Stomatology zasáhla nemoc covid-19 zhruba stejně jako běžnou populaci. Koronavirem se do konce letošního června nakazilo 13,9 procenta zubních lékařů, sdělil včera novinářům prezident České stomatologické komory (ČSK) Roman Šmucler. Vyplývá to z dotazníkového šetření, které ČSK provedla mezi svými členy počátkem letošního léta. Podle Komory jde s ohledem na charakter péče, kterou zubní lékaři poskytují, o poměrně významné číslo, jež poukazuje na to, jak důležité je se důsledně před nákazou chránit.
Nemoc covid-19 potvrdily PCR testy v období od března 2020 do konce letošního června u 13,9 procenta z 2.714 stomatologů, kteří reagovali na dotazník rozeslaný Českou stomatologickou komorou (ČSK) svým členům. To je číslo, které se blíží nemocnosti v rámci celé populace – 15,6 procenta. Téměř polovina zubních lékařů, kteří onemocněli, udává místo nakažení v rodině, kolem 40 procent v ordinaci „To nám přijde jako docela slušný výsledek na to, v jakém prostředí se pohybují a že jejich pacienti nemají žádnou ochranu nosu a úst,“ komentoval novinářům výsledek iniciátor průzkumu Vojtěch Peřina z Kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie Fakultní nemocnice Brno.
Prodělání nemoci covid-19 uvedla sice zhruba čtvrtina dotazovaných (658, z toho 15 opakovaně), nicméně část nakažených zůstala doma pouze na základě klinických příznaků bez PCR testu. Za prokázaný případ nákazy se podle ministerstva zdravotnictví přitom považuje pouze ten potvrzený PCR testem.
Podle prezidenta ČSK Romana Šmuclera někteří zubní lékaři poté, co se u nich typické příznaky projevily, na PCR test jednoduše nešli a ve studii se k tomu přiznali proto, že byla anonymní. „Nechci to omlouvat. Řada těch, kteří zjistili, že mají covid, se zaizolovali, ale nešli na test, aby kvůli přetrvávající pozitivitě nebyli v izolaci třeba měsíc,“ vysvětlil Šmucler. Soukromí lékaři jsou soukromí podnikatelé, nemají tak nárok na nemocenskou, kterou dostávají zaměstnanci v karanténě či izolaci.
Nemocnost stomatologů vrcholila ve dvou vlnách na konci května 2020 a v druhé polovině října 2020. 63 procent nemocných se pak po dvou týdnech vrátilo zpět do práce. „U většiny z nich ještě po prodělaném onemocnění přetrvávaly dlouhodobější potíže, což se možná ze začátku podceňovalo. Nejčastěji se jednalo o dlouhodobou únavu a dále i o psychické a neurologické potíže a další bolesti,“ doplnil Peřina.
Stomatologové jsou zvyklí se dobře chránit
Naprostá většina respondentů označila doporučení na ochranu před nákazou vydaná ČSK za adekvátní (90 procent). Čtyři procenta pak za příliš přísná a stejně tak čtyři procenta by doporučenou ochranu ještě rozšířila. To povětšinou také příslušní lékaři sami učinili – nejčastěji o nucenou cirkulaci vzduchu a odsávání aerosolu z pracovního pole. „Stomatologové se již dnes dobře chrání před přenosem respiračních onemocnění. Jsou na to zvyklí,“ vysvětlil Peřina.
Za nejvíce nadbytečné opatření pak podle něj stomatologové označili měření tělesné teploty před začátkem ošetření, uvedlo to 62 procent dotazovaných. Většina (73 procent) také hodlá i nadále dodržovat přísnější hygienická opatření.
Naočkovat se nechalo, či očkování zahájilo, do konce letošního června 83 procent respondentů. Deset procent stomatologů injekci zcela odmítlo, u zbývající skupiny převažovaly jiné důvody k neočkování jako například prodělaný covid, vysoká hladina protilátek či kontraindikace. Celá pětina se dostala k vakcíně přes oblastní stomatologickou komoru.
Přerušení provozu uvedlo 38 procent dotazovaných, nejvíce v polovině března 2020 a v průměru na čtrnáct dní. Nejčastějším důvodem byl nedostatek ochranných prostředků a onemocnění v týmu.
„Výsledky průzkumu nám umožní optimalizovat doporučená ochranná opatření pro případné další vlny epidemie covidu-19 nebo jiné epidemie,“ uzavírají autoři šetření v tiskové zprávě. Podle nich čísla o nemocnosti mezi stomatology zhruba odpovídají údajům z jiných zemí. Mezinárodní srovnání je však obtížné, protože jednotlivé země se liší v organizaci zdravotní péče, demografii i omezení provozu zubních ordinací během pandemie.
-sed-
