Mít připravené dostatečné množství kvalitních vědeckých důkazů o škodách, které alkohol působí, ale také očekávat náročné a dlouhodobé vyjednávání, do něhož bude výrazně zasahovat nejen několik resortů, ale také komerční zájmy. Na toto by se měly podle Světové zdravotnické organizace připravit všechny státy, jež se rozhodnou regulovat dostupnost a prodej alkoholu. Ten zatím, na rozdíl od tabáku, není širokou veřejností vnímán jako zásadní ohrožení pro veřejné zdraví. I proto řada evropských zemí, včetně Česka, nevyužívá všechny nástroje snižující jeho spotřebu i negativní dopady na zdraví.

Základem řešení jakéhokoliv problému je přiznat si jeho existenci a uvědomit si rozsah vzniklých škod. Řada snah o regulaci prodeje a dostupnosti alkoholu však naráží už v tomto prvním bodě, protože alkohol, na rozdíl od tabáku (zatím), není všeobecně vnímán jako ohrožení veřejného zdraví. Změnit to tak vyžaduje značné úsilí. Smysluplnou cestou je vydat se směrem k racionální politice kontroly alkoholu postavené na vědeckých důkazech. Ty jsou potřeba i při následném hodnocení efektivity jednotlivých kroků.

„Racionální politika v oblasti spotřeby alkoholu v praxi znamená zhodnocení relevantních a dostupných informací v dané oblasti (vědecké poznatky, aktuální stav v ČR, mezinárodní doporučení, rizika/přínosy a podobně) a následné navržení opatření k realizaci, včetně jejich prosazování,“ přibližuje Jarmila Vedralová, národní koordinátorka pro protidrogovou politiku.

Podle ní v této oblasti došlo k „výraznému posunu“, kdy se veřejně více prezentovaly negativní dopady konzumace alkoholu, i když to není příliš populární. „V minulosti se na negativa spojená s alkoholem upozorňovalo poměrně mírně, možná i právě proto, že problematika rizikového či škodlivého užívání alkoholu není v ČR zcela populární,“ doplňuje s tím, že je zde stále prostor pro další opatření a také zvyšování informovanosti, stejně jako pro větší podporu již existujících nástrojů, jako je například provádění krátkých intervencí a časné diagnostiky ze strany zdravotníků.

Evropský region WHO stále patří mezi k oblasti s celosvětově vůbec nejvyšší mírou konzumace alkoholu a Česko se v tomto ohledu dlouhodobě pohybuje mezi státy s vůbec nejvyšší spotřebou čistého lihu na osobu. Snahy toto změnit, i přes řadu dílčích úspěchů, však stále zůstávají na půl cesty. V Česku například není stanovena minimální cena za jednotku alkoholu, ani se nevyužívají daňová opatření s cílem navýšení konečné ceny pro spotřebitele nebo neplatí přísnější pravidla pro regulaci reklamy na alkohol. Pandemie covid-19 navíc problémy, které má část obyvatel s rizikovým užíváním alkoholu, ještě více zdůraznila. Před příští vládou tak v této oblasti stojí řada úkolů.

Mohlo by vás zajímat

Levný alkohol je problém

„Alkohol v Česku představuje určitou tradici. Kultura pití je u nás dlouhá a alkohol je dostupný. Ve srovnání s vyspělými zeměmi je u nás alkohol pořád i poměrně levný. Ještě než do naší práce zasáhla pandemie, věnovali jsme této problematice ve spolupráci s odborníky maximální pozornost,“ říká stávající ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který se dlouhodobě snažil o změnu v oblasti regulace alkoholu.

Sám ale uznává, že i přes řadu snah tato práce zůstává nedokončená. „V roce 2019 jsme společně s národní protidrogovou koordinátorkou zahájili velmi seriózní debatu o větší regulaci reklamy. Iniciovali jsem řadu diskusí, proběhl kulatý stůl za účasti odborníků, ministerstva průmyslu, uspořádali jsme velkou konferenci s Úřadem vlády a další za účasti odborníků OECD a WHO. Připravili jsme také paragrafové znění novely zákona. V této práci jsme chtěli pokračovat, bohužel však přišel covid a téma alkoholu muselo být posunuto do pozadí. Nyní je s touto zásadní otázkou potřeba počkat na novou vládu,“ dodává.

