Novému ministrovi zdravotnictví již brzy zaklepou na dveře představitelé lékárníků, aby mu předestřeli své návrhy na změnu financování svých služeb. Chtějí být méně závislí na obchodní přirážce a více být ohodnoceni za svůj zdravotnický výkon. Pokud by byla politická vůle, je možné tuto změnu přijmout s platností od 1. ledna 2023, říká prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. Zdravotnický deník s ním hovořil bezprostředně po skončení sobotního komorového sjezdu. Sjezd vyzval ministerstvo zdravotnictví, aby vydalo cenový předpis, který by umožnil odměnit lékárníky stejně jako ostatní zdravotníky.  Také požaduje, aby SÚKL řádně zkontroloval výrobce a distributory, zda dodávají léky do všech lékáren. „Někteří výrobci absolutně ignorují zákon a přesto, že lékárna lék pro pacienta potřebuje, firma ho prokazatelně má skladem, tak ho lékárna nedostane,“ uvádí k tomu Aleš Krebs.

Co je hlavním vzkazem letošního sjezdu?

Chceme změnit systém financování tak, aby se snížila závislost odměny lékárníka na ceně vydávaných léčiv hrazených z veřejného zdravotního pojištění a byl ohodnocen za svůj výkon fixní platbou. Budeme usilovat o zavedení kombinovaného systému, část odměny by šla fixní částkou a část obchodní přirážkou. Důležité jsou ale i další části usnesení sjezdu.

Fixní částka by byla stanovena na rok? A jak?

Měla by to být částka, která by byla každoročně valorizována na stejném principu jako je to u jiných výkonů ve zdravotnictví. Otázkou je, kam tento institut zakotvit z právního hlediska. Jsou tu určité možnosti, včetně využití signálního kódu. Řešitelné to nepochybně je.

Mohlo by vás zajímat

Kromě budoucích změn financování jsou tu aktuální témata, například, že obecně mají růst, na základě dohody mezi premiérem a lékařskou komorou, respektive odbory, platy a mzdy zdravotníků o šest procent. To se ale asi lékárníků netýká?

Mají růst platy zdravotníků, tedy včetně lékárníků. V našem případě je realizace komplikovanější, protože přes úhradovou vyhlášku, která navýšení v jednotlivých segmentech řeší, jde méně než 1/20 výdajů veřejného zdravotního pojištění pro zajištění příjmu lékáren a tedy i odměn zaměstnanců. Při stejném procentním navýšení v jednotlivých segmentech ve vyhlášce to proto v absolutní hodnotě vůbec neodpovídá deklarovanému navýšení platů a mezd. Podíváme-li se historicky do vývoje úhrad, tak vidíme, že během 15 let se úhrady léků na recept v celkovém objemu zásadně nezměnily, zatímco náklady rostou. I to se musí změnit. Protože je signální výkon jenom menší část příjmu lékárny, vyzývá sjezd ministerstvo, aby v cenovém předpisu prostřednictvím obchodní přirážky na léky přidalo prostředky na takové odměny zaměstnancům lékáren, které všem zdravotníkům slíbila vláda.

Předložíte novému ministrovi zdravotnictví konkrétní návrhy na změnu odměňování lékárníků?

Sjezd vyzval jak ministerstvo, tak představenstvo, aby zpracovaly materiály ke změně odměňování lékárníků. Měli jsme schůzku na ministerstvu zdravotnictví, která mi dodala trochu optimismu, že je tady vůle ze strany ministerstva věnovat se odměňování lékárníků tak, aby byla síť lékáren jako zdravotnických zařízení stabilní a dostupná i v odlehlejších oblastech republiky. Jsme tedy připraveni dál jednat s vládou, respektive ministerstvem zdravotnictví.

Budete usilovat o schůzku přímo s novým ministrem zdravotnictví?

Zcela nepochybně. Předpokládám a věřím, že to bude jeden z prvních kroků nového ministra, totiž že se setká co nejdříve s profesními zdravotnickými komorami, čili kromě nás s lékařskou a stomatologickou komorou.

Programové prohlášení budoucí vlády, jak plyne z dosud známých podkladů, ovšem neobsahuje žádný bod o lékárenství, píše se tam například o praktických lékařích, pro dospělé i děti, o stomatolozích, dokonce o porodních asistentkách, ale o lékárnících ani slovo. Je to chyba?

