Profesní sdružení lékařů ze segmentů mimo lůžkovou zdravotní péči společně protestují proti požadavku lékařských odborů na další růst odměn pro zdravotníky. Ve společném dopise adresovaném premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který má Zdravotnický deník k dispozici, jej označili za neadekvátní a v rozporu dobrými mravy. Takový platový skok je podle nich odtržený od ekonomické reality státu, navíc odměňování zdravotníků v posledních dvou letech již tak značně narostlo. A pokud by vláda na navýšení přeci jen přistoupila, měla by je poskytnout všem segmentům v rámci úhradové vyhlášky.
Požadavek Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče z počátku září na desetiprocentní nárůst platů je naprosto neadekvátní. To si myslí profesní sdružení praktických lékařů, stomatologů, gynekologů a ambulantních specialistů. Jejich předsedové se proto s podporou prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého obrátili na premiéra Andreje Babiše v dopise, který má Zdravotnický deník k dispozici.
„Vzhledem k tomu, že mzdy a platy ve zdravotnictví dlouhodobě rostou rychleji než v ostatních odvětvích, a zejména v posledním roce došlo k jejich enormnímu navýšení, je požadavek na jejich další desetiprocentní navýšení v rozporu s dobrými mravy. Navíc v situaci, kdy máme historicky nejvyšší zadluženost státu, ekonomika se ještě nevzpamatovala z opakovaných lockdownů a lze očekávat, že na řadu odvětví teprve problémy dolehnou,“ píše se v dopise.
Autoři výzvy připomínají, že obrovské nasazení zdravotníků během pandemie covid-19 zaměstnavatelé oceňovali finančními odměnami a příplatky v průběhu celého období. „Zaměstnanci pracující na jednotkách vyhrazených pro pacienty s potvrzenou nákazou covid-19 si pak bez ohledu na profesi přišli měsíčně i na 20 000,- Kč až 30 000,- Kč navíc. Dvakrát došlo k vyplacení mimořádných odměn zdravotníkům. Díky tomu, ale také díky opakovanému plošnému navyšování v minulých letech, nárůst platů a mezd ve zdravotnictví v letech 2020 a 2021 vysoce předčil všechna ostatní odvětví,“ upozorňují.
Určování platů ve zdravotnictví není rolí vlády
Nízké platy či mzdy již nejsou několik let tím hlavním problémem českého zdravotnictví, píše se dále v dopise. Prostředky na účtech zdravotních pojišťoven by měly směřovat spíše do péče o pacienty a zlepšení její kvality a dostupnosti. Plošné navyšování platů navíc znemožňuje adekvátně ohodnotit klíčové pracovníky.
Určování výše platů ve zdravotnictví navíc není rolí vlády, upozorňují také lékaři, neboť zdravotníci nejsou státními zaměstnanci. Odbory mají proto jednat s managementy jednotlivých zdravotnických zařízení a výše platů a mezd má být výsledkem kolektivního vyjednávání. Nikoli tedy diskusí s ministrem či premiérem.
A pokud nakonec vláda přeci jen rozhodne o plošném navýšení, měla by tyto prostředky poskytnout všem segmentům poskytovatelů zdravotní péče v souladu s úhradovou vyhláškou na rok 2022 (tu aktuálně připravuje ministerstvo zdravotnictví, právě dnes končí termín pro zasílání připomínek pozn.red.). Zároveň by měla vláda v takovém případě přihlédnout k celkovému objemu financí, které do sektoru během posledních dvou let přitekly.
„Skokový plošný růst platů je nicméně odtržený od ekonomické reality a pouze prohloubí rozpočtový schodek a omezí konkurenceschopnost,“ upozorňují v závěru prezident České stomatologické komory Roman Šmucler, předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko, předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová, předseda Sdružení soukromých gynekologů Vladimír Dvořák a také prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
O svém požadavku na další navýšení odměn zdravotníků informovala předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková před dvěma týdny. Proti tomu se však postavila rada poskytovatelů, která se schází na ministerstvu zdravotnictví a zasedají v ní například ředitelé nemocnic a zástupci soukromých lékařských ordinací. Se stanoviskem rady naopak vyjádřila nesouhlas Česká lékařská komora.
-sed-
