích vyšetřovat rizikové pacienty, což jsou dlouhodobí kuřáci nad 50 let. Chceme, aby byl tento screening odstartován nejpozději v lednu příštího roku, a věřím, že díky tomu budeme schopni zachránit mnoho životů,“ dodává Adam Vojtěch.

Ministr Vojtěch chce napomoci prevenci při boji s rakovinou nasazením čtvrtého screeningového programu na včasné odhalování rakoviny plic. Foto: Radek Čepelák

Mezinárodní panel Stálé konference českého zdravotnictví se uskutečnil za laskavé podpory generálního partnera konference Všeobecné zdravotní pojišťovny, spolupořádajícího partnera Institutu pro střední Evropu a partnerů společností Sprinx Pharma a Satum Czech.

Jednotlivým tématům panelu se budeme věnovat v dalších vydáních Zdravotnického deníku.

Michaela Koubová