Počet nově zachycených případů rakoviny loni klesl. Prevenci v oblasti nádorů prostaty nyní připomíná Movember

Prodlužující se věk ruku v ruce s rostoucím výskytem civilizačních chorob jsou velkou výzvou nejen pro české zdravotnictví. Klíčem k udržitelnosti systému je hlavně prevence – v jejímž dodržování však u nás máme značné mezery. Situaci ještě zhoršil covid, kvůli němuž v loňském roce někteří nedorazili na preventivní prohlídky, což se odrazilo i na nižším počtu nově diagnostikovaných s rakovinou. A platí to i o rakovině prostaty, která je u mužů vůbec nejčastěji se vyskytujícím nádorem. Na důležitost prevence upozorňuje právě startující osvětová akce Movember.

Onkologická onemocnění jsou po těch kardiovaskulárních druhou nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Podle čísel ÚZIS bylo u nás v roce 2018 nově diagnostikováno přes 87 tisíc pacientů a téměř 28 tisíc lidí zemřelo. U mužů, které rakovina postihuje častěji než ženy (v poměru 1:1,2), byla přitom nejčastěji diagnostikovaným nádorem rakovina prostaty, která tvořila celou čtvrtinu všech nových onkologických onemocnění u mužů (následovaná rakovinou kolorekta). Celkem s ní bylo v roce 2018 nově diagnostikováno téměř osm tisíc mužů a incidence v čase setrvale narůstá. Důvodem je mimo jiné to, že moderní diagnostické metody dokážou odhalit větší množství nádorů. Jenže i když dnes onemocnění umíme úspěšně léčit, pokud je zachyceno včas, zůstává mezi pány rakovina prostaty třetí nejčastější příčinu úmrtí v rámci onkologických diagnóz – v roce 2018 na ni zemřelo 1372 mužů.

„Karcinom prostaty je tichý zabiják. Přichází bez zjevných symptomů, pacient často dlouho netuší, že je nemocný. Doporučení k důsledné prevenci proto u této diagnózy platí dvojnásob, jen vyšetření odborníků může nemoc včas odhalit. A léčba je samozřejmě nejúčinnější tam, kde se nemoc zachytí včas,“ podtrhává ředitel největší české zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

U VZP se přitom loni s rakovinou prostaty léčilo 45 tisíc klientů, přičemž od roku 2011 vzrostla incidence o celých 37 procent. Přesto byl ale minulý rok po dlouhé řadě let prvním, kdy počet léčených lehce klesl.

“I když čísla z roku 2020 vykazují nižší záchyt karcinomu prostaty oproti předchozím letům, není bohužel žádný důvod k radosti. Spíše naopak. Do celkové statistiky promluvila tehdy nastupující pandemie covid-19, která sebou přinesla řadu omezení a samozřejmě i strach související s preventivními vyšetřeními,“ vysvětluje přednosta Urologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice profesor Roman Zachoval.

Na prevenci dbáme méně než za hranicemi

Protože bohužel rakovině prostaty neumíme preventivně předcházet, je třeba pravidelně chodit na prohlídky a případné onemocnění díky tomu zachytit včas ve fázi, kdy ho umíme účinně léčit. Když totiž nedojde k včasnému odhalení a léčbě, mohou se rakovinotvorné buňky šířit do dalších částí těla, především do lymfatických uzlin a kostí. Základní diagnostické vyšetření je proto součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, která se provádí a z veřejného zdravotního pojištění hradí jednou za dva roky.

Pokud vznikne podezření na onemocnění prostaty, je jednou z diagnostických možností laboratorní rozbor krve, z něhož se stanoví hladina PSA (prostatický specifický antigen). Vyšetření může zajistit všeobecný praktický lékař, internista i urolog na základě klinického nálezu u pacienta. Pokud se ale muž rozhodne vyšetření podstoupit bez indikace lékaře, musí si ho zaplatit. Pro stanovení diagnózy rakoviny prostaty je každopádně třeba provést další vyšetření, jako je zobrazení prostaty ultrazvukem, biopsie prostaty, případně CT či magnetická rezonance.

Mohlo by vás zajímat

Na vozíku končí každoročně kolem 200 Čechů, zvyšuje se jejich věk

Smutným faktem však je, že mnoho mužů na preventivní prohlídky nedochází. Oproti zahraničí tak máme v prevenci velké resty. „Český pacient měl v porovnání s Německem dvakrát nižší počet provedených prevencí. Compliance typického českého pacienta byla i před covidem poměrně nízká a v období posledního roku došlo k zabetonování, kdy pacienti z mnoha objektivních i subjektivních důvodů na prevence nedorazili. Je tedy na místě diskutovat o tom, jak compliance pacientů zlepšit – zda formou bonifikací, nebo malifikací,“ poukázal na konferenci na téma civilizační choroby, kterou 3. června uspořádal Zdravotnický deník spolu s VZP, místopředseda Sdružení praktických lékařů Jiří Zdražil.

