Chřipka je stále nevyzpytatelná infekce, platí to i během pandemie covid-19

Nikdo nechce riskovat „twindemii“, tedy souběh závažné chřipkové epidemie a pandemie covid-19, o to důležitější je naočkovat co největší podíl populace proti oběma infekcím. To je aktuální poselství amerického úřadu Centers for Disease Control and Prevention. Podzimní měsíce, ještě před pravděpodobným nástupem chřipkové sezóny na severní polokouli, jsou nejvhodnější dobou pro očkování proti chřipce. Vlastní očkování pak může proběhnout souběžně i s jakoukoliv dávkou vakcíny proti covid-19. Souběh obou nemocí je totiž možný, a to jak na úrovni celé společnosti, tak jednotlivých pacientů. Velká Británie tak spouští dosud největší očkovací kampaň proti chřipce.

Zatímco loňská chřipková sezóna byla zcela výjimečná, protože se toto onemocnění vlivem protiepidemickým opatřením proti šíření covid-19 vyskytovalo zcela minimálně, ta letošní může být o to horší. I když je v tuto chvíli stále brzy na to předpovídat, jaká bude nastupující chřipková sezóna, jisté je jedno – opatrnost je zcela na místě. Viry chřipky z povrchu zemského nezmizely a mohou znovu zabíjet. I proto úřady v USA a ve Velké Británii, obdobně jako European Centre for Disease Prevention and Control (ECDC) vyzívají jak k doočkování doposud neočkované populace proti covid-19, tak k očkování proti chřipce.

„Rozumím tomu, všichni jsme unavení mluvením o vakcínách, ale nyní je dvojnásob důležité nechat se očkovat proti chřipce,“ citovala agentura AP Rochelle Walensky, ředitelku Centres for Disease Control and Prevention (CDC), která se sama nechala proti chřipce očkovat před několika dny. Činí tak každoročně od roku 1995, kdy ještě byla studentkou medicíny. „Připravujeme se na návrat chřipky,“ dodala. Předpovídat, jak konkrétně bude chřipková sezóna probíhat, je v současné situaci tak trochu jako věštění z křišťálové koule, protože se do jejího průběhu může promítnout hned několik faktorů. Od vlivu protiepidemických opatření zavedených proti šíření covid-19, které vloni zásadně omezily šíření také chřipky, přes míru proočkovanosti proti oběma infekcím, až po proměnlivou odolnost populace proti chřipkovým virům, která může být podle některých teorií vlivem loňské netypické sezóny snížena.

Protiepidemická opatření proti covid-19 bránila i šíření chřipky

Chřipkové epidemie patří každoročně k podzimním, zimním a někdy také jarním měsícům na severní polokouli. Podle Regionálního úřadu WHO pro Evropu zasahuje každý rok zhruba 5 až 15 % populace, ECDC dokonce uvádí, že chřipkou může během epidemie onemocnět asi 10 až 30 % evropské populace. Dokáže se přitom šířit velmi rychle a snadno všude tam, kde dochází k těsnému kontaktu osob. Loňský rok ale dramaticky zasáhl do obvyklého chování tohoto patogenu v populaci. „Loňská sezona byla zcela výjimečná a v ČR virus chřipky nebyl zachycen, což souvisí s opatřeními proti covid-19 (a viry chřipky se nemohly ve společnosti šířit, na rozdíl od již probíhající pandemie covid-19). Nicméně i v loňské sezoně byly celosvětově zachyceny všechny čtyři nejčastěji se vyskytující viry chřipky, tj. oba dva subtypy chřipky typu A i obě dvě linie chřipky typu B, tedy chřipka z povrchu zemského nevymizela,“ vysvětluje Jan Kynčl, vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu.

Skutečnost, že se protiepidemická opatření proti šíření covid-19 promítla i do výskytu chřipky potvrzují také data ECDC. Během loňské chřipkové sezóny dokonce úřad neeviduje žádné potvrzené hospitalizace či úmrtí v souvislosti s tímto onemocněním. Pro srovnání během „běžné“ chřipkové sezóny podle úřadu chřipka způsobí stovky tisíc hospitalizací. „Aby bylo možné kontrolovat šíření viru SARS-CoV-2 země zavedly přísná opatření v oblasti ochrany veřejného zdraví (například fyzické distancování, práce z domova, zákaz všech veřejných akcí, zavírání škol, zvýšená hygienická opatření a podobně), což mělo pozitivní vliv na přenos respiračních virů, včetně chřipky,“ uvádí ECDC ve své hodnotící zprávě k loňské chřipkové sezóně. Opatření, která měla za cíl bránit šíření covid-19, vedla také k historicky velmi nízkému výskytu chřipky.

