Naprostá většina kuřáků v Česku se někdy v životě rozhodne skončit se svým zlozvykem. Nejčastěji to zkouší bez další pomoci, ať již odborné či farmakologické, nemalé procento nicméně sáhne i po méně škodlivé elektronické cigaretě. Vyplývá to z odborné studie, kterou včera novinářům představil Think Tank racionální politiky závislostí bývalého protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila. Ta má být odborným příspěvkem do debaty o tom, že strategie minimalizace rizik a škod se může stát klíčem ke zvládnutí zdravotní krize spojené s kouřením.

Průřezové on-line dotazníkové šetření mezi tisícovkou respondentů starších patnácti let, které Vobořilův Think Tank racionální politiky závislostí uspořádal letos v červnu, se zaměřilo na zkušenosti a postoje obecné populace k různým alternativám cigaret. Ať jsou to výrobky na bázi tabáku jako šňupací nebo orální tabák a produkty založené na zahřívání tabáku nebo beztabákové elektronické cigarety, nikotinové sáčky nebo nikotinové léčivé přípravky.

Ze studie mimo jiné vyplynulo, že skoncovat s kouřením chtěla někdy v životě naprostá většina kuřáků – 79,2 procenta. „Mezi současnými uživateli cigaret, kteří kouřili v posledním měsíci, se pak někdy pokoušelo přestat 78,4 procent osob a většina z nich opakovaně,“ upřesňuje jeden z autorů studie Viktor Mravčík, ředitel výzkumu ve společnosti Podané ruce a bývalý vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.  Většina z nich to nakonec zvládla bez další pomoci. E-cigaretu vzalo kvůli odvykání do ruky čtrnáct procent respondentů, výrobky na bázi zahřívaného tabáku pak necelých devět procent.

Použité metody k odvykání kouření mezi těmi, co přestali nebo se pokoušeli přestat kouřit. Zdroj: Studie Dopady užívání zahřívaných tabákových výrobků v ČR v kontextu dalších nikotinových produktů Think Tanku Racionální politiky závislostí

Využít potenciál

Jak Mravčík dlouhodobě a opakovaně připomíná (například zde a zde), lidé kouří kvůli nikotinu, ale umírají kvůli dehtu a dalším škodlivinám obsaženým v cigaretách. Kouření cigaret je zároveň ve vyspělých zemích rizikovým faktorem číslo jedna, ať již jde o úmrtnost jako takovou či tzv. ztracené roky života. V ČR stojí za celou pětinou celkové úmrtnosti. „Proto by se součástí každé politiky v oblasti závislostí a kontroly tabáku měl stát přístup minimalizace škod či rizik – harm reduction. A v tomto ohledu by měl být plně využit potenciál alternativních tabákových a nikotinových produktů,“ konstatuje adiktolog.

Riziko užívání alternativ standardních cigaret není podle Mravčíka zdaleka nulové. Stále však přibývá nezávislých vědeckých studií, které poukazují na to, že zásadně snižují zdravotní rizika spojená s nemocemi jako je zhoubné bujení rakoviny nebo kardiovaskulární onemocnění.

A jak ukazuje i právě představená studie, alternativy mohou ve srovnání s nikotinovými náhradami nebo farmakoterapií zvyšovat šanci na úplné odvyknutí. „Koncept snižování rizik nicméně není konkurencí, ale spíše doplňkem primární prevence a abstinence,“ dodává adiktolog.

Mohlo by vás zajímat

Téměř každý měsíc nová studie

„Politika závislostí u nás je hodně zatížena ideologií. I proto, že jsou tu nějaká očekávání od voličů,“ říká k tomu Jindřich Vobořil. A vysvětluje, že tato politika se formovala někdy před dvaceti lety, kdy se za účinné nástroje vedoucí ke snižování kouření v populaci považovaly primárně vysoká spotřební daň a zvyšování cen cigaret. Alternativy cigaret ještě neexistovaly. „Ano, podařilo se zastavit narůstající trend v kouření, pravidla se zpřísnila. Teď se však v řadě zemí zase objevil druhý extrém, myšlenka endgame, tedy že se do nějakého určitého roku přestane kouřit. Ale to už není reálné, protože  užívat návykové látky je v lidské přirozenosti,“ vysvětluje Vobořil. Pokud má podle něj něco v této souvislosti význam, tak je to právě minimalizace rizik. „Z toho však mají politici strach, aby to nevypadalo, že jdou na ruku průmyslu,“ tvrdí.