Dalším z otevřených úkolů je změna daňových sazeb u alkoholu. „Ve spolupráci s ministerstvem financí jsme v roce 2019 prosadili zvýšení sazby spotřební daně u lihovin o 13 procent. Trend zvyšování spotřebních daní by měl podle mého názoru v dalších letech kontinuálně pokračovat a měl by být doprovázen podporou prevence a zajištění dostupnosti adiktologických služeb pro osoby se závislostmi,“ je přesvědčený Vojtěch.

Právě větší tlak na vyšší cenu alkoholu je podle WHO jedním z klíčových nástrojů pro regulaci. Zde ale Česko naráží na přístup v rámci jednotlivých resortů. „Regulace alkoholu je multidisciplinární problém a různé resorty musí spolupracovat, aby dosáhly požadovaných výsledků. Je proto velmi důležité, aby kroky jednotlivých resortů byly harmonizovány. Například v České republice došlo k výraznému zvýšení spotřební daně z alkoholu, ale souběžné snížení DPH mělo nakonec za následek zlevnění některých druhů alkoholu,“ připomíná Srdan Matić, představitel WHO v České republice.

Podle něj právě současný ministr zdravotnictví Vojtěch v tomto ohledu učinil řadu důležitých kroků a dokázal změnit směřování v této oblasti. „České ministerstvo zdravotnictví deklarovalo silný závazek omezit spotřebu alkoholu a dlouhodobě v tomto ohledu spolupracuje s řadou partnerů napříč obory i resorty. Ministr Adam Vojtěch v tomto ohledu již prokázal své velké osobní nasazení a snahu vést řešení této problematiky, za což se mu dostalo mezinárodního respektu. Vypořádat se s problémem veřejného zdraví, který není veřejností vnímán jako závažný, a jehož řešení naráží změnu kulturních norem a je v rozporu se zájmy významného podnikatelského segmentu, vyžaduje velkou politickou i osobní odvahu a odhodlání,“ oceňuje Vojtěchovo nasazení představitel WHO. Změna je podle něj možná, byť její realizace bude vyžadovat čas, trpělivost i spolupráci napříč obory, stejně jako schopnost vyjednávat.

Příkladem země, která již dokázala aktivně zvýšit ceny alkoholu, je Skotsko, kde byla stanovena minimální cena za jednotku, což je nástroj, který přímo ovlivňuje spotřebu. Pokud je alkohol dražší, konzumenti kvůli cenové bariéře nakonec volí menší množství. Skotsko bylo také vůbec první zemí, která na národní úrovni přijala iniciativu SAFER, za níž stojí WHO a jejíž cílem je přivádět to praxe nejúčinnější a ekonomicky nejefektivnější nástroje pro regulaci spotřeby alkoholu, a tak snižovat škody, které působí.

„Pokud opravdu chcete legislativní změny, musíte být připraveni na opravdu dlouhý boj, mít připravenou řadu dobrých zbraní v podobě dostatku vědeckých důkazů a ty předkládat jako argumenty. Musíte být odhodlaní, protože alkoholový průmysl bude proti jakékoliv změně,“ uvedla v rámci 71. zasedání Regionálního úřadu WHO pro Evropu skotská premiérka Nicola Sturgeon. Podle ní právě stanovení minimální ceny za jednotku alkoholu (10 ml nebo 8 g čistého alkoholu) na 50 pencí, tedy zhruba 15 Kč. „Byla to dlouhá legislativní bitva,“ dodala.

Tabák vnímá veřejnost jako riziko, alkohol ale zatím ne

Statistiky o negativních dopadech konzumace alkoholu nejsou nijak povzbudivé. Každoročně v Evropském regionu WHO, kam patří celkem 53 států, alkohol způsobí zhruba jeden milion úmrtí. U mladých ve věku 20 až 24 let je s alkoholem spojeno dokonce jedno ze čtyř úmrtí. Současně se alkohol podle WHO přímo podílí na vzniku nejméně sedmi různých nádorových onemocnění a také je po tabáku druhou nejčastější příčinou vzniku těchto onemocnění. Vlastní rizika se přitom liší podle pohlaví.