Co se ale odehraje v dalších měsících, je otázkou. „V tuto chvíli není jasné, do jaké míry bude SARS-CoV-2 nadále cirkulovat v nadcházející chřipkové sezóně a jaký to bude mít dopad na cirkulaci chřipky a dalších původců respiračních onemocnění. Rozsah výskytu chřipky je předem obtížně odhadnutelný, její epidemie se však vyskytují v různém rozsahu téměř každoročně,“ upozorňuje Kynčl.

Mohlo by vás zajímat

Ústav duševního zdraví koupí rezonanci pro výzkum mozku

Lepší je být připravení, než zaskočení

Obavy z nadcházející chřipkové sezóny potvrzuje i americký úřad CDC s tím, že nelze zcela spoléhat na to, že se bude znovu opakovat loňská situace a výskyt chřipky bude minimální. „Tato nízká aktivita chřipky byla pravděpodobně způsobena širokým rozšířením opatření proti covid-19, jako jsou nošení roušek, fyzické distancování a také pobyt doma. Kvůli nízkému výskytu v loňském roce je ale imunita populace zřejmě nižší, což nás dostává do rizika zvýšeného šíření chřipky letos,“ citoval deník Washington Post Rachel Walensky.

Obavy z možného většího šíření chřipky v době, kdy nemocnice musí zvládat také pacienty s covid-19 vedou k tomu, že CDC obdobně jako jiné národní i mezinárodní autority apeluje na očkování proti oběma infekcím. Proti chřipce pak podle doporučení CDC může být očkovaný každý, včetně dětí a kojenců starších 6 měsíců. Už nyní pak podle informací agentury AP americké nemocnice hospitalizují vyšší příjem pacientů s jinými respiračními viry, včetně RSV viru, který zasahuje zejména děti. Šíření těchto infekcí pak pravděpodobně souvisí s tím, že se děti vrátily do jeslí, školek a škol, a současně se změnilo chování populace, kdy lidé odložili roušky a také jsou více v kontaktu mezi sebou navzájem. „Je to předzvěst horší chřipky? Nevíme, ale rozhodně nechceme twindemii (pozn. redakce – souběh epidemie chřipky a pandemie covid-19),“ uvedl pro agenturu AP profesor William Schaffner z National Foundation for Infectious Diseases.

Průzkum této instituce ale ukázal i na jeden z dalších možných pozitivních dopadů přítomnosti covid-19 ve společnosti. Zvýšila se ochota lidí zůstat s příznaky respirační infekce doma a současně používat ochranu dýchacích cest, pokud se pohybují na místech s vysokou koncentrací osob.

Chřipka je velký zabiják, Británie spouští kampaň k očkování

Na možný negativní vývoj se v současnosti připravuje Velká Británie, země s tradičně vysokou mírou proočkovanosti proti chřipce a také země s vysokou proočkovaností proti covid-19. Spouští proto nyní informační kampaň, jejíž cílem je tato pozitivní čísla udržet a přesvědčit Brity, aby absolvovali jak každoroční očkování proti chřipce, tak se případně nechali přeočkovat proti covid-19, pokud je to v jejich případě třeba. „Chřipka je obrovský zabiják a v minulém roce praktičtí lékaři a lékárnici očkovali rekordní počet osob. Pokud nás čeká zima, která může být pro NHS velmi náročným obdobím, pak nikdy nebylo důležitější nechat se očkovat proti chřipce,“ apeloval Raj Patel, praktický lékař a také zástupce ředitele pro primární péči NHS, na veřejnost s tím, že chřipka má negativní dopady na životy tisíců lidí.

K doposud největší očkovací kampani proti chřipce se již přihlásily také velké lékárenské řetězce, které umožní očkování přímo v lékárnách. To je ve Velké Británii obdobně jako v jiných zemích možné. Na hrazenou vakcínu pak bude mít nárok celkem 35 milionů Britů. Kampaň, která byla před několika dny spuštěna, se pak objeví v různých médiích s poselstvím „Nechte se očkovat, nechte se přeočkovat, buďte chráněni“. „Toto je první zima, kdy se očekává, že sezónní chřipka a covid-19 budou kolovat společně, což ohrožuje další životy. Očkování je důležitou ochranou proti oběma infekcím,“ dodala Mary Ramsay, ředitelka programu očkování britské Health Security Agency. „Rezervujte si proto svůj termín, pokud máte nárok na vakcínu proti chřipce nebo posilující dávku proti covid-19, jakmile budete pozváni, což je 6 měsíců po druhé dávce,“ shrnula lékařka. Podle národních statistik pak dokonce 94 % Britů ve věku mezi 50 až 69 lety souhlasí s podáním třetí dávky vakcíny proti covid-19, jakmile na ni budou mít nárok. Ve věku nad 70 let je to dokonce 98 % obyvatel. V případě chřipky 77 % Britů ve věku 50 až 69 let vyjádřilo svou ochotu nechat se očkovat. U osob starších 70 let je to pak 94 %.