Také podle ředitele výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) Aleše Roda již nelze jen tak přehlížet vědecké důkazy, které se v poslední době objevují. „Z počátku byli (k alternativám) všichni opatrní, protože data prezentovali hlavně výrobci. Ale dnes se téměř každý měsíc objevuje v impaktovaných časopisech nová vědecky podložená studie s jasně danou metodikou a logikou, financovaná z grantů, která dochází ke stejným závěrům. Tedy že jde o méně rizikové produkty, které přináší určité výhody. Před tím nelze zavírat oči,“ říká Rod.

Cenová regulace navíc podle něj již v současnosti nepřináší v prevalenci kouření žádné zásadní posuny. Nejnovější čísla naopak ukazují na v Česku vzrůstající problém stínové ekonomiky. „Podíl černého trhu, tedy pašovaných a padělaných cigaret, se dlouho pohyboval pod pěti procenty. Dnes ale data ukazují, že vystřelil někam k deseti procentům. To už nelze bagatelizovat. Má to vliv na plánování výnosů státního rozpočtu a černý trh také znamená náklady na činnost policie a celní správy,“ varuje ředitel výzkumu CETA.

Chtěli jsme vyprovokovat zájem

Vobořil v této souvislosti upozorňuje, že v našem prostředí prakticky nejsou k dispozici žádná data, která by popisovala současné trendy, kontext užívání alternativ cigaret, ani to, jak lidé vnímají jejich rizikovost. „Ta naše studie je tak trochu unikátní – bohužel. Často slýcháme, že se jedná o neprozkoumanou oblast, ale přitom nenajdete zásadní grantová schémata, která by nabízela možnost, jak to nezávisle studovat. Tak jsme sami chtěli něčím začít a třeba vyprovokovat další zájem,“ vysvětluje pozadí vzniku studie.

Ta udává, že tabák někdy v životě užilo 83 procent respondentů, současných uživatelů je kolem poloviny. Denně si cigaretu zapálí kolem 29 procent lidí. To jsou mimochodem vyšší čísla, než ukazují data Státního zdravotního ústavu (SZÚ), podle něhož vloni kouřilo 23 procent lidí starších 15 let.

Podle Vobořilovy studie elektronické cigarety někdy vyzkoušelo 36 procent respondentů a zahřívané tabákové výrobky 23 procent. Současných uživatelů je kolem 13 procent, resp. deseti procent v případě zahřívaného tabáku. Denně pak vzalo e-cigaretu do ruky čtyři procenta respondentů, stejné číslo platí i pro uživatele zahřívaného tabáku.

Zkušenosti s užíváním tabákových/nikotinových výrobků. Zdroj: Studie Dopady užívání zahřívaných tabákových výrobků v ČR v kontextu dalších nikotinových produktů Think Tanku Racionální politiky závislostí

Je nutné veřejnost pravdivě informovat o nižších rizicích alternativ

E-cigarety a zahřívaný tabák jsou podle studie ve vyšší míře užívány v mladších věkových skupinách, které také vykazují větší podíl těch, jež nikdy předtím tabák nekouřili. Nicméně převážnou většinou uživatelů tvoří podle výsledků studie kuřáci. „Úsilí přestat kouřit a nižší škodlivost e-cigaret a zahřívaného tabáku jsou nejčastěji uváděné důvody, proč je lidé začínají užívat,“ konstatuje Mravčík. Jako další důvody pak respondenti uvedli i to, že se chtějí zbavit nepříjemného zápachu z cigaret nebo že mohou nikotin užívat tam, kde se kouřit nesmí.

Na druhou stranu významná část dotazovaných zároveň uvedla, že alternativní tabákové a nikotinové výrobky jsou podle nich stejně nebo více zdravotně škodlivé než tabák ke kouření. „Veřejnost, a zejména kuřáci tabáku, by proto měli být pravdivě informováni o nižších rizicích těchto výrobků ve srovnání s kouřením tabáku,“ apeluje Mravčík.

Podle něj se totiž může strategie minimalizace rizik stát klíčem ke zvládnutí krize a snížení nemocnosti a úmrtnosti způsobené kouřením. Nové studie ukazují, že alternativy cigaretu skutečně nahrazují a vyšší míra jejich užívání nepřináší normalizaci kouření cigaret. „Jde o to vybalancovat, aby co nejvíce uživatelů zůstalo na té bezpečné straně a co nejvíc kuřáků přešlo na užívání alternativních výrobků. A v souladu s medicínou založenou na důkazech by se měly alternativní tabákové/nikotinové produkty stát součástí doporučení pro odvykání kouření tabáku,“ uzavírá adiktolog.

Helena Sedláčková