Lékárny loni utržily 102 miliard korun, nejvíce od roku 2011

Lékárny a výdejny zdravotnických prostředků loni utržily zhruba 102 miliard korun, což je o 11 procent více než v roce 2019 a nejvíce minimálně od roku 2011. Každý člověk průměrně loni zaplatil za doplatky, léky a zdravotnické prostředky 1718 korun, což je o 50 korun méně než v roce 2019. Nárůst tržeb je dán především zvýšenými příjmy od poskytovatelů zdravotnických služeb, což zřejmě souvisí s léčbou pacientů s těžkým průběhem covidu-19 a zvyšujícími se náklady na léky, které se používají ve specializované centrové péči. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Tržby lékáren a výdejen zdravotnických prostředků rostou od roku 2014. Nejvíce loni stejně jako v minulých letech získaly lékárny od zdravotních pojišťoven, a to téměř 41 miliard. Jen zhruba o 1,2 miliardy nižší byly příjmy od poskytovatelů zdravotních služeb. Ty meziročně stouply o 7,7 miliardy na loňských 39,8 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2019 naopak asi o 800 milionů poklesly tržby za prodej zboží bez lékařského předpisu a činily 9,6 miliardy korun. Za doplatky na léky na zdravotnické prostředky lidé loni zaplatili 8,75 miliardy korun, meziročně asi o 260 milionů více.

Tržby za samotné léky loni dosáhly 88,15 miliardy korun a oproti roce 2019 vzrostly o devět procent. Tržby se zvedly především v nemocničních lékárnách, ty zaznamenaly téměř šestnáctiprocentní nárůst oproti roku 2019. “Lze předpokládat, že na významné zvýšení má vliv jednak zvyšující se náklady centrové léčby a léčba pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19,” uvádí se v dokumentu. Náklady na centrovou léčbu tvoří asi čtvrtinu příjmů za léky. Tato léčba se soustřeďuje do specializovaných pracovišť a zaměřuje se na závažné choroby, jako jsou lupénka, revmatoidní artritida, roztroušená skleróza a rakovina.

Za zdravotnické prostředky, což mohou být mimo jiné obvazy, skalpely nebo i kardiostimulátory, utržily lékárny a výdejny loni 13,75 miliardy korun, meziročně o 22 procent více.

Průměrně každý Čech loni v lékárně zaplatil za léky, zdravotnické prostředky i doplatky 1718 korun, meziročně o 50 korun méně. Z toho 818 korun bylo za doplatky na léky a zdravotnické prostředky a 900 korun za volný prodej. V částce není zohledněno to, že pojišťovny vybraným skupinám loni vrátily za doplatky zhruba 879 milionů korun. Celkem za doplatky léků lidé zaplatili osm miliard korun.

Mohlo by vás zajímat

Požadavek na desetiprocentní růst platů je neadekvátní a v rozporu s dobrými mravy, píší praktici a ambulantní specialisté Babišovi

V Česku bylo ke konci loňského roku 2729 lékáren včetně odloučených oddělení výdeje léčiv a 219 výdejen zdravotnických prostředků. Na jednu lékárnu bez započtení odloučených oddělení v roce 2020 připadalo v průměru 4270 obyvatel.

Zařízení za loňský rok přijala více než 77,2 milionu receptů a téměř 3,6 milionu poukazů na zdravotnické prostředky. Každý člověk tak přišel do lékárny průměrně se sedmi recepty. Počet receptů meziročně vzrostl asi o tři miliony, podle ÚZIS to ale může být dáno tím, že po část roku platila vyhláška, podle které mohla být na receptu jen jedna položka. Počet poukazů naopak asi o 290.000 klesl.

Vývoj tržeb tuzemských lékáren v posledních letech (v miliardách Kč; zaokrouhleno)

Zdroj: ÚZIS

-čtk-