K tomu, aby bylo možno pojištěnce odměňovat či trestat za jejich přístup, je ale zásadní, aby vůbec o problematice věděli. Povědomí o rakovině prostaty se nyní snaží zvýšit pravidelná listopadová osvětová akce Movember, jejímž organizátorem v České republice je Nadační fond Muži proti rakovině.

”Movember je každoroční osvětová kampaň upozorňující na nebezpečí rakoviny varlat, prostaty a psychické problémy s tím spojené. Princip je velmi jednoduchý. Každý muž, který si nechá během listopadu narůst knír, pomáhá ve svém okolí šířit důležitou zdravotní osvětu,” vysvětluje koordinátor Nadačního fondu Muži proti rakovině Jiří Hofreitr. Vybrané prostředky v ČR jsou pak využívány na výzkum, osvětové kampaně a nákup přístrojového vybavení urologických pracovišť.

Jednu kampaň NF Muži proti rakovině je přitom nyní možno vidět i v pražských ulicích. Upozorňuje na nebezpečí rakoviny varlat, kde jsou ohroženou skupinu mladí muži nejčastěji ve věku 15 až 35 let. Čtyři vizuály, které jsou v současnosti k vidění na billboardech, city lightech a v pražském metru, jsou malou částí kampaně, kterou se NF Muži proti rakovině snaží oslovit ohroženou skupinu mladých mužů a upozornit tak na nutnost samovyšetření.

“Jedinou možností, jak karcinomu varlat předcházet, je pravidelné preventivní samovyšetření, podobně jak ho známe například u rakoviny prsu. Případný včasný záchyt zároveň velmi výrazně snižuje budoucí zdravotní rizika,” vysvětluje Roman Zachoval, který je zároveň předsedou a zakladatelem NF Muži proti rakovině.

Na screeningy přišlo o 188 tisíc lidí méně

Bohužel loňský trend propadu nově zachycených případů z důvodu zanedbané prevence není patrný jen u rakoviny prostaty, ale u onkologických onemocnění celkově. Počet pacientů pojištěných u VZP loni klesl oproti roku 2019 o 5,2 procenta. „K poklesu došlo po několika letech, kdy se výskyt naopak každoročně zvyšoval. Za nižším počtem odhalených případů rakoviny stojí s největší pravděpodobností zanedbaná prevence,“ konstatuje Zdeněk Kabátek.

Celkem se loni s rakovinou léčilo 301 tisíc pacientů VZP. Při přepočtu na sto tisíc pojištěnců VZP v daném regionu bylo nejvíce léčených v Olomouckém kraji, dále v Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji. Naopak nejnižší počet připadá na Plzeňský a Liberecký kraj a na Prahu.

Pokud se přitom podíváme na screeningové programy zaměřené na včasný záchyt rakoviny prsu, kolorekta a děložního čípku, na které pojišťovna adresně zve, vloni se na ně dostavilo o 188 tisíc klientů méně než v roce 2019.

„Pokles jsme zaznamenali u všech tří realizovaných programů, a to o osm, respektive 17 procent za celou ČR. V některých regionech byl propad ale výrazně vyšší. Například počet vyšetření na rakovinu děložního hrdla ve Středočeském kraji poklesl až o 60 procent, v Jihočeském kraji o 45 procent. Letos se čísla návštěv pomalu vracejí do normálu, ale ještě v lednu zamířilo o pětinu méně pacientů (oproti 2019) na preventivní vyšetření karcinomu konečníku, o desetinu méně žen zamířilo na mamografické vyšetření i na preventivní prohlídku zaměřenou na včasné odhalení karcinomu děložního hrdla,“ podotýká náměstek ředitele VZP pro služby klientům Ivan Duškov.

Na druhou stranu náklady na léčbu díky širšímu využití nejmodernějších léčivých přípravků meziročně vzrostly o 11,7 procenta z 14,5 miliardy na 16,2 miliardy korun. V roce 2020 totiž byla schválena úhrada a rozšíření indikací v onkologických diagnostických skupinách u čtyřicítky moderních léčivých přípravků. Za pacienta s non-folikulárním lymfomem zaplatila VZP dokonce přes 11,6 miliónů korun.

Jak je jasně vidět, je prevence i z ekonomického hlediska mnohem výhodnější než léčba. VZP se proto zaměřuje na prevenci rakoviny i v rámci svých benefitních programů. Všichni klienti mohou čerpat až 500 korun na vyšetření kožních znamének, ženy ve věku od 18 do 45 let si mohou požádat až o 500 korun na preventivní vyšetření karcinomu prsu, až tisíc korun pojišťovna přispívá na přípravky určené k odvykání kouření. Klienti starší 35 let si pak nad rámec zdravotního pojištění mohou zažádat o komplexní preventivní onkologickou prohlídku, na kterou jim pojišťovna přispěje až 3 000 korun.

-mk-