Kandidáty na ministry vyberou šéfové koaličních stran, ve hře o zdravotnictví jsou reálně čtyři jména. Jaké má priority profesor Válek?

Během října by mělo být jasné složení vlády.  Post ministra zdravotnictví by mohl zaujmout jeden z těchto čtyř lékařů: Tom Philipp a Vít Kaňkovský (oba zvolení poslanci za KDU-ČSL), Roman Kraus z ODS (současný předseda Výboru pro zdravotnictví Senátu) a Vlastimil Válek, místopředseda TOP 09 a současně staronový člen dolní sněmovny. Právě s profesorem Válkem, který je v médiích nejčastěji zmiňován jako možný příští ministr a který se netají tím, že je připraven tuto funkci vzít, Zdravotnický deník hovořil o dalším postupu. Ministra zdravotnictví vyberou po vzájemné dohodě šéfové jednotlivých stran budoucí vládní koalice. „Předem jsme se dohodli, že nebudeme situaci jakkoliv hrotit a že budeme akceptovat to, na čem se předsedové domluví. Tečka,“ říká Válek s tím, že příštím ministrem může kdokoliv z výše uvedené čtveřice.  Také nám přiblížil úkoly, které by řešil v prvních třech měsících, pokud by v čele rezortu stanul on sám.

Jména možných kandidátů na ministra zdravotnictví vykrystalizovala z práce tzv. AntiCovid týmu koalice Spolu:

• Tom Philipp (KDU-ČSL) je v současnosti přednostou Kliniky revmatologie a rehabilitace 3. lékařské fakulty UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice. V letech 2014–2018 zastával funkci náměstka ministra zdravotnictví pro dohled nad zdravotními pojišťovnami.
• Vít Kaňkovský (KDU-ČSL)  je bývalým ředitelem a současně stále ještě primářem nemocnice v Havlíčkově Brodě. V uplynulém volebním období zastával funkci místopředsedy sněmovního Výboru pro zdravotnictví.
• Roman Kraus byl dlouholetým ředitelem Fakultní nemocnice v Brně a nyní je předsedou Výboru pro zdravotnictví Senátu.
• Vlastimil Válek je místopředsedou TOP 09 a šéfem poslaneckého klubu, jinak také náměstkem ve FN Brno a přednostou tamní Kliniky radiologie a nukleární medicíny.

„Minimálně tito čtyři jsou ve hře. Všichni jsme byli aktivní v AntiCovid týmu  a hlavně jsme se podíleli na tvorbě programu Je možné, že se objeví nějaké další jméno, ale já o něm nevím. Není pravděpodobné, že by se vytáhl z klobouku nějaký tajemný muž nebo žena,“ říká Válek s tím, že nepředpokládá, že by o ministerské křeslo měl zájem Bohuslav Svoboda z ODS. Také se neuvažuje o tom, že by rezort převzal někdo z  koalice Pirátů se Starosty. „Obecně je zdravotnictví prioritou pro celou koalici Spolu. Nominant PirStanu byl právník a ne zdravotník a navíc neměl před volbami úplně šťastné vystoupení,“ uvádí Válek, který připomíná, že od revoluce žádný ministr zdravotnictví nevydržel celé čtyři roky a že politické strany na zdravotnictví ztrácely body, v lepším případě zůstávaly v neutrální pozici.

Obsazení ministerských postů je tedy v tuto chvíli otevřené. Jisté místo ve vládě má pouze budoucí premiér Petr Fiala.

Také ohledně programu je v koalici Spolu jasno.  „Definovali jsme priority. Předpokládám, že totéž udělá PirStan. Teď se budou domlouvat předsedové stran na společných schůzkách na sladění programových priorit, kde nevidím velký problém. Současně s tím ale bude probíhat debata o složení vlády,“ popisuje Válek. Pokud by šlo všechno bez zádrhelů, složení vlády by bylo připraveno během října a začátkem listopadu by mohl být pověřen Petr Fiala jejím sestavením.

Ve Výboru bude chtít vládní koalice většinu

Nominace na ministra by měla být vyvažována ve složení parlamentních výborů. „Předpokládám, že když je předseda senátního zdravotního výboru z ODS, tak by předseda zdravotního výboru sněmovny měl být z nějaké jiné strany. Když bude ministr lidovec, tak by předsedou zdravotního výboru měl být někdo z Topky a naopak,“ uvažuje profesor Válek.

Poskládat sněmovní výbor bude trošku oříšek. Nejsilnější zastoupení lékařů má ve Sněmovně hnutí ANO a  téměř všichni, kteří byli členy starého výboru, jsou znovu zvoleni. Nová vládní koalice ale bude chtít mít ve výboru většinu, přičemž třeba PirStan nemá mezi zvolenými poslanci žádné zdravotníky nebo  specialisty na zdravotnictví. „Uděláme všechno pro to, aby poslanecký zdravotní výbor vypadal podobně jako senátní zdravotní výbor, kde má koalice většinu a předsedou je její člen. Také bych nerad, aby se cokoliv blížilo návratu těch vztahů, které měla paní profesorka Adámková v podstatě se všemi ministry,“ naráží Válek na konflikty dosavadní předsedkyně Výboru pro zdravotnictví, které ale podle něj nebyly ojedinělé. Spory mezi vedením výboru a příslušným ministrem se odehrávaly i například v rezortu práce a sociálních věcí či financí. „Je potřeba, aby výbory spolupracovaly s ministry, protože bude potřeba udělat řadu změn, které bez spolupráce skončí fiaskem,“ varuje profesor Válek.

