Kvůli covidu loni zemřelo o deset tisíc diabetiků víc než v předchozích letech. Je třeba zlepšit léčbu i prevenci, VZP chystá pro aktivní pacienty benefity
Uplynulý rok si vyžádal smutnou bilanci. Protože lidé s nekompenzovaným diabetem patří mezi ty nejvíce ohrožené onemocněním covid-19, zemřelo loni o deset tisíc více cukrovkářů než v letech předchozích. O to více se na tuto ohroženou skupinu chce zaměřit největší česká zdravotní pojišťovna. Ta spolu s odborníky pracuje na tom, aby byla léčba nastavena co nejlépe, a zároveň se snaží lékaře motivovat, aby se o pacienty náležitě starali. Novinkou do budoucna by ale měla být motivace i směrem k samotným pojištěncům – kdo bude dbát doporučení lékaře, bude mít nárok například na wellness.
„Rozhodli jsme se otevřít téma diabetu, problémů s ním spojených, léčby či spolupráce s odbornou společností, které si nesmírně vážím, protože je klíčová k tomu, abychom péči o pacienty s diabetem nastavili správně. Může se zdát divné, že v době, kdy se všichni zabývají covidem, chceme řešit téma diabetu, nicméně se jedná o spojené problémy. Právě pacienti s diabetem jsou totiž covidem-19 velmi ohroženi,“ uvádí ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
O to důležitější tak je nastavit strategii správně tak, aby se onemocnění do budoucna buď dařilo preventivně bránit, anebo ho správně léčit. Doposud totiž pacientů s diabetem rok od roku přibývalo – od roku 1970, kdy u nás bylo zhruba 260 tisíc diabetiků, počet stoupl na současných 1,05 milionu pacientů. Výjimkou je jen rok 2020, kdy nemocných ubylo. To by se na první pohled mohlo zdát jako pozitivní trend, skutečnost je ale opačná.
„Pokud by k poklesu došlo například v souvislosti s efektivnější léčbou a bez covidu, mohli bychom to označit za trend pozitivní. Podle dostupných dat jde ale o to, že pacienti s diabetem byli ti, kteří často covidu-19 podlehli. Diabetes je jednou z nejzávažnějších komplikací při tomto infekčním onemocnění,“ vysvětluje Zdeněk Kabátek.
„Máme data, na kterých se ukazuje, že v roce 2020 zemřelo o deset tisíc pacientů s diabetem více než v letech předcházejících. Zářez na mortalitní křivce je jasně vidět. My dnes máme údaje z mezinárodních publikací, které jasně říkají, že pacient, který nemá uspokojivě léčenou cukrovku, má při hospitalizaci s covidem mnohem větší šanci na horší průběh onemocnění, kdy může skončit na JIP na ventilaci nebo ECMO, případně může zemřít. Pro nás je to jasné poselství, že pacienti s diabetem jsou obrovským způsobem rizikoví a máme se o ně starat v dobách, kdy žádná pandemie není, abychom se připravili na to, že něco může nastat a oni pak budou mít horší prognózu,“ popisuje vědecký sekretář České diabetologické společnosti Martin Prázný.
Náklady na léčbu rostou, spolu s nimi ale i kvalita života
Spolu s rostoucími počty pacientů rostou i náklady na léčbu. Ty se během posledních pěti let jen u VZP zvedly o 20 procent na 8,3 miliardy. Důvodem je růst nákladů na léčivé přípravky. A zatímco nejvíce peněz stojí věková skupina sedmdesátníků, jednoduše proto, že v ní je nejvyšší počet pacientů, nejdražší při přepočtu na jednoho pacienta jsou mladí lidé. Právě oni totiž užívají moderní zdravotnické prostředky, jako jsou senzory pro monitorování glykémie určené pro pacienty s cukrovkou prvního typu, které jsou vůbec nejdražším prostředkem pro diabetiky hrazeným ze zdravotního pojištění – za prostředky pro 11 tisíc pacientů zaplatila pojišťovna 411 milionů korun.
„Je to nutno vnímat jako investici, protože tyto moderní způsoby léčby přináší úspory do budoucna – správně léčený diabetik totiž netrpí během života dalšími komplikacemi s onemocněním souvisejícími, takže se pak náklady významně snižují,“ načrtává Kabátek. Úhrada senzorů a inzulinových pump s hybridními uzavřenými okruhy přitom diabetikům prvního typu natolik vylepšuje kvalitu života, že se kompenzací blíží zdravému člověku.
Mohlo by vás zajímat
Nejde ale jen o zdravotnické prostředky. „Léčba diabetu dnes není levná a myslím si, že do budoucna nás diabetes bude stát ještě více. Je to ale investice, protože dnes sice používáme léky, které jsou dražší než ty staré generace, mají ale další pozitivní efekty například u starších věkových kategorií. Dnes máme v ČR 50 procent diabetiků starších než 70 let, a u nich jsou i další priority – mají srdeční selhání, riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, ale také chronické onemocnění ledvin. Moderní léčba, která je dražší, přitom dokáže nejen optimalizovat kompenzaci cukru, ale umí významně bránit zhoršování onemocnění ledvin, zabrání hospitalizaci pro srdeční selhání nebo pacienti nebudou po naší antidiabetické léčbě tolik tloustnout,“ vysvětluje Martin Prázný.
VZP Plus motivuje lékaře k efektivní léčbě
Na kvalitní zaléčení se soustředí také bonifikační program VZP Plus – Diabetes, do něhož se mohou zapojit praktici či diabetologové. Program je založen na hodnocení pěti kvalitativních kritérií, která souvisí s prevencí a organizací péče o pacienty s cukrovkou. Na základě splnění jednotlivých kritérií sledovaných prostřednictvím signálních výkonů a výkonů odpovídajících doporučeným postupům se poskytovateli vyplácí bonifikace až do výše 500 Kč na jednoho zařazeného pojištěnce.
