Preventivní restrukturalizace soudy nezatíží, slibuje ministerstvo
Stát zavede vedle insolvenčního řízení nový institut preventivní restrukturalizace. Cílem je odvrácení úpadku dříve, než podnik splní podmínky insolvence. Rozhodovat o něm má sám podnikatel s věřiteli, které si vybere. Okruh osob, které budou moci preventivně restrukturalizovat, je omezen jen na některé právnické osoby, vylučuje se stát, občané, obce nebo banky. Vzniknou restrukturalizační správci, rejstřík a krajské restrukturalizační soudy.
Vyplývá to z návrhu zákona, který předložilo ministerstvo spravedlnosti. Návrh se nachází v připomínkovém řízení. Současně jde o transpozici směrnice EU z orku 2019 „o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení.“
Podle důvodové zprávy je základním cílem preventivní restrukturalizace „odvrácení (předejití) úpadku, nikoliv jeho řešení (řešení úpadku se věnuje insolvenční zákon)“. Je určena pro podnikatele „s určitou mírou selhání“. „V případě, že se obchodní závod už nachází fakticky ve stavu úpadku, je na místě využít insolvenční řízení, a nikoliv preventivní restrukturalizaci,“ uvádí se v důvodové zprávě.
Jde o sokromoprávní vyjednávání
„Preventivní restrukturalizace by tak měla být k dispozici dříve, než obchodní závod začne splňovat podmínky pro zahájení kolektivního insolvenčního řízení, které obvykle představuje ztrátu dispozičních oprávnění a současně ztrátu reziduálního nároku a vlastnických práv k obchodnímu závodu. Preventivní restrukturalizace je naopak postavena na zachování dispozičních oprávnění a možnosti zachování vlastnictví podílů společníkem (v českých poměrem zhusta členem statutárního orgánu,“ vysvětluje dále důvodová zpráva.
O záměru zavést nový institut Česká justice dlouhodobě informuje. Už loni v březnu přinesla rozhovor s vedoucím autorem komentáře k insolvenčnímu zákonu Petrem Sprinzem, který vysvětlil zamýšlené hlavní principy preventivní restrukturalizace jako převážně soukromoprávního vyjednávání. Soud zasáhne jen v některých vymezených případech.
Mohlo by vás zajímat
Stát a lidé vyloučeni, nepoctiví nepřipuštěni
Až doposud byla v ČR jediným možným řešením reorganizace podle insolvenčního zákona. Reorganizace však cílí na faktický úpadek podnikatele, nikoli na řešení odvratitelných finančních či nefinančních potíží, stojí ve zprávě.
Podle návrhu zákona budou moci tento institut použít jen některé právnické osoby. Oproti loňským diskusím je v návrhu nakonec výslovně uvedeno, že z preventivní restrukturalizace jsou vyloučeny fyzické osoby, stát, územně samosprávné celky, ČNB, zdravotní pojišťovny a všechny bankovní a finanční instituce, obchodníci s cennými papíry a jejich garanční fondy.
„Z působnosti zákona jsou tedy vyloučeny všechny fyzické osoby, a to z důvodu, že lze předpokládat, že nebudou schopny unést transakční náklady preventivní restrukturalizace (náklady na profesionálního restrukturalizačního poradce, náklady restrukturalizačních řízení, náklady ocenění obchodního závodu atd.),“ vysvětluje koncept důvodová zpráva.
Rovněž mají být z preventivní restrukturalizace vyloučeni podnikatelé v likvidaci, v insolvenčním řízení nebo ti, u kterých restrukturalizace skončila v posledních pěti letech.
V dalším ustanovení ministerstvo spravedlnosti vyjmenovává ty, u kterých je preventivní restrukturalizace rovnou nepřípustná. Jde o všechny podnikatele s „nepoctivým záměrem“, přičemž návrh tyto situace konkrétně jmenuje. Jde o případy od porušení dohody, přes zneužití moratoria a poskytnutí výhody až po vyplácení spřízněných osob nebo spáchání trestného činu v souvislosti s podnikem.
Oznámení, sanační projekt, věřitelé
Restrukturalizační řízení začne v den, kdy strany od podnikatele, který rozpoznal finanční tíseň, obdrží výzvu k zahájení jednání o restrukturalizačnímu plánu. Žádné „předrestrukturalizační řízení“ se nekoná. Podnikatel (podnik) dále předloží sanační projekt, jehož náležitosti zákon přesně popisuje – včetně popisu příčin potíží a uvedení skutečného majitele. Dojde k vymezení stran a stanovení pohledávek. Poté sám podnikatel navrhne restrukturalizační plán. Na něm se musí strany dohodnout.
„Míru konsenzu mezi věřiteli dotčenými restrukturalizačním plán do značné míry průběžně zjišťuje sám podnikatel, a to v průběhu vyjednávání obsahu restrukturalizačního plánu. Svou vizi záchrany obchodního závodu podnikatel prezentuje osloveným věřitelům (dotčeným stranám) již na samotném počátku procesu, při zahájení preventivní restrukturalizace, a to prostřednictvím tzv. sanačního projektu,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.