Byl bych býval rád, kdyby se v programovém prohlášení objevily body, které reflektují návrhy, o nichž jsme hovořili na začátku, tedy zejména financování naší práce. Na druhou stranu musím říci, že v programovém prohlášení odcházející vlády sice byla revize systému odměňování lékárenské péče, ale prakticky nedošlo k ničemu. Pokud to tedy nebude uvedeno v programovém prohlášení, ale nakonec se podaří naše návrhy vyřešit a dotáhnout do konce, bude to lepší, než kdyby to tam napsáno bylo a nic se nedělalo.

Takže budete spíše spoléhat na jednání s ministrem a ministerstvem?

Ministerstvo se lékárenství a farmacii věnovat musí, protože vládu čeká předsednictví EU a jednou z českých priorit je dostupnost léčiv, nejen na evropské úrovni, ale i na úrovni jednotlivých zemí. To se týká místní i finanční dostupnosti, zajištění esenciálních léčiv, tedy abychom věděli, co máme mít v rámci EU a co můžeme a máme mít zajištěno sami. V České republice se navíc stále objevují případy, kdy v rámci tzv. DTP kanálů nejsou některým lékárnám –  i přes zákonnou povinnost a jejich opakovanou žádost – dodávány určité léky. To je zásadně špatně a Státní ústav pro kontrolu léčiv by to měl řešit. Podali jsme v této souvislosti k SÚKL podněty, staré řádově týdny, takže má na jejich vyřízení ještě čas. Skutečně ale někteří výrobci absolutně ignorují zákon a přesto, že lékárna lék pro pacienta potřebuje, firma ho prokazatelně má skladem, tak ho lékárna nedostane. Je to dáno v podstatě monopolním postavením, kdy daný lék nemá žádný distributor, a je dostupný pouze přes jeden tzv. DTP kanál.  

Očekáváte, že se i tímto problémem bude zabývat také antimonopolní úřad?

ÚOHS zahájil sektorové šetření, oslovil nás a další organizace. My jsme mu jako komora své poměrně obšírné stanovisko už poslali, ale o jeho obsahu se nemohu vyjadřovat. 

Jak hodnotíte samotné jednání sjezdu?

Vedli jsme mimo jiné debaty o financování naší komory a rozpočtu, které jsme museli vyřešit za dva roky zpátky, protože se sjezd odkládal kvůli pandemii. Bylo to sice složité intenzivní jednání, na něž jsme přitom měli jenom jeden den, ale musím poděkovat delegátům za to, že mělo slušný, korektní a z mého pohledu naprosto perfektní průběh.  Účast byla vysoká, na nevolební sjezd nadstandardní.

Už během prvních vln epidemie covidu byli lékárníci v první linii a lékárny zůstaly otevřené. Zvládají i další novou vlnu?

Péči udržujeme standardním způsobem. Lékárny jsme nezavírali ani v první vlně, kdy jsme byli ve velkém riziku nákazy. Proočkovanost je mezi lékárníky vysoká, takže je přeci jen situace příznivější. V lékárnách, kde je například menší oficína, je limitován počet současně přítomných pacientů, ale dosud jsem se nesetkal s tím, že by to někomu vadilo.

V zahraničí se podílejí na očkování proti covidu i lékárníci, připravuje se na něco takového i česká lékárnická obec?

Řešíme to. Máme zpracovány podklady, postupy, případně školení. Jsme pro, aby se tato možnost zavedla v rozumném časovém horizontu, jsme na ni připraveni. Není ale veřejným tajemstvím, že narážíme na velký odpor ze strany lékařů. Očkováním se zabývá zejména spolek mladých lékárníků, který je v kontaktu se spolkem mladých lékařů. V zemích, kde se lékárníci podílejí na očkování například proti chřipce, je proočkovanost proti této nemoci vyšší než v České republice, kde je velice nízká, hovoří se o nějakých 5-7 procentech. Samozřejmě je možné očkovat jen tam, kde by byly vytvořeny patřičné prostorové podmínky. V západních zemích ale očkování v lékárnách dobře funguje právě u těch pacientů, kteří by k lékaři nedošli a lékárna je pro ně nejdostupnějším zdravotnickým zařízením.

V usneseních sjezdu je také úkol připravit novelu zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Čeho by se měla novela týkat?

Jedná se o dvě základní oblasti. Jednou je řešení způsobu voleb, protože vzhledem k aktuálnímu nastavení potřebného minimálního počtu voličů není v mnoha okresních sdruženích jednoduché zvolit své okresní orgány nebo delegáty na sjezd, a druhou jsou disciplinární řízení, které je potřeba upravit tak, aby všechny potenciální delikty mohly řešit republikové orgány, protože v mnoha okresech z různých důvodů nejsou okresní revizní komise a čestné rady ustanoveny.

