„Zavedeme možnost dobrovolného doplňkového připojištění. Prosadíme pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce,“ píše se mimo jiné v programovém prohlášení budoucí vlády, v kapitole věnované úkolům Ministerstva zdravotnictví, kterou má Zdravotnický deník k dispozici. Text obsahuje spíše obecné a opatrnější formulace („zaměříme se“ „zahájíme diskusi“), ale najdeme v něm i několik celkem jasných a realizačně náročných úkolů („zavedeme“, „podpoříme“, „prosadíme“).
Kromě připojištění a valorizace plateb za státní pojištěnce obsahuje programové prohlášení v oblasti financování zdravotnictví závazek prosadit víceleté financování a plánování úhrad zdravotní péče (v předvolebních debatách se hovořilo o třech letech) . „Úhrada péče pro konkrétní rok musí být výsledkem dohody, která probíhá mezi zástupci poskytovatelů daného segmentu zdravotní péče a zdravotních pojišťoven,“ uvádí se v textu. Tento pozitivní postoj k dohodovacímu řízení navazuje na dosavadní trend, který několik posledních let držel současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Nová vláda se také konkrétně hlásí k projektu DRG restart, odstranění nerovnosti v úhradách a k zavedení „systematického hodnocení nákladů a přínosů nových technologií a vydávání doporučených klinických postupů.“ Pokud jde o postavení a roli zdravotních pojišťoven v systému, sice se v prohlášení píše, že jejich odpovědnost bude rozšířena, ale současně se ve stejné větě dodává, že o potřebě a vhodnosti cenové konkurence zdravotních pojišťoven vláda „zahájí diskusi“. Překvapivě pak chybí závazek, o kterém se hojně hovořilo v předvolebních debatách, že by se poslanci pokusili upravit zákon tak, aby si bylo možné legálně doplatit na dražší způsob poskytnutí péče v případě, že pojišťovna hradí jen ten nejlevnější.
Velká pozornost je zaměřena na dostupnost zdravotní péče, přičemž se spoléhá na elektronické nástroje, sdílení informací, monitoring volných kapacit apod. Výslovně je pak zmiňována Kancelář zdravotních pojišťoven, a to v souvislosti s „dalším rozvojem systematického měření kvality poskytovaných služeb.“ Text ale bohužel právě v oblasti kvality není konkrétnější, přestože toto téma se objevilo v drtivé většině volebních programů.
Vláda se zřejmě pokusí vytvořit organizaci podobnou německému Institutu Roberta Kocha, ovšem nikoliv na zelené louce. V programovém prohlášení se přímo píše: „Transformujeme SZÚ (Státní zdravotní ústav – pozn. redakce) do podoby moderního institutu ochrany veřejného zdraví a zajistíme systému dlouhodobé financování“.
Zajímavé je, že se vláda zaváže k podpoře porodních asistentek, ovšem v diplomaticky zaobalené formulaci: „Podpoříme ženy v jejich volbě poskytovatele péče v těhotenství, při porodu i po něm tím, že zpřístupníme péči porodních asistentek s důrazem na kontinuálnost péče poskytované jednou osobou.“
Nová vládní koalice také hodlá nastavit „vstřícnější a efektivnější model postgraduálního vzdělávání lékařů i nelékařských oborů“. K tomu bude mimo jiné sloužit přímá finanční podpora studia nelékařských oborů, stomatologie a financování kmene i odměny školitelů ze státního rozpočtu (dle analýzy počtu potřebných v jednotlivých oborech). Měly by vzniknout programy, které budou motivovat špičkové vědce pro návrat ze zahraničí. Upravovat se budou kompetence lékařů i nelékařských pracovníků.
Další podkapitola je věnována prevenci. Zaujme tu závazek zavést inovativní formy péče zaměřené na prevenci a management chronických nemocí – kardiovaskulární choroby, diabetes, onkologická onemocnění, psychiatrická onemocnění i „zaměření na finanční motivace poskytovatelů zdravotních služeb, pacientů i zdravotních pojišťoven“. Jak konkrétně toto „zaměření“ má vypadat, ovšem není ani jen naznačeno.
-cik-
