Ultrazvuk u praktika? Revoluce, která ovlivní i systém zdravotní péče, říká lékař

O POCUSu čili ultrazvuku, který je možno provést v místě poskytování péče, hovoří praktický lékař David Halata jako o fonendoskopu budoucnosti. Přístroj, který zatím má několik desítek, maximálně pár set praktiků, totiž urychlí a zpřesní diagnostiku, a díky tomu pacientovi i celému systému ušetří řadu dalších, mnohdy zbytných vyšetření. U nás v tuto chvíli dobíhají tři klinické studie, jejichž výsledky by měly být známy během pár měsíců. Praktičtí lékaři pak s nimi plánují jít za zdravotními pojišťovnami, aby pro vyšetření POCUSem dojednali úhradu ze zdravotního pojištění.

Ultrasonografické vyšetření u praktika (čili POCUS) patří mezi tzv. POCT vyšetření, tedy vyšetření přímo na místě s rychlým výsledkem (point-of-care testing). Dnes mezi taková vyšetření patří např. CRP, antigenní testy na covid či vyšetření hladiny cukru glukometrem.

„Vyšetření ultrazvukem prováděné a interpretované přímo během vyšetření pacienta velmi usnadňuje stanovení diagnózy – diagnostika je mnohem rychlejší a přesnější. Toto vyšetření ale nelze vnímat jako náhradu klasického ultrasonografického vyšetření, jak ho známe v nemocnici. O POCUSu se často mluví jako o pomocné metodě, jako o fonendoskopu budoucnosti,“ vysvětluje člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP David Halata.

V Česku se POCUS běžně využívá v ortopedii nebo rychlou záchrannou službou. U praktiků se zatím vyskytuje sporadicky, protože ho pojišťovny nehradí. Proto jím v tuto chvíli disponují desítky, maximálně pár set ordinací, které se rozhodly investovat do přístroje 400 až 500 tisíc korun, ačkoliv se jim v tuto chvíli investice ve výkonech nemůže vrátit. Každopádně však nejde o žádný výstřelek – v řadě evropských zemí, jako je Dánsko, Portugalsko či Řecko, je již POCUS naprosto běžnou součástí vybavení ordinace praktického lékaře.

Od praktika rovnou ke superspecializované péči

Jak přesně se liší POCUS od konvenčního ultrazvuku v nemocnici? POCUS je rychlé vyšetření odpovídající na konkrétní otázku, na níž praktik potřebuje ihned znát odpověď. Oproti tomu vyšetření v nemocnici, na které je třeba se objednat (což může trvat týdny), je velmi systematické, trvá desítky minut a má za úkol poskytnout co nejpřesnější popis celé oblasti, přičemž ho provádí specialista – radiolog nebo sonografista.

Pro přiblížení: díky POCUSu, který trvá pár minut, může praktik ihned odhalit covidovou pneumonii. „Je naprosto s podivem, že při současné pandemii máme v rukou metodu, která je schopná u pacienta doma nebo v naší ordinaci diagnostikovat covidovou pneumonii a zajistit přesnou a dobrou léčbu včas. Přesto ji skoro nikdo v České republice nevyužívá,“ pozastavuje se Halata.

Mohlo by vás zajímat

Fakultní nemocnici v Brně ubývají porodníci, také proto, že se bojí tlaku médií

POCUS může rychle diagnostikovat také třeba hydronefrózu ledviny (kdy z ledviny nemůže odtékat moč, což v horizontu hodin až dvou dnů vede k nevratnému poškození ledviny) či trombózu dolních končetin. Jde o diagnózy, které by jinak byly odhaleny až o dost později na specializovaném pracovišti, kdy už by ale mohlo být pro pacienta pozdě.

„Hlavní přínos POCUSu je, že urychluje a zpřesňuje diagnózu nemoci, a tím pádem velmi výrazně urychluje léčbu, která se pacientovi poskytuje. Výrazně přitom mění směřování pacienta v systému zdravotní péče. To je velice důležitá věc, protože jak dochází k superspecializaci jiných oborů, je zásadní pacienta s danou chorobou dostat co nejrychleji k velmi úzce specializované péči,“ popisuje David Halata s tím, že POCUS navíc umožňuje dlouhodobé monitorování vývoje nemoci.

„Celkový přínos je naprosto zřejmý – vede ke zlepšení celkového zdraví našich pacientů a velmi výrazné úspoře finančních prostředků. Pokud lépe směřujeme pacienty zdravotním systémem, léčba přichází rychleji a pacienti nepotřebují řadu často naprosto zbytečných vyšetření,“ dodává Halata.

Na přesném nadefinování využití se pracuje

Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP proto před rokem spustila projekt POCUS iGP, který se zabývá implementací point-of-care sonografie do ordinací praktiků. V tuto chvíli se pracuje na vytvoření přesných vzdělávacích pravidel a kurzů na míru ušitých praktikům. Zároveň v 17 ordinacích probíhají tři klinické studie, které zkoumají využití POCUSu a jejichž výsledky by měly být k dispozici někdy na přelomu roku.

„V Evropě neexistuje jasně dané spektrum vyšetření, které by praktický lékař měl provádět. To nám nepřijde jako vhodné – praktický lékař by měl projít naprosto jasně určeným vzděláváním, měl by být jasně určen rozsah vyšetření, která bude provádět, a jasně by měly být vytyčeny hranice POCUSu v rukách všeobecného praktického lékaře a kdy je naprosto nutné pacienta odeslat dál na konvenční ultrasonografii. Curriculum nechceme tvořit na základě domněnek či zvyklostí, proto běží ony tři klinické studie. Předběžná data ukazují, že spolehlivost při rozsahu, který jsme nadefinovali, je velmi vysoká, a vypadá to, že tato cesta bude správná,“ poukazuje David Halata.

Právě výsledky studií by přitom měly být argumentem, s nímž půjdou praktici do jednání se zdravotními pojišťovnami. V tuto chvíli totiž POCUS u praktiků není podporován pojišťovnami ani ministerstvem. Nyní tak u nás neexistuje pro POCUS specifický výkon, máme pouze výkony pro ultrasonografisty v nemocnicích. V některých lokalitách jsou sice vybrané pojišťovny ochotny nasmlouvat tyto výkony i praktikům, výkony jsou ovšem koncipovány tak, že počítají s 15 až 30 vyšetřeními denně – což u praktika nehrozí. „Jsme ve stadiu, kdy to testujeme. Na základě výsledků pak požádáme o příslušnou úhradu,“ říká předseda Společnosti všeobecného lékařství Svatopluk Býma.

„Point-of-care sonografie je revolucí primární péče v České republice. Za posledních 25 let nedošlo v naší specializaci k větší změně v diagnostice nebo směřování pacienta, než jakou může přinést POCUS. Jedinou podobnou změnou bylo před dvaceti lety zavedení EKG, POCUS ale šířkou vyšetření, která může nabídnout, pravděpodobně ovlivní naši práci daleko více. Ruku v ruce s tím přinese revoluci v celém systému zdravotní péče, protože ultrazvuk naprosto zásadně změní směřování našich pacientů a jejich průchod systémem zdravotní péče,“ uzavírá Halata.

Michaela Koubová