Volební sjezd České lékárnické komory bude za dva roky, co byste chtěl během této doby ještě ve funkci prezidenta stihnout udělat?

Vyplývá to z usnesení sjezdu. Opravdu změnit systém odměňování lékárenské péče. Sám jsem se zabýval potřebnými finančními modelacemi už před osmi lety. Dalším cílem je zajistit dodávky léků, o čemž jsme před chvíli hovořili. Byl bych rád, kdyby se dostupnost lékárenské péče stabilizovala i prostřednictvím stejných doplatků. Kdyby takový institut u nás existoval, stejně jako je v jiných zemích EU, byl by to jasný signál, že se lidé mají orientovat na kvalitu péče, nikoliv na nějaké slevové akce apod. 

Z dalších úkolů bych zmínil ocenění činností, které by měly být finančně ohodnocené, protože jednak šetří zdraví pacienta a následně i prostředky z veřejného zdravotního pojištění, které se samozřejmě nevrátí hned, ale v řádu několika let. Kromě již zmíněného očkování je to hodnocení lékového záznamu pacienta, což je péče, kterou poskytují lékárny standardně a denně, ale také preventivní screeningové programy zaměřené na ty, kteří se dosud prevenci vyhýbají. Lékárník je nemá „diagnostikovat“, ale může se podílet na prevenci tím, že včas nasměruje na vyšetření k lékaři. Týká se to například diabetu nebo kardiovaskulárních onemocnění. Nemocniční lékárníci vykonávají v rámci svých nemocnic některé činnosti fakticky zadarmo, to by se mělo rozhodně také změnit, v tom mají mou plnou podporu.

Úkolů přede mnou stojí hodně, ale protože mám kolem sebe naštěstí šikovné a pracovité lidi, tak věřím, že se nám podaří rozumnou část z nich dotáhnout do konce.

Vrátím se obloukem k začátku rozhovoru. Kdyby pro změnu financování lékárenské péče měla pochopení politická reprezentace, šla by realizovat během dvou let, které vám ve funkci zbývají?

Kdyby byla politická vůle, tak k tomu nepotřebujeme dva roky, ale ke změně systému financování lékárenské péče by mohlo dojít k 1. lednu 2023. Musí na to být naprogramován „výpočetní robot“, do kterého se zanesou parametry, je to prostě věc matematiky a statistiky. Musí to být spočítáno tak, aby i lékárníci věděli do čeho jdou. Pomohl by pilotní projekt.  Máme dobré vztahy s provozovateli lékárenských informačních systému, kteří by byli jistě schopni funkcionalitu k ověření vypočtených parametrů na reálných datech jednotlivé lékárny celkem rychle do softwarů zapracovat.

Tomáš Cikrt

USNESENÍ  XXX. SJEZDU  DELEGÁTŮ  ČLnK

konaného dne 6. 11. 2021 v Praze (výběr nejdůležitějších)

Sjezd vyzývá: 

nově zvolené poslance a vedení ministerstva zdravotnictví, aby ve spolupráci s Českou lékárnickou komorou

  • realizovali principiální změny odměňování lékárenské péče spočívající v zavedení kombinovaného systému nejpozději od 1. 1. 2023,
  • připravili novelu zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře,
  • nepodporovali zásilkový výdej léčivých přípravků vázaných na lékařský předpis přizpůsobený zájmům provozovatelů e-shopů a zároveň vytvořili systém, který při zachování plnohodnotné lékárenské péče umožní výdej léčivých přípravků pacientům i v jejich domácím prostředí,

ministerstvo zdravotnictví

  • k úpravě cenového předpisu tak, aby reflektoval průměrný růst úhrad v ostatních segmentech poskytovatelů zdravotní péče podle úhradové vyhlášky pro rok 2022,
  • aby vedlo Státní ústav pro kontrolu léčiv k řádnému plnění kontrolních povinností vůči výrobcům a distributorům nerespektujícím povinnosti dodávat léčivé přípravky do všech lékáren,

zdravotní pojišťovny 

  • aby písemná ujednání s držiteli rozhodnutí o registraci léčivých přípravků smluvně snižující nejvyšší možnou cenu léčivých přípravků pro konečného spotřebitele pro pojištěnce zdravotní pojišťovny (tzv. smluvní ceny) zveřejňovaly s dostatečným předstihem před nabytím účinnosti a ve strojově čitelné podobě zpracovatelné do lékárenských informačních systémů a respektovaly, že tato ujednání mohou mít vliv jen na smluvní ceny léčivých přípravků dodaných na trh po oznámení ujednání a nabytí jeho účinnosti.