„Alkohol je zodpovědný za mnoho rozdílných nádorových onemocnění. Mnoho žen nejspíš neví, že alkohol způsobuje rakovinu prsu. Mají však právo to vědět, aby měly možnost se rozhodnout, jestli se jedná o riziko, které jsou ochotné přijmout,“ upozorňuje Carina Ferreira Borges, expertka na veřejné zdraví a současně manažerka programu Evropské kanceláře WHO pro alkohol, nelegální drogy a zdraví vězňů. „Pokud se podíváte kolem sebe, každý den uvidíte v nemocnicích na urgentních příjmech, že alkohol je tím, co tam přivádí mnoho lidí. Domnívám se, že je důležité snížit škody, které jsou s alkoholem spojené. Nemyslím si však, že by si lidé byli dostatečně vědomi těchto škod,“ dodává.

Zásadní je tak změna už samotné perspektivy, kterou je konzumace alkoholu nahlížena. „Existuje obrovské množství vědeckých důkazů o škodlivých účincích konzumace alkoholu, přičemž čím je konzumace vyšší, tím jsou větší i negativní dopady. Česká republika bohužel dosahuje na jednu z nejvyšších příček spotřeby alkoholu na obyvatele, což představuje závažný problém pro veřejné zdraví,“ vysvětluje Matić. Právě nedostatečné povědomí o škodách, které alkohol působí, pak bývá první velkou překážkou ke změně politiky v této oblasti. To, že je změna možná, však ukazují zkušenosti, které jednotlivé země získaly při regulaci prodeje tabáku. I zde byla na počátku nutná větší informovanost o rizicích spojených s jeho užíváním.

Pandemie zhoršila problémy spojené s alkoholem

Právě nástup pandemie covid-19 zbrzdil řadu kroků v oblasti regulace dostupnosti alkoholu, protože se do popředí zájmu dostala jiná, aktuálně závažnější hrozba pro veřejné zdraví. „Během pandemie sice celkově v Evropě klesla spotřeba alkoholu, protože se stal méně dostupný vlivem zavřených barů a restaurací, ale bohužel řada zemí označila alkohol jako „nezbytné zboží“ a nijak neregulovala jeho dostupnost. V těchto regionech pak došlo k nárůstu spotřeby,“ uvedl profesor Jürgen Rehm, který působí v kanadském Centre for Addiction and Mental Health. Jednoduše řečeno, lidé, kteří již před nástupem pandemie konzumovali alkohol nadměrně, tak své rizikové chování během náročných měsíců ještě více prohloubili.

„Je nutné říkat, že alkohol nejen prokazatelně přispívá k morbiditě a mortalitě a největší bariérou k dosažení zdraví, ale také oslabuje imunitní systém a tím, že přispívá ke vzniku řady dalších onemocnění, zvyšuje pravděpodobnost nákazy i těžkého průběhu infekce covid-19,“ dodal s tím, že je na čase změnit to, jak je alkohol široce dostupný a sáhnout zejména k finančním nástrojům, jako je vyšší daňová sazba a stanovení minimální ceny za jednotku.

Česko v tomto ohledu naráží také na značnou místní a časovou dostupnost alkoholu, kdy jej lze koupit prakticky kdykoliv a kdekoliv. „Česká republika dnes patří k zemím s málo regulovaným koncovým prodejem, prodej alkoholu nevyžaduje zvláštní povolení a je umožněn na řadě typů míst. Když se podíváme do zahraničí, v některých státech využívají např. licenční systémy, státní monopoly, omezení doby prodeje apod. Není možné, aby byl alkohol jednoduše dostupný celou noc a bylo možné brzo ráno potkávat opilé, převážně mladé lidi. Současně si musíme uvědomit, že roste internetový obchod a dostupnost bez ohledu na limitaci počtu prodejen,“ popisuje současný stav ministr Vojtěch.

Podle něj je tak na místě hledat i skrze zahraniční zkušenosti cestu, která bude pro Česko nejvhodnější. „Je neoddiskutovatelné, že příští ministr zdravotnictví se bude muset na problematiku konzumace alkoholu zaměřit, a to i v návaznosti na dopady pandemie, která změnila charakter pití alkoholu a přesunula konzumaci z hospod do domácností,“ uzavírá.

Ludmila Hamplová