Kromě toho může podle návrhu podnikatel jmenovat restrukturalizačního poradce, který má jeho snahu od začátku podporovat. „Podnikatel může uzavřít s restrukturalizačním poradcem smlouvu o výkonu činnosti restrukturalizačního poradce,“ stojí v úvodu předmětného ustanovení.
Podnikatel si sám vybere věřitele
Podle důvodové zprávy se oproti insolvenčnímu řízení „preventivní restrukturalizace vyznačuje výraznou procesní lehkostí, zejména proto, že její převážná část řešení probíhá na úrovni soukromoprávního vyjednávání mimo formální soudní řízení“. „Procesní lehkost se projevuje zejména v úvodních fázích tím, že nevyžaduje formální zahájení procesu u soudu, nýbrž postačí faktické vymezení okruhu dotčených stran podnikatelem a zahájení negociace s nimi. Odpadá zde tudíž zejména formální fáze zjišťování ,kvazi-úpadku´, přihlašování pohledávek věřiteli i jejich následný přezkum,“ uvádí se doslova ve zprávě.
„Platí základní princip, že podnikatel sám vybírá ze svých věřitelů (příp. jiných osob uvedených v zákoně) ty, které potřebuje pro svou úspěšnou preventivní restrukturalizaci. Tento princip vychází z teze, že k úspěšné restrukturalizaci nemusí podnikatel dosáhnout konsenzu se všemi věřiteli, nýbrž pouze s těmi klíčovými (zejm. finančními institucemi a nejdůležitějšími obchodními partnery),“ dodává k tomu důvodová zpráva.
Nastane restrukturalizace majetku, kapitálu, dluhů i pohledávek, přičemž zákon jmenuje pohledávky z restrukturalizace vyloučené – platy a pojistné zaměstnanců, peněžité tresty nebo náhrady škody.
Kolize s právem na majetek a legitimní cíl
Znamená to, že na některé věřitele podniku „se nedostane“. I k tomu má důvodová zpráva vysvětlení: „Některé aspekty návrhu by mohly být vnímány jako potenciálně kolidující s právem vlastnit majetek (čl. 11 Listiny), neboť do určité míry zasahují do vlastnického práva věřitelů. Jde např. o to, že v řízení o potvrzení restrukturalizačního plánu lze potvrdit i plán, se kterým nesouhlasily všechny dotčené strany. Některá restrukturalizační opatření pak spočívají v mírnějším případě v odložení splatnosti pohledávky, v přísnějším případě k prominutí dluhu,“ komentuje to zpráva s odkazem na judikaturu Ústavního soudu a legitimní cíl.
Důvodová zpráva rovněž komentuje další kolizi, a to s moratoriem. „Institut všeobecného moratoria, který suspenduje běh některých typů soudních řízení, může vyvolávat otázky ohledně svých dopadů na právo na soudní ochranu (čl. 36 Listiny). Toto základní právo nicméně není neomezené; předpokládá, že podmínky a podrobnosti upravuje zákon. V insolvenčním právu je moratorium zavedeným institutem, který sleduje legitimní cíl poskytnutí času pro dohodu dlužníka s věřiteli. V kontextu preventivní restrukturalizace je navíc s ohledem na snahu minimalizovat intenzitu zásahu využito v omezenější míře.“
Rozhovor o možných dopadech moratoria, ale také o významu dohody věřitelů i restrukturalizačního poradce poskytl Českou justici loni v květnu člen expertní skupiny při ministerstvu spravedlnosti insolvenční správce se zvláštním povolením Lee Louda.
V další roli krajské soudy, správci, rejstřík
Pravomoc rozhodovat ve věcech preventivních restrukturalizací zůstane podle návrhu svěřena v prvním stupni krajským soudům, „vzhledem k odborné znalosti soudců, kteří u nich rozhodují v insolvenčních senátech“. Navrhovatel nepředpokládá zvýšení zátěže soudů, které budou jednat pouze v zákonem uvedených situacích nebo pokud to „restrukturalizační soud považuje za nutné či vhodné“. „Restrukturalizační soud nevede přípravné jednání,“ stojí v návrhu.
Soudy tak budou jednat podle navrhovaného § 46 v těchto vymezených věcech:
Tento zákon upravuje restrukturalizační řízení
- o vyslovení nepřípustnosti preventivní restrukturalizace,
- o některých předběžných opatřeních,
- o doručení písemnosti,
- o vyhlášení všeobecného moratoria,
- o vyhlášení individuálního moratoria,
- o předběžném přezkumu spornosti pohledávky,
- o předběžném přezkumu tvorby skupin,
- o potvrzení restrukturalizačního plánu,
- o skončení preventivní restrukturalizace, a
- o zrušení účinnosti restrukturalizačního plánu.
Podle návrh rovněž soud ustanoví restrukturalizačního správce, a to jen v případě, že strany nepřijmou restrukturalizační plán předložený podnikatelem nebo to navrhne podnikatel či většina stran. Dohled nad činností restrukturalizačních správců má mít ministerstvo spravedlnosti.
Podle důvodové zprávy vznikne u ministerstva rovněž další státní evidence, a to restrukturalizační rejstřík s využitím infrastruktury insolvenčního rejstříku. Podle odhadu to bude stát jednotky milionů.
Irena Válová
