Německo si na pomoc s nedostatkem zdravotnického personálu zve umělou inteligenci
Volby do Spolkového sněmu přinesly nové rozložení politických sil. Z hlediska zdravotnického systému se žádná radikální změna hned tak očekávat nedá. Jenže problémy německého zdravotnického systému nepočkají. Jedním z nich je prohlubující se nedostatek personálu jak ve zdravotnictví, tak v ošetřovatelských službách. K jeho řešení by mohla přispět umělá inteligence. Tématem se zabývají deníky Deutsches Ärzteblatt a ÄrzteZeitung.
Rodinné lékaře trápí nedostatek času, který mohou věnovat svým pacientům. Potýkáme se také s nedostatkem specialistů, ale nejen ve zdravotní péči, ale také v informačních technologiích. Potřebujeme IT odborníky, abychom mohli přenést inovace do zdravotnictví a digitalizovat jej. To jsou jedny z nejčastěji zmiňovaných oblastí, na které by se podle lékařů měli politici začít zaměřovat hned po volbách, aby si německé zdravotnictví udrželo svou konkurenceschopnost.
„Je třeba konečně překonat sektorové hranice a vytvořit meziodvětvovou nabídku lidí, kteří mohou pracovat ve zdravotnictví,“ uvedl podle deníku Deutsches Ärzteblatt Gernot Marx, lékař intenzivní péče a profesor Cášské univerzity.
Nejde jen o nahrazení papírové dokumentace
Sylvia Thunová, ředitelka odboru digitální medicíny a interoperability na Berlínském zdravotnickém institutu poukazuje na potřebu zlepšit výuku studentů medicíny v rámci odborného vzdělávání. „Digitalizace zde zatím není dostatečně zastoupena,“ řekla deníku Deutsches Ärzteblatt. Podle ní ale nejde jen o to, aby se lékaři naučili pracovat s digitální dokumentací, ale aby byli schopni digitální technologie také lépe využívat právě při vykonávání zdravotní péče.
A je to kombinace umělé inteligence a takzvaných „velkých dat“ (big data), která má vést k jisté revoluci v každodenní lékařské péči, a navíc v nepříliš vzdálené budoucnosti. Aby však nezůstalo jen u slov nebo nevyužité příležitosti, je podle odborníků nutné, aby se problematika umělé inteligence a využívání dat dostala systematicky do výuky na medicínských univerzitních oborech.
Velmi pomalá transformace
Podle studie, kterou vypracoval Institut pro lékařskou informatiku berlínské univerzity Charité, je zatím patrné, že prvky využívání umělé inteligence už se do osnov medicínských studijních oborů postupně dostávají. S odkazem na studii to uvedl deník ÄrzteZeitung.de.
To by dávalo jistou naději, že z medicínských fakult začnou vycházet nové generace lékařů, kteří budou příslušnými kompetencemi pro využívání umělé inteligence vybaveni. Jenže ze studie vyplývá, že první zdravotničtí pracovníci, kteří by si z lékařských fakult mohli odnést titul s komplexní výukou a testováním digitálních dovedností, by z fakult mohli vyjít až v roce 2031.
Mohlo by vás zajímat
Jenže na urychlení potřebné transformace medicínského studia je podle autorů studie pozdě. Studenti medicíny prý cítí, že nejsou během svých studií dostatečně připravováni na digitální transformaci. Naprostá většina lékařských vzdělávacích institucí v Německu prý studentům sice nabízí kurzy, které souvisí s umělou inteligencí, avšak většinou jen jako volitelné předměty nebo mimoškolní aktivity.
Autoři studie proto doporučují výrazné rozšíření nabídky stávajících kurzů a ukotvení dovedností spojených s ovládáním a využitím umělé inteligence do povinných kurzů. Tlak na zvýšení významu digitalizace v medicínských oborech přineslo také on-line vzdělávání, které bylo do jisté míry vynuceno koronavirovou pandemií.
Blýská se na digitální časy?
Podle Felixe Balzera, ředitele Institutu pro lékařskou informatiku univerzity Charité, ze studie jasně vyplývá, že stávající nabídka lékařských studií nepokrývá obrovskou potřebu kvalifikace v této oblasti. „Za digitální transformaci a využívání umělé inteligence jsou ale odpovědni také sami budoucí lékaři,“ uvedl Balzer pro ÄrzteZeitung.de.
Balzer ale vidí světlo na konci tunelu, když zmínil, že „některé fakulty uznaly naléhavou potřebu tohoto druhu kvalifikace a přinejmenším digitální kompetence uvádějí jako jeden z významných prvků nových obsahů medicínských oborů“.
Přínosem digitalizace a využití umělé inteligence je v první řadě zefektivnění práce lékařského a ošetřovatelského personálu. Do jisté míry by se tak díky umělé inteligenci dařilo zvládat přetrvávající nedostatek lékařského personálu v německém zdravotnickém systému. Je proto v zájmu pacientů, aby se s digitální transformací medicíny otálelo co nejkratší dobu.
Petr Musil
Petr Musil
