Americká skupina Johnson & Johnson bude v příštím roce podle analytiků sesazena z trůnu největší farmaceutické společnosti světa. Na čele globálního žebříčku by ji měl vystřídat její americký rival Pfizer, který slaví úspěch při vývoji vakcín a léků, jimiž se lidstvo snaží zastavit pandemii koronaviru.
Americká farmaceutická společnost Pfizer odhaduje, že letos dosáhne obratu v rozmezí 81 až 82 miliard dolarů. To je skoro dvakrát více, než skupina utržila v loňském roce. A především je to téměř stejný objem tržeb, jakého loni dosáhla skupina Johnson & Johnson, která dosud platila za největší farmaceutickou společnost světa, pokud v potaz bereme právě tržby.
A právě to se má podle některých analytiků v příštím roce změnit. „Pfizer by v roce 2022 mohl dosáhnout prodejů v objemu 101,3 miliardy dolarů. Největší zásluhu by na tom měly mít vakcíny proti koronaviru, které vyvinul ve spolupráci se společností BioNTech, a antivirotika, která ukázala dobrá klinická data,“ cituje portál Fiercepharma analytika společnosti SVB Leerink, Geoffreyho Porgese.
Vakcína byla jen začátek
Překonání stomiliardové hranice za rok je dosud ve farmaceutické průmyslu nevídané. Zatím největších ročních tržeb dosáhla již zmiňovaná společnost Johnson & Johnson, která loni prodala zboží a služby za 82,6 miliardy dolarů. Pomyslný rekord Pfizeru se datuje do roku 2018, kdy utržil 53,7 miliardy. To bylo ještě předtím, než Pfizer vyčlenil svou divizi spotřební farmacie a dvě třetiny prodal v roce 2019 britské skupině GlaxoSmithKline. Tržby Pfizeru se od té doby pohybují kolem 41 miliard dolarů ročně.
Ale to je minulost. Geoffrey Porges předpovídá, že tržby Pfizeru v příštím roce zcela zásadně ovlivní přípravek Paxlovid, kterým se léčí nemoc covid-19. Podle Porgese přinese Pfizeru na tržbách přes 24 miliard dolarů. Dalších bezmála 30 miliard pak americká farmaceutická skupina utrží z podeje vakcín proti SARS-CoV-2, která nese obchodní název Comirnaty. Jinak řečeno, více než polovina ze stomiliardových tržeb půjde na vrub produktům účinným proti pandemii, které už téměř dva roky svět čelí.
Paxlovid totiž v pozdních fázích klinických testů vykázal poměrně vysokou účinnost při léčbě covidu. Pokud byl pacientům podán během tří dnů od prvních symptomů covidu, pravděpodobnost, že budou hospitalizováni, nebo že na covid dokonce zemřou, s snížila o 89 procent. Výsledek vychází z porovnání se skupinou pacientů, kterým bylo podáno placebo. Paxlovid je při léčbě covidu používán v kombinaci s lékem ritonavir, který se nasazuje při potlačování infekce HIV.
Paxlovid po vzoru Tamiflu
Podle Porgese není snadné tržby Pfizeru z produktů pro prevenci a léčbu covidu odhadnout. Vše totiž bude záviset na tom, jak se pandemie vyvine. Ve svých odhadech však vycházel ze zkušenosti z poměrně rozsáhlé epidemie chřipky, která svět zasáhla v období 2005 až 2007. Tehdy se jednotlivé státy zásobily antivirotickým lékem Tamiflu z dílny švýcarské farmaceutické společnosti Roche.
Jakmile bude Paxlovid schválen příslušnými regulátory (americký FDA i evropská EMA již lék přijaly ke schvalovacímu procesu), dá se očekávat, že se jím státy začnou zásobovat jako v případě Tamiflu. Geoffrey Porges odhaduje, že vlády budou chtít dosáhnout takového objemu, aby dokázaly Paxlovidem pokrýt 10 až 20 procent populace. Vzhledem ke kapacitám by tak Pfizer mohl mít zajištěn odbyt až do konce roku 2023. Americká federální vláda si již u Pfizeru objednala 10 milionů terapií za 5,29 miliardy dolarů.
Nové varianty na obzoru
Vedle toho však bude pokračovat prodej vakcíny Comirnaty, jelikož v globálním měřítku je proočkovanost populace stále relativně malá. Navíc vzhledem k aktuálnímu vývoji, kdy se objevila nová varianta koronaviru (omikron), se dá očekávat, že bude nutné opakované přeočkování i v zemích, kde je proočkovanost už relativně vysoká.
Porges odhaduje, že prodeje tržby jen z prodeje Comirnaty dosáhnou do konce příštího roku asi 107 miliard dolarů. A získané peníze Pfizer bude pravděpodobně používat ke „strategickým účelům“. Tedy k upevňování své pozice na trhu zejména prostřednictvím akvizic menších, pravděpodobně biotechnologických, společností. Koronavirová pandemie tak zřejmě dala vzniknout novému farmaceutickému obru.
Petr Musil