„Je to unikátní model implementovaný výhradně VZP. Není to jen o transferu finančních zdrojů, které má VZP k dispozici, ale o péči o konkrétního pacienta. Každoročně program sledujeme a vyhodnocujeme, máme dobré výsledky například při vyšetření glykovaného hemoglobinu. Na základě parametrů, které nám příslušní zapojení lékaři vykazují, ale víme, že máme velký prostor pro zlepšení zvláště preventivní péče u ohrožených pacientů. Do budoucna máme u VZP Plus – Diabetes větší ambice – rádi bychom rozšířili program a po dohodě s odbornou společností změnili jeho parametry tak, aby bylo lepší propojení programu s dopadem a motivací konkrétních pacientů léčených v ordinacích,“ poukazuje náměstek pro zdravotní péči Jan Bodnár s tím, že k úpravě programu by mělo dojít na začátku příštího roku.
Odborná společnost spolu s praktickými lékaři zároveň pracuje na tom, aby pacienti byli zachytáváni už ve fázi prediabetu. V tuto chvíli se tak připravuje doporučený postup pro prediabetes, který praktikům poskytne návod k tomu, jak o takového pacienta pečovat, aby se u něj diabetes nerozvinul.
„U velké části se to může podařit, pokud bude prevence dělána kvalitně a důsledně. U těch, kde se to nezdaří, je třeba včas zahájit antidiabetickou léčbu, včas ji intenzifikovat, a pokud se bude onemocnění horšit, včas odeslat k diabetologovi. Zatím jsme ale na začátku rozdělení sféry zájmů. Jako diabetologové nabízíme praktickým lékařům pomocnou ruku ve chvíli, kdy již na pacienta svými možnostmi nestačí,“ říká Martin Prázný.
Podpora praktiků je prioritou i pro VZP. „Byli bychom rádi, aby praktický lékař hrál svou roli důstojně a efektivně. Měl by klienta pyramidou přes ambulantní specialisty až po nejxecelentnější péči provázet,“ doplňuje Kabátek.
Bez prevence to nepůjde
VZP by tak kromě správné léčby chtěla zapracovat zejména na prevenci. Ta je totiž mnohem efektivnější jak pro pacienty, tak pro plátce. Jak známo, je diabetes mellitus II. typu často způsoben nezdravým životním stylem, proto se VZP snaží informovat své klienty o tom, co cukrovku může způsobit. I v tomto ohledu se ale na pacientech negativně podepsal covid.
„Významně se snížila fyzická aktivita v populaci. Děti ztloustly, takže se obávám, že nám roste populace, která bude dost ohrožená nezdravými návyky. Proto je jen dobře, když se do budoucna budeme na prevenci více zaměřovat. Abychom mohli zvládnut narůstající počet pacientů s diabetem, je prevence klíčový prvek,“ konstatuje Martin Prázný.
Vhodně ale komplexní, individuálně cílenou prevenci nastavit je velmi těžké i podle odborníků. Zároveň bude třeba zapojit jak praktické lékaře a diabetology, tak specialisty na nutrici či sportovní lékaře. Jak přesně by prevence měla vypadat, by mělo být kodifikováno i v rámci Národního diabetologického programu. Plán na dalších deset let se přitom nyní připravuje ve spolupráci s plátci i ministerstvem a hotov by měl být během příštího roku.
Největší česká zdravotní pojišťovna zatím pro příští rok navýšila i příspěvky z fondu prevence určené pro diabetiky, a to z 500 na 1000 korun. Peníze jsou určeny na pomůcky určené ke zvýšení kvality života. VZP by zároveň v tomto ohledu ráda navázala na program VZP Plus – Diabetes, v jehož rámci jsou odměňováni lékaři za kvalitní péči, a to motivací pojištěnců.
„Rádi bychom bonifikovali konkrétního klienta, který dbá na edukační a odborná doporučení svého lékaře, chodí na prohlídky, dodržuje dietu či nekonzumuje alkohol,“ vysvětluje náměstek pro služby klientům Ivan Duškov.
Nyní proto pojišťovna pracuje na přenastavení fondu prevence s tím, že příspěvky by měly být více cíleny na konkrétní pojištěnce. Dnes si totiž každý klient může sáhnout na většinu příspěvků, které jsou k dispozici. „Je to takový kobercový nálet. My bychom ale do budoucna rádi přistoupili k tomu, že budeme efektivněji a přímo propojení s konkrétním pojištěncem a budeme ho motivovat. V případě příspěvků pro diabetiky se nyní omezujeme na různé pomůcky, ale myslím si, že do budoucna může rozšířená varianta VZP Plus – Diabetes spočívat v tom, že pacient bude mít nárok na poukaz na wellness pobyt. Budeme ho zkrátka motivovat, aby důsledně dbal doporučení a léčby,“ podtrhává Ivan Duškov.
„Chtěli bychom víc propojit fond prevence s fondem základním, kdy bychom klienty chtěli vést ke správnému zájmu o své zdraví a motivovat je, aby nepodceňovali například genetickou zátěž v rámci rodiny. Pokud onemocněním trpěli něčí rodiče nebo prarodiče, měl by se starat o své zdraví, změnit životní styl, vyhledat lékaře a poradit se o tom, jak onemocnění preventovat. Chceme proto do budoucna významně zvýšit tlak na motivaci našich klientů v péči o zdraví,“ dodává ředitel Kabátek.
Michaela Koubová
Michaela Koubová
