Koronakrize narušila finanční stabilitu německých nemocnic. Ty žádají od vlády kompenzace
Foto: Pxhere
Německo má necelé dva týdny po volbách a na budoucí vládu, která ještě ani v náznaku nevzniká, se začaly snášet první rozpočtové požadavky. Německá nemocniční společnost začala bít na poplach kvůli vážné finanční situaci německých klinik. Ty se totiž kvůli stále probíhající pandemii koronaviru nevrátily do běžného provozu, což je stojí nemalé prostředky.
Německá nemocniční asociace (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft) vyzvala budoucí spolkovou vládu o poskytnutí finanční podpory německým klinikám na rok 2022. A to prostřednictvím mimořádného transferu ze spolkového rozpočtu. „Jsme stále uprostřed koronavirové pandemie,“ řekl v Berlíně novinářům prezident DKG Ingo Morell.
Podle něho je mimoto stále nutné počítat, že nemocnice budou koronavirovou pandemií zatíženy i v příštím roce a že tedy stále nebudou schopny se vrátit k běžnému provozu, obvyklému před nástupem koronavirové krize. Kliniky na koronavirus podle Morella doplácí v tom smyslu, že musí odkládat výkony, které jsou pro ně lukrativní, což ovšem znamená nižší objem plnění od zdravotních pojišťoven. „Ani v roce 2022 nebude možné běžný provoz nemocnic obnovit,“ dodal.
Každé sedmé nemocnici hrozí insolvence
Ekonom Reinhard Busse z Technické univerzity v Berlíně, který se zaměřuje na ekonomiku zdravotnictví, upozornil, že průměrná obsazenost nemocničních lůžek byla v Německu v roce 2020 na úrovni 67 procent a v prvních pěti měsících roku letošního se snížila na 64 procent. „V nemocnicích s méně než 300 lůžky to bylo jen 60 procent,“ cituje Busseho deník Deutsches Ärzteblatt.
Jenže finanční situace německých nemocnic se podle Ingo Morella nezhoršila jen kvůli koronaviru, ten spíše jen obnažil dlouhodobější problém. Počet případů, které nemocnice řeší, se totiž snižuje od roku 2017. Podle aktuální zprávy Krankenhaus Rating Report 2021 (která ovšem mapuje ještě situaci v roce 2019) hrozilo už před pandemií až 13 procentům německých nemocnic, že skončí v insolvenci.
„Trend klesajícího počtu případů je pro nemocnice trvalou zátěží. Pokud bude tento vývoj pokračovat, dostanou se nemocnice do ekonomických potíží,“ dodal Ingo Morell s tím, že zatím nelze dostatečně přesně předpovědět, jak se vytíženost klinik běžnými případy bude vyvíjet v příštích letech.
Mohlo by vás zajímat
Nedořešené financování ošetřovatelské péče
Prezident Německé nemocniční společnosti ale poukázal na další důležité břemeno, které německé kliniky zatěžuje ještě z minulosti. Podle Morella totiž dodnes není v mnoha případech uzavřeno jednání o platbách za loňský rok, a to kvůli zavedení takzvaného ošetřovatelského rozpočtu. V jeho rámci prý nemocnice musí s pojišťovnami vyjednávat přesné náklady na ošetřující personál, což je pro kliniky nová zkušenost.
Podle nemocničního barometru DKG mělo ke konci dubna letošního roku jen 21 procent německých nemocnic rozpočet na péči sjednáno, 26 procent klinik očekávalo, že jednání budou dokončena ve třetím kvartále a 29 procent, že do konce roku. 15 procent nemocnic ale uvedlo, že se jim na peníze za ošetřovatelskou péči za loňský rok už nepodaří dojednat.
Systém je zastaralý, tvrdí bavorský ministr zdravotnictví
Dlouhodobě bolavým místem německých nemocnic jsou také peníze na investice. Německá nemocniční společnost proto vyzvala spolkovou i zemské vlády, aby výrazně přispěly k modernizaci klinik a začaly co nejdříve po volbách. „Je to obrovský úkol. Nemůžeme dál akceptovat, že se šetří na úkor péče o pacienty. Vlády se musí postarat, aby na investice byl dostatek prostředků,“ řekl podle deníku Deutsches Ärzteblatt předseda představenstva DKG Gerald Gaß.
Ke zlepšení systému financování německých nemocnic vyzval budoucí také bavorský ministr zdravotnictví Klaus Holetschek (CSU). Podle něho není možné hledět pouze na ekonomickou stránku věci. „Bylo velkou chybou učinit náš zdravotnický systém ještě ekonomičtějším. Koronavirová pandemie ukázala, že strukturu odměňování je třeba rozvíjet s ohledem na bezpečnost zajištění péče. Současný systém je již zastaralý,“ řekl Holetschek podle deníku Deutsches Ärzteblatt.
Petr Musil
Petr Musil
