Školy bez roušek jsou častěji ohnisky covid-19 a snáz se v nich šíří infekce, ukazují nové studie amerického CDC

Pokud chceme udržet školy otevřené a bezpečné, neobejdeme se v nich bez protiepidemických opatření, která budou dodržovat žáci, vyučující i rodiče. Důsledné a správné používání roušek a dalších ochranných prostředků je klíčovým nástrojem prevence šíření viru SARS-CoV-2 ve školách, a proto by je všichni žáci i zaměstnanci mateřských a základních škol měli nosit. Tak zní doporučení amerického Úřadu pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC). Počet dětí mladších 11 let hospitalizovaných s infekcí covid-19 v USA stále roste a je nejvyšší od začátku pandemie.

Nosit roušky také ve školách má smysl. Pokud se používají důsledně a správně, jsou jedním z klíčových nástrojů, jak bránit šíření infekce covid-19 ve školním prostředí. Ukazují to dvě nové studie, které před několika dny zveřejnil americký Úřad pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC). Ten také dlouhodobě upozorňuje na to, že udržet školy bezpečné, tedy bránit šíření nákazy, je zcela zásadní nejen pro zdraví dětí, ale i celou komunitu. Pokud se ve školách dodržují pravidla ohledně nošení roušek, klesá pravděpodobnost vzniku ohniska infekce covid-19, a zároveň dochází k nižšímu přenosu nákazy na úrovni komunity.

Roušky samy o sobě ale nejsou „magický amulet“. Jejich ochranný efekt se projeví, jen pokud jsou používány opravdu důsledně a správně. Jak ve svém doporučení k zahájení letošního školního roku shrnují Regionální úřad WHO pro Evropu a UNICEF, zásadní je přistupovat k preventivním opatřením komplexně a dodržovat je současně. Ať se jedná o nošení roušek, časté větrání, rozestupy, strategie testování či možnost očkování pro zaměstnance škola a starší žáky a studenty.

„Pandemie není u konce. Všichni se musíme podílet na tom, aby školy v našem regionu zůstaly otevřené. Děti a mladí lidé nemohou riskovat, že budou mít další rok narušeného vyučování. Očkování společně s ochrannými opatřeními nám pomohou zabránit návratu do nejtemnějších dnů pandemie, kdy lidé museli snášet lockdowny a děti zažívaly narušení výuky,“ uvedl Philippe Cori, zástupce regionálního ředitele UNICEF pro Evropu a Střední Asii. Děti se podle něj staly „tichými oběťmi pandemie“.

Pustit děti do škol „bez podmínek“ znamená vysoké zdravotní riziko

Zmíněné dvě nové studie CDC se věnovaly dopadům různého přístupu k používání roušek (ochranných prostředků) napříč školami. Jednotlivé státy USA, případně regiony, zvolily v tomto ohledu rozdílnou strategii. Od povinného nošení roušek pro všechny, tedy žáky i vyučující, až po situaci, kdy je na rozhodnutí každého, zda bude ochranné prostředky používat či nikoliv. Celkem byly analyzovány údaje z více než tisíce škol v období od 1. července do 4. září 2021 (školní rok v některých částech USA začíná dříve než v Česku – pozn.red.).

„Řekla bych, že data skutečně ukazují, že nošení roušek snižuje výskyt ohnisek ve školách. Pokud máme cíl udržet naše děti ve školách a v bezpečí, jsou roušky opravdu ta správná cesta,“ citovala ředitelku CDC Rochelle Walenskou americká televizní stanice CNN. První ze dvou publikovaných prací ukázala, že ve školách, kde nošení roušek nebylo povinné, byla pravděpodobnost výskytu ohnisek infekce zhruba 3,5x větší oproti školám, které toto opatření zavedly. Pouze pětina ze sledovaných škol však zahájila školní rok s požadavkem na nošení roušek pro všechny. Téměř polovina škol pak toto nařízení vůbec neaplikovala. Do dvou týdnů po zahájení výuky počet škol s nařízeným nošením roušek vzrostl na 31 procent. Zde se pak objevilo pouze osm procent z celkového počtu ohnisek infekce. Na školy, kde toto nařízení neplatilo, připadalo 59 procent ohnisek infekce.

Mohlo by vás zajímat

Komentář Jiřího Bronského: Pediatrické ordinace v nemocnicích zachraňují systém, v řadě regionů představují jedinou možnost

Druhá studie ukázala, že v případě platnosti tohoto nařízení dochází k celkově nižšímu šíření infekce nejen ve školním prostředí, ale dokonce na úrovni celé komunity. V oblastech, kde školy požadují nošení roušek, se ve sledovaném dvoutýdenním období objevilo 16 nových případů infekce covid-19 na 100 tisíc dětí. V místech, kde toto nařízení neplatilo, vzrostl počet nových případů mezi dětmi na zhruba 35 na 100 tisíc dětí.

I když se jedná o ekologické studie, které nebyly cíleně zaměřeny na hledání příčinné souvislosti a například nezohledňovaly míru proočkovanosti vyučujících či používané strategie testování v jednotlivých školách, jejich výsledky potvrzují význam preventivních protiepidemických opatření ve školách a významnou roli ochrany dýchacích cest mezi nimi. Regiony, které toto nařízení ve školách neuplatňovaly, zaznamenaly také celkově vyšší výskyt infekce mezi dětmi a mladistvými.

