K rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) o stížnosti 51 senátorů, kteří se dožadují zrušení některých paragrafů Zákona č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění, dojde později, než se původně očekávalo. Ještě na jaře řekl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček portálu Česká justice, že by plénum ÚS mělo rozhodnout do konce září. Jenže minulý týden Sněmovna definitivně schválila novelu tohoto zákona ve verzi, kterou jí poslal zpátky Senát. Novela změnila i některá z těch ustanovení, která napadají senátoři ve své stížnosti a na to musí Ústavní soud reagovat. Potvrdila nám to jeho mluvčí Miroslava Číhalíková Sedláčková.
„Poslanecká sněmovna schválila zásadní novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění ve znění pozměňovacích návrhů, přijatých Senátem. Tyto změny zákona se týkají rovněž přímo ustanovení zákona, která byla napadena ve věci sp. zn. Pl. ÚS 49/18. Poté, co předmětná novela vyjde ve Sbírce zákonů, proto soudce zpravodaj zváží další postup – zřejmě budu muset vyzvat zástupce navrhovatele, aby se vyjádřil, zda tato legislativní změna má vliv na podaný návrh, a jaký,“ vysvětluje mluvčí. Na nález Ústavního soudu čekají s napětím regulátoři, plátci i poskytovatelé zdravotních služeb. Může totiž zásadním způsobem zasáhnout do organizace a způsobu financování zdravotní péče. Mnozí experti na zdravotnické a ústavní právo předpokládají, že Ústavní soud minimálně z části stížnosti vyhoví.
Stížnost Pl. ÚS 49/18, kterou na konci roku 2018 předložil Ivo Valenta (za Soukromníky), podepsalo 51 senátorů. Navrhovatelé žádají Ústavní soud, aby zrušil části nebo rovnou celé paragrafy Zákona 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění, které ovšem představují pilíře mechanismu, jakým je financováno české zdravotnictví. Senátoři navrhují ze zákona vyškrtnout výběrová řízení, rámcové smlouvy, dohodovací řízení, úhradové dodatky i seznam výkonů, dále pak chtějí zrušit i některé postupy při stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a způsob používání v centrové péči. Tento zásadní řez do dosavadního systému zdůvodňují například nerovnostmi v přístupu k solidárně hrazené zdravotní péči, pokřiveným prostředím v oblasti ekonomiky zdravotnictví (poskytovatelé totožného typu dostávají za tytéž služby zaplaceno násobně odlišně), neetickými pravidly úhrad – cenotvornými mechanismy, a celkovou nepředvídatelností úhradového systému. Pod textem stížnosti je podepsán advokát Vladimír Bíba.
Ministerstvo argumenty stížnosti odmítá, podle něj stěžovatelé opomíjejí různou náročnost péče ve specializovaných nemocnicích ve velkých městech a v menších okresních nemocnicích. „Ústavní stížnost je velmi široká. Pokud by jí Ústavní soud plně vyhověl, znamenalo by to kompletní zrušení systému úhrad zdravotní péče v České republice,“ uvedl k návrhu už dříve exministr Adam Vojtěch.
Třebaže novela zákona 48/4997 rozhodnutí Ústavní soudu o stížnosti senátorů odsunula, je velmi pravděpodobně, že jej lze očekávat ještě v tomto roce. Nový ministr zdravotnictví tak bude muset hned po volbách řešit, jak na nález reagovat. Dopady na zdroje financí systému veřejného zdravotního pojištění mohou dosáhnout až řádově desítek miliard korun. Stále také platí, co jsme zde psali už před půl rokem – žádná z politických stran kandidujících v parlamentních volbách se vážněji nezabývá otázkou, kde tyto prostředky vzít, aniž by došlo k omezení rozsahu poskytované zdravotní péče.
Mohlo by vás zajímat
-cik-
