Mazanec: Stav ve správním soudnictví je neúnosný. V Praze trvá řízení v průměru 699 dní
Průměrná délka řízení na správních úsecích u českých soudů byla v loňském roce 525 dní. Dlouhodobě jsou tyto úseky značně zatížené. Zatímco v roce 2019 délka řízení zaznamenala mírný pokles, loni došlo opět ke zhoršení. Ukazují to data z Výroční statistické zprávy Ministerstva spravedlnosti. Soudců na správních úsecích přitom přibylo. „Stav ve správním soudnictví je neúnosný,“ varoval na sněmu Soudcovské unie předseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec.
Končící předseda NSS Michal Mazanec zdůraznil přetíženost správního soudnictví. „O Nejvyšším správním soudu to platí dvojnásob,“ dodal s tím, že ani nepočítá další agendu, kterou musí NSS řešit. Jde například o přezkum mimořádných covidových opatření či stížností na volby.
Po letošních sněmovních volbách obdržel NSS 210 stížností, téměř trojnásobek oproti roku 2017, kdy jich bylo 77. Část voličských podnětů letos pravděpodobně vznikla podle jednoho vzoru. “Počet stížností je bezprecedentní, letos je třikrát vyšší než před čtyřmi lety. Stížnosti se často opakují podle stejného vzoru pravděpodobně šířeného po sociálních sítích. Kladu si otázku, jaký to má smysl. Nicméně i tuto situaci určitě zvládneme a zákonným lhůtám dostojíme,” uvedl soudce Tomáš Langášek. Jeho senát už 32 stížností odmítl, odložil nebo vyřídil jiným způsobem.
Na rozhodnutí sporu se zaměstnavatelem nebo kvůli neobdržení informací na základě zákona o svobodném přístupu k informacím pak budete pravděpodobně čekat i několik let. Je pak otázkou, zda takový rozsudek může mít pro zúčastněné strany ještě vůbec smysl.
Nejhorší je Praha
Nejdelší délku řízení vykazuje opět Městský soud v Praze a to 699 dní. Sídlí zde totiž většina orgánů státní správy. Na Krajském soudu v Brně pak řízení trvá v průměru 570 dní, problémy ale mají všechny soudy. Nejlépe je na tom stejně jako v roce 2019 Krajský soud v Českých Budějovicích, kde se budete v průměru soudit 215 dní.
Z jednotlivých soudů dokázaly v v roce 2020 vyřídit stejně nebo více věcí, než přišlo, všechny soudy kromě KS Ostrava. U některých soudů byl rozdíl výrazný (KS Plzeň, MS Praha, KS Hradec Králové a KS Ústí nad Labem).
Mohlo by vás zajímat
Statistiku délky řízení částečně zlepšují případy, které mají ze zákona přednostní projednání. To jsou například žaloby na nečinnost úřadů či azylové spory. Obrácenou stranou mince ale je fakt, že kvůli těmto případům se zase odkládá řešení těch ostatních.
V roce 2019 byl počet správních soudců 98, nyní jich je je 113. To spolu s poklesem v nápadu soudům umožnilo vyřídit mnohem více věcí, než jich na soudy přišlo. Dále asi ale počet soudců růst nebude. Ministerstvo spravedlnosti má záměr spíše počet soudců snižovat, i podle funkcionářů v justici by navíc ani další zvyšování počtu soudců nemuselo pomoci špatná čísla vylepšit.
Na délku soudního řízení dříve upozorňoval například pirátský poslanec Jakub Michálek. „Sám jsem zažil případ, kdy úřad až po pěti letech splnil to, co mu ukládá zákon,“ uvedl Michálek s tím, že si pak někdy člověk připadá v rámci řízení jako „křeček v kolečku“.
Legislativní změna
Poslanci naposledy legislativní změnou odlehčili Nejvyššímu správnímu soudu. Letos v lednu schválili, že NSS může odmítat stížnosti u jednodušších případů, tedy takových, které rozhodují na správních úsecích krajských soudů specializovaní samosoudci. Jde například o spory o pokuty nebo ve věcech sociálního a důchodového zabezpečení. V případech, které projednávají senáty krajských soudů, musí NSS o kasačních stížnostech rozhodnout. Soud už dříve mohl označit za nepřijatelnou stížnost v záležitostech mezinárodní právní ochrany, tedy azylu. Původně měl soud získat poslaneckou novelou právo odmítnout jakoukoli kasační stížnost, když by shledal, že podstatně nepřesahuje zájmy navrhovatele.
Nápad u NSS se odvíjí především od počtu pravomocně vyřízených věcí u krajských soudů. V posledních letech stále roste. V letech 2016–2018 tak soud nebyl schopen vyřídit svůj nápad, který výrazně převýšil počet vyřízených věcí, což logicky vyústilo v rychlý růst počtu nevyřízených věcí. V roce 2018 nárůst příchozích věcí zpomalil, ale nezastavil se. Počet příchozích věcí tak výrazně převýšil počet věcí vyřízených, a došlo tak k růstu v počtu nevyřízených věcí. Tento růst plyne z růstu nápadu a počtu vyřízených věcí v první instanci. Obdobný závěr platí i pro rok 2019 s tím, že došlo k výraznému růstu v počtu vyřízených věcí a rozdíl mezi věcmi příchozími a vyřízenými se tak zmenšil.
Správní agenda je ze statistického hlediska rozhodně nejproblematičtější agendou krajských soudů. Ministerstvo spravedlnosti se v současné době zabývá širší novelizací soudního řádu správního, která by měla soudům opět ulevit.
Současnému předsedovi Mazancovi vyprší mandát na konci roku z důvodu dosažení hranice 70 let pro výkon funkce soudce. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) navrhla jako kandidáta na předsedu současného soudce NSS Filipa Dientsbiera. Prezident Miloš Zeman s jeho jmenováním již v září souhlasil, vzhledem k prezidentovu zdravotnímu stavu je však další postup nejistý.
Eva Paseková
