Úhrady z veřejného zdravotního pojištění příští rok podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) vzrostou s ohledem na růst platů zdravotníků o devět procent, tedy asi o 37 miliard korun. Celkové výdaje budou 439,5 miliardy korun, z nich půjde přímo na zdravotní péči 411 miliard. Vojtěch to řekl novinářům po včerejším jednání rady poskytovatelů na ministerstvu zdravotnictví. Původně byl plánován meziroční růst o čtyři procenta, který by ale nestačil na zvýšení platů dohodnuté v pondělí s odbory.
„Plošný nárůst tarifů je krok špatným směrem. Jsme ale rádi, že byl akceptován náš požadavek, že se zvýší příjem všech segmentů zdravotní péče. Bereme to jako přijatelný kompromis, který nám umožní zvýšit platy těm, kteří si to zaslouží,“ řekl předseda rady poskytovatelů Vladimír Dvořák, který je předsedou České gynekologické a porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Radu tvoří zástupci zaměstnavatelů ve zdravotnictví, nemocnic a jednotlivých lékařských ordinací.
Před jednáními o platech rada uvedla, že jejich zvyšování není nutné. Naopak by podle jejích zástupců mohlo ohrozit finanční stabilitu zdravotnických zařízení. Mzdy tvoří největší podíl nákladů na zdravotní péči. Podobně se ozvala i Koalice soukromých lékařů, kterou tvoří zástupci gynekologů, ambulantních specialistů a praktických lékařů, a Hospodářská komora. Podle nich rostly příjmy zdravotníků víc než v jiných odvětvích.
O navýšení plateb pro rok 2022 jednaly zdravotní pojišťovny se zástupci jednotlivých segmentů péče na jaře a v létě. Kromě odhadovaných příjmů ze zdravotního pojištění plánovaly také rozdělení peněz, kterými přispívá do systému stát za státní pojištěnce, tedy děti, seniory nebo nezaměstnané. Meziročně částka vzrostla o 14 miliard korun. Třináct ze 14 oblastí zdravotní péče uzavřelo dohody, že souhlasí s růstem o čtyři procenta. Nedohodl se segment ambulantní péče.
Pozdější úpravy dohod každoročně přináší jednání o platech státních zaměstnanců, kterými jsou i někteří zdravotníci. Jejich odměny nejdou ze státního rozpočtu, ale právě z pojistného. Před rokem odbory prosadily desetiprocentní meziroční růst, letos šest procent, nebo 1400 korun u pozic s nižšími příjmy, což považují za kompromis, který byl maximem možného. Původně požadovaly opět deset procent, to ale bylo pro poskytovatele i ministra Vojtěcha nepřijatelné.
Ministerstvo zdravotnictví vždy do konce října musí dohody s pojišťovnami a jednání s odbory shrnout do znění úhradové vyhlášky, podle níž se budou peníze na zdravotní péči v příštím roce rozdělovat. „Respektujeme dohody. Navýšení bude poměrné všem segmentům,“ dodal ministr.
„V tuto chvíli probíhá modelace navýšení růstu nákladů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a vzhledem k tomu, že není známá finální podoba úhradové vyhlášky, bylo by předčasné hovořit o konkrétních dopadech, které budou bezesporu v jednotlivých miliardách korun,“ sdělil Zdravotnickému deníku ředitel naší největší zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. A dodal: „Tyto výdaje bude VZP krýt z disponibilních zdrojů na běžném účtu základního fondu zdravotního pojištění. Rozhodující pro dopad do hospodaření VZP v roce 2022 bude vývoj příjmů.“
-čtk-, -sed-