Mohlo by vás zajímat

IPVZ uzavřel Memorandum o spolupráci s Univerzitou Karlovou

Priority do konce roku

Zdravotnický deník zajímalo, jaký bude mít nová vládní koalice postoj ke zdravotním pojišťovnám. Vlastimil Válek zdůrazňuje, že jejich slučování není v programu a nemyslí si, že by pro to vůbec někdo byl. „To bych vyloučil,“ říká. A očekává, že nominace do správní rady VZP by mohly proběhnout do konce roku.

Co by měl podle profesora Válka udělat (nebo alespoň otevřít diskusi) nový ministr zdravotnictví v prvních zhruba třech měsících svého úřadování:

1. Personální stabilizace ministerstva. „Stabilizovat ministerstvo, zklidnit tam situaci, žádné brutální změny, spíše doplnit personální stavy na některých úsecích a probrat s náměstky, jakou má nový ministr představu a jak jsou připraveni ji realizovat.“  Zatímco v právní sekci vedené náměstkem Policarem nevidí Válek žádný problém, sekce zdravotního pojištění a zdravotní péče se dost možná dočkají změn. Je velkou otázkou, jak dopadne dohodovací řízení a úhradová vyhláška a jaký postoj k nim zaujme Ústavní soud, míní Válek. Pokud zmizí role ministra v dohodovacím řízení, bude se muset řešit role příslušného náměstka/náměstkyně. Je také nutné vyjasnit si roli prvního náměstka/náměstkyně MZ, odpovědného za zdravotní péči. Podle Válka si ne všichni odborníci, kteří se octili v této funkci, uvědomují, že jsou tam v roli kariérního úředníka. „Je to stejné jako na univerzitě, když máte tajemníka lékařské fakulty nebo kvestora, je problematické, aby tento člověk měl současně ambice dělat vědce nebo výzkumníka. Kariérní úředník, ať je tam jakýkoliv ministr, by měl dělat profesionálně svou práci bez ohledu na to, jestli je lékařský, právní nebo jiný náměstek. Je součástí aparátu, který má realizovat co nejlépe politické zadání ministra,“ míní Válek, který by se podíval i na poradce ministra a jejich pracovně-právní vztahy.
2. Boj s covidem a předsednictví. „Příští rok předsedáme Evropské unii a chtěl bych, abychom se bavili o jednotném postupu stran covidu, protože je nesmysl v rámci EU zvítězit v boji s covidem v jedné zemi a v těch ostatních ne. Hranice se nedají zavřít. Strategie by měla být jednotná,“ říká potenciální kandidát na ministra zdravotnictví. V této souvislosti zmiňuje i roli Státního zdravotního ústavu. Zvážil by, zda tam nezískat v konkurzu do čela zahraničního odborníka. „Ústav má historii, fungoval dobře, otázkou je, zda z něho neudělat něco, co se bude blížit pomalinku německému Kochovu institutu. Stavět něco na zelené louce mi přijde scestné,“ vysvětluje. Profesor Válek by dále uvítal diskusi o jednotnější lékové politice, včetně cenotvorby drahých léků, o výzkumu a vývoji léků i o prodloužení patentové ochrany.
3. Tříleté financování zdravotnictví. Pokud by Ústavní soud „shodil“ úhradovou vyhlášku a dohodovací řízení, bude podle Válka nutné zahájit velmi intenzivní debatu se zdravotními pojišťovnami o tom, jak dál. „Současně bych chtěl, abychom zahájili debatu o horizontu financování zdravotnictví, totiž, že nebude roční, ale alespoň tříletý a že tedy budou mít poskytovatelé delší jistotu,“ uvádí poslanec.
4. Klinické postupy a připojištění. Vznikají klinické doporučené postupy, na nichž pracují nezávislí experti a jsou konsensuálně přijímány odbornými společnostmi. Měly by vyjít ve věstníku a stát se podle Válka „závazným nepodkročitelným minimem“. „Chtěl bych, aby toto bylo definováno jako jistota a dostupnost pro pojištěnce, na co mají nárok a abychom se pak mohli bavit o připojištění, čili o pojištění toho, co už dneska platí hotově. Velmi bych si třeba přál, aby manažerské preventivní prohlídky, pokud mají smysl, byly hrazeny z veřejného pojištění, aby je pojišťovny začaly nabízet a aby ti, kteří chodí pravidelně na prevenci, z toho měli nějaký profit. Na druhou stranu si myslím, že screeningový program u kuřáků, který je určitě výborná věc, by mě být hrazen zcela výjimečně a to z daní na cigarety,“ vysvětluje  Vlastimil Válek.
5. Vzdělávání lékařů. Nejen zahájit diskusi do konce roku, ale také vtělit do vládního programového prohlášení by chtěl profesor Válek svůj návrh na to, aby vzdělávání lékařů ve kmeni bylo hrazeno ze státního rozpočtu pro všechny, včetně odměny pro školitele. Je to podle něj „výborná  cesta, jak zlepšit kvalitu předatestační přípravy, včetně toho, že studentům se bude školitel fakt věnovat“.

Tomáš Cikrt