„Požadavek na nošení roušek ve školách spolu s dalšími opatřeními, včetně očkování proti covid-19, jsou zásadní pro snížení výskytu nákazy ve školách,“ shrnuje CDC. „Školy nejsou ze své podstaty bezpečným prostředím, ale lze je učinit bezpečnějšími, pokud přijmeme náležitá opatření. Roušky jsou pak bezpochyby jedním z nástrojů,“ popsal stanici CNN Scott Gottlieb, někdejší komisař amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a nyní člen správní rady společnosti Pfizer. Podle něj jsme se dostali do bodu, kdy „už není čas přemýšlet, jestli mají být roušky ve školách volitelné“.

Covid-19 děti ohrožuje, neplatí, že jsou mimo riziko

Výsledky zmiňovaných studií úřad CDC zveřejnil v době, kdy země zažívá setrvalý nárůst hospitalizací dětí s covid-19. Jedná se dokonce o zatím nejvyšší zatížení nemocnic dětskými pacienty (děti mladší 11 let s infekcí covid-19) od začátku pandemie v zemi. Právě tyto děti na rozdíl od starších 12 let v současnosti nemohou být proti infekci chráněny očkováním. Nebyly totiž zatím schváleny očkovací látky pro tuto věkovou kategorii, byť se tak pravděpodobně brzy stane. I dospívající mezi 12 až 17 lety však v USA podobně jako v Česku patří mezi nejméně očkovanou skupinu populace.

Jak uvádí American Academy of Pediatrics, od začátku pandemie bylo pozitivně testováno 5,5 milionu dětí, z toho 925 tisíc připadá na poslední čtyři týdny. Roste také podíl dětí na celkovém počtu případů. V týdnu od 9. do 16. září děti tvořily dokonce 25,7 procent všech pozitivních. To vše jsou důvody, proč CDC opakovaně zdůrazňuje význam preventivních opatření ve školách s cílem učinit toto prostředí co nejbezpečnější pro žáky i vyučující.

Konkrétně to znamená očkovat všechny, kdo mohou být očkováni, trvat na používání roušek ve vnitřním prostředí u dětí starších dvou let, vyučujících, všech zaměstnanců a také návštěvníků škol. Dále dodržovat rozestupy, dbát na hygienická pravidla při kýchání a smrkání a časté mytí rukou. A také to, že každý, kdo má známky infekce dýchacích cest, zůstane doma, aby neohrožoval ostatní, a současně bude odeslán na test kvůli potvrzení či vyloučení infekce. „Mnoho škol slouží pro děti mladší 12 let, které v tuto chvíli nemají nárok na očkování. Tyto pokyny proto kladou důraz na implementaci mnohovrstevnatých strategií prevence, například důsledné používání více strategií současně, s cílem chránit žáky, vyučující, zaměstnance, návštěvníky a také členy jejich domácností při zachování prezenčního vzdělávání,“ vysvětluje význam opatření CDC.

Mladší děti (zatím) nemůžeme chránit očkováním, proto tu jsou ostatní opatření

Vzhledem k tomu, že se nejen v USA šíří nakažlivější varianta viru delta, kontaktu s nákazou se prakticky vyhnout nedá. O to důležitější je pak dodržování potřebných preventivních opatření. Zejména v případě, kdy je cílem ochránit děti, které zatím očkovány být nemohou. Mezi tato opatření podle Regionálního úřadu pro Evropu patří očkování vyučujících a také dětí starších 12 let, zejména pokud mají chronické zdravotní problémy, jež zvyšují pravděpodobnost komplikovaného průběhu onemocnění. Dále se doporučuje zlepšovat vnitřní prostředí přímo ve školách a třídách, například intenzivnějším větráním, vytvořením menších tříd, pokud je to možné, dodržováním rozestupů, mytí rukou, vyšší hygienou při kýchání a smrkání a také správným nošením roušek.

Právě to by mělo být součástí komplexních opatření, jejichž cílem je bránit přenosu infekce. Jednotlivá opatření je pak třeba zvážit a aplikovat také s ohledem na věk dětí a jejich schopnosti dodržovat doporučená nařízení. Stejně tak by mělo být v době pandemie samozřejmé, že děti s příznaky jakéhokoliv infekčního onemocnění dýchacích cest zůstanou do odeznění symptomů doma a nebudou navštěvovat školu či jiné kolektivní zařízení.

„Bude ještě nějakou dobu trvat, než budeme mít pandemii za sebou. Naším hlavním cílem musí zůstat bezpečné vzdělávání dětí ve školním prostředí, abychom je neokradli o příležitosti, které si zaslouží. Doporučujeme všem zemím, aby ponechaly školy otevřené. Zároveň vyzýváme všechny školy, aby zavedly opatření k minimalizaci rizika covid-19 a šíření různých variant,“ shrnul v souvislosti se zahájením školního roku Hans Henri P. Kluge, ředitel Regionálního úřadu WHO pro Evropu.

Důležité je podle něj, aby se jednotlivé země snažily o co nejnižší výskyt viru v populaci. Vysoké šíření viru v populaci znamená totiž také častější šíření infekce ve školách. „Očkování je naší nejlepší obrannou linií proti viru. Aby pandemie skončila, musíme ve všech zemích rychle a spravedlivě rozšířit očkovací programy, včetně podpory výroby a sdílení dodávek, abychom všude ochránili ty nejzranitelnější. Stejně tak musíme pokračovat v dodržování opatření v oblasti veřejného zdraví, o kterých víme, že fungují, včetně testování, sekvenování, trasování, izolace a karantény,“ dodal.

Ludmila Hamplová