Do českých a moravských lázní přijelo loni 196.307 pacientů, což je nejnižší počet nejméně od konce 90. let. Meziročně počet klientů klesl o 170.000. Z celkového počtu pacientů bylo loni 38.835 cizinců, což je oproti roku 2019 necelá třetina. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Na situaci v lázeňství se loni podepsala epidemie covidu-19. Poskytování lázeňské péče bylo částečně omezeno, v některých měsících mohli do lázní jen lidé, kterým pobyt hradily zdravotní pojišťovny. Propad nezvrátilo ani to, že stát podporoval léčebné pobyty příspěvkem 4000 korun.

V roce 2000 počet pacientů, kteří podstoupili lázeňskou léčebnou rehabilitační péči, dosáhl 275.800. Od té doby s mírnými výkyvy stoupal, v posledních deseti letech se pohyboval mezi 360.000 a 380.000 klienty ročně. Loni se tak návštěvnost lázní propadla téměř o polovinu. Provozovatelé lázní si stěžovali především na úbytek německé klientely, která je nejvýznamnější skupinou hostů z ciziny. Podle provozovatelů tvořili Němci v minulých letech zhruba polovinu všech zahraničních klientů. Cizinci do tuzemských lázní loni nejezdili kvůli špatné epidemické situaci v Česku, pro cizince z některých zemí byl také vstup do ČR omezen nebo podmíněn karanténou.

Dopady covidové epidemie pocítí lázně pravděpodobně i letos, na jaře nejprve nesměly vůbec přijímat samoplátce, poté pouze ty, kteří v posledních 90 dnech prodělali covid-19.

Z celkového počtu 196.307 lázeňských hostů v roce 2020 se 42 procent z nich léčilo na náklady zdravotního pojištění. Tuzemští samoplátci tvořili 38 procent a cizinci pětinu klientely. O rok dříve cizinci tvořili 37 procent ze všech hostů, na náklady zdravotního pojištění pak přijela necelá třetina lidí.

Pacienti strávili v lázních celkem přes tři miliony ošetřovacích dní, což je o dva miliony méně než v roce 2019. Pobyt jednoho hosta trval loni v průměru 15,5 dne, to je asi o den a půl více než v roce 2019. Nárůst je ale dán tím, že více pobytů bylo hrazeno zdravotní pojišťovnou a tato léčba bývá výrazně delší než pobyty samoplátců.

Mohlo by vás zajímat

Nejčastější diagnózou, s kterou do lázní přijížděli dospělí pacienti na hrazenou léčbu, byly nemoci pohybového ústrojí. Ty tvořily asi tři pětiny všech případů, následovala nervová onemocnění s 16 procenty a choroby oběhové soustavy se šesti procenty. Dětští pacienti v lázních pobývali především kvůli nemocem dýchacího ústrojí. Lázeňské léčebny měly loni k dispozici necelých 23.700 lůžek, nejvíce jich je dlouhodobě v Karlovarském kraji.

V důsledku poklesu počtu pacientů se lázním i výrazně snížily tržby. Například společnosti Lázně Luhačovice se tržby loni propadly asi o 150 milionů korun. Luhačovice tvoří s lázněmi v Jáchymově největší lázeňskou skupinu v Česku. Tržby skupiny poklesly o 360 milionů korun, tedy o víc než třetinu oproti předchozím dvěma rokům. „Do obou lázní přijelo o 40 procent méně hostů. Počet pobytových dnů se snížil o 33 procent. Zastavili jsme veškeré investice i opravy a v nákladech utáhli opasek tak, že se téměř nedalo dýchat,“ uvedl na začátku letošního roku ředitel lázní Eduard Bláha. Tehdy dodal, že o práci přišlo více než 200 z původních 1200 zaměstnanců skupiny.

Vývoj počtu pacientů v lázních od roku 2000

rokpočet klientů celkemz toho cizinci
2000275.81193.021
2001304.835115.567
2002295.968109.212
2003298.994117.922
2004309.258117.196
2005314.298120.474
2006327.078134.803
2007346.556133.962
2008383.414154.015
2009378.181143.922
2010375.866138.810
2011360.178133.630
2012360.537158.884
2013377.552165.623
2014380.170152.391
2015347.377126.458
2016364.648149.346
2017366.264151.663
2018349.306140.870
2019366.512134.605
2020196.30738.835
Zdroj: ÚZIS

-čtk-