Šíří se i ostatní viry, což není překvapivé

Už nyní, ještě před pravděpodobným nástupem větší chřipkové aktivity, Státní zdravotní ústav eviduje vyšší nemocnost, přesněji výrazně vyšší počet osob, které s akutní respirační infekcí vyhledaly svého praktického lékaře. „Nemocných je více, než bylo evidováno ve stejném týdnu v minulých pěti letech, ale situace ještě odpovídá nemocnosti obvyklé pro dané roční období, byť je na její horní hranici. Obecně platí, že na podzim se počty nemocných s akutní respirační infekcí vždy zvyšují, souvisí to s ochlazením a návratem do kolektivů,“ vysvětluje Jan Kynčl. Spolu s tím, jak se mění „pole působnosti“ pro covid-19, tak roste aktivita ostatních respiračních virů. „Již od 36. kalendářního týdne letošního roku jsou v Evropě každý týden zachycovány vyšší desítky chřipkových virů, mezi nimi dominuje subtyp H3N2. Na predikci ohledně situace v zimním období je však zatím skutečně ještě brzy. Každopádně je třeba se připravit na kocirkulaci původců chřipky a covid-19,“ dodává realisticky.

Bylo by však obrovskou zkratkou vykládat současný vyšší výskyt respiračních nákaz jako „škodlivost“ opatření proti šíření covid-19. „V populaci koluje spoustu virů způsobujících lehká respirační onemocnění (rhinoviry, koronaviry, adenoviry, paramyxoviry a další), proti kterým je imunitní ochrana jen krátkodobá a svou imunitu proti nim si posilujeme, když se s nimi jako ještě částečně odolní setkáváme. Pokud omezíme své kontakty, je toto posilování slabší, a po uvolnění opatření snáze tato onemocnění propuknou intenzivněji,“ vysvětluje Václav Hořejší, profesor imunologie, který působí na Přírodovědecké fakultě UK a také Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Podle něj je zcela nesmyslná představa, že by roušky nebo jiná opatření „škodily“ imunitnímu systému.

Stejně zavádějící jsou i mýty o tom, že (jakékoliv) očkování imunitu „oslabí“. „Ve skutečnosti očkování proti čemukoliv více či méně posiluje imunitu i proti jiným patogenům. Uvádí se, že například očkování proti tuberkulóze nebo spalničkám takto ‚nespecificky‘ zvyšuje o 10 až 20 % imunitu i proti jiným onemocněním, třeba chřipce,“ dodává profesor Hořejší a vyvrací další rozšířený mýtus, a to sice, že lidé, kteří se domnívají, že mají „dobrou imunitu“, očkování nepotřebují: „Potřeba očkování u mladších a zdravých osob není tak urgentní jako u jedinců s oslabeným imunitním systémem, ale i u nich vakcinace prokazatelně snižuje riziko vážného průběhu a smrti. Byť je v této skupině smrtnost ‚jen‘ 1 – 2 ‰ a u chřipky ještě o dost méně, tak ani samotné onemocnění nelze u nich považovat za nic zanedbatelného.“

V případě chřipky navíc platí, že mezi rizikové skupiny patří také malé děti. Podle doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP by proti chřipce měli být každoročně očkování všichni dospělí starší 50 let, děti ve věku 6 měsíců až 5 let, těhotné ženy v jakékoliv fázi těhotenství, a také všichni u nichž je vzhledem k jejich zdravotnímu stavu vyšší riziko těžkého průběhu chřipky a jsou starší 6 měsíců. Například se jedná o osoby s chronickým onemocněním plic a dýchacích cest, včetně astmatu a poruch respiračních funkcí, mimo jiné po poranění míchy a mozku, jedince s chronickým onemocněním srdce a cév, neurologickými onemocněními, včetně epilepsie a dětské mozkové obrny, pacienty s poruchou imunity, tedy také onkologicky nemocné a osoby s autuimunitními chorobami, a také osoby, které mají chronická onemocnění ledvin, jater či metabolické choroby, včetně diabetu nebo jsou obézní. Toto očkování je také velmi vhodné pro všechny, kteří jsou vzhledem ke své profesi ve vysokém riziku nákazy a současně by v případě vlastního onemocnění mohli nakazit své klienty či pacienty, tedy všechny zdravotníky a pracovníky sociálních služeb. Stejně tak by měli být očkování klienti zařízení sociální péče, dlouhodobé lůžkové péče, domovů pro seniory či domovů pro osoby se zdravotním postižením.

Ludmila Hamplová