Nemocnicím covidová situace ekonomicky pomohla. Doplatily na to zůstatky pojišťoven
Covid, ještě před současnou podzimní vlnou epidemie, nepochybně přinesl nemocnicím náročné období. Jak se ale říká, všechno zlé je pro něco dobré – a v tomto případě si alespoň řada nemocnic polepšila, co se hospodaření týče. Druhou stranu mince ovšem vidí zdravotní pojišťovny, zejména ty svazové, kterým se vlivem štědrých úhrad ztenčují zůstatky na účtech. Velmi silně růst nákladů v poslední době pociťuje zejména Vojenská zdravotní pojišťovna, která letos hospodaří se zhruba 24 miliardami korun. O situaci hovořil na summitu vydavatelství Media Network na téma ekonomika zdravotnictví, který se konal 18. až 20. října v Praze, ředitel VoZP Josef Diessl.
„Přestože situace nevypadá dramaticky, je v roce 2021 nerovnováha mezi náklady a příjmy, přičemž vzhledem k úhradové vyhlášce na rok 2022 bude nerovnost pokračovat i nadále. Mimořádně nás pak trápí kompenzační vyhlášky, zejména ta s odměnami pro ambulantní segment ve výši 75 tisíc pro každého zdravotníky. Ta s námi ekonomicky zacloumala,“ uvádí Josef Diessl.
Kompenzační vyhlášky pro rok 2020 totiž byly vydány na základě analýz dat z produkce za první tři měsíce roku, z toho však jen jeden měsíc byla epidemie covidu. Výsledkem jsou neúplná data pro odhad poklesu produkce a změny struktury poskytovaných služeb za celý rok, přičemž obdobný problém nastal i u první kompenzační vyhlášky pro letošní rok. V segmentu nemocnic tak byl produkční cíl pro úhradu paušálu v plné výši stanoven na 79 až 82 procent casemixu (původní úhradová vyhláška požadovala 98 procent casemixu). Ve výsledku dvě třetiny nemocnic s produkcí 93 procent celého segmentu mělo uměle nadprodukci a tím pádem doplatek, kdy byl nárůst úhrad téměř dvojnásobný.
„Je to bezesporu dobrá věc pro nemocnice, ale daleko horší pro nás. Když jsme se podívali na výroční zprávy, které nemocnice zveřejňují za rok 2020, tak mnohým z nich covidová situace velmi pomohla. Jenže když peníze někomu pomohou k hospodářskému výsledku, jinde musí scházet. Zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven tak musely klesnout. Ve Vojenské zdravotní pojišťovně jsme každopádně přesvědčeni o tom, že kompenzace byly vyšší, než odpovídalo skutečnosti,“ konstatuje Diessl.
I když zároveň byla snaha motivovat k dohánění péče, ve skutečnosti si nemocnice stejně jedou vesměs svým tempem. „Za svého působení v nemocnicích jsem se naučil, že kompenzace, které směřují k dohánění péče, jež v minulosti nebyla odvedena, nefungují. Nemocnice má zavedenou klinickou praxi, a když denně odoperuje osm kyčelních kloubů, tak jich asi těžko potom odoperuje 24,“ podotýká Diessl.
Mohlo by vás zajímat
Pro VoZP navíc představuje problém výrazný růst nákladů na centrovou péči – roste totiž počet smluvních center. Zatímco ještě před pár lety dávala pojišťovna na tuto léčbu 870 milionů, dnes je to už 1,3 miliardy. Na druhou stranu se ale Josef Diessl příliš neobává dopadů novely zákona 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění ve smyslu usnadnění vstupu nových léků do úhrad. Novinka s sebou sice ponese náklady, nicméně se usnadní přístup pacientů k léčbě.
Rezervní fondy pokryjí péči na čtyři dny
Problém ale podle Diessla představuje úhradová vyhláška pro příští rok. Ačkoliv dohodovací řízení bylo letos úspěšné a kromě ambulantních specialistů se s plátci domluvily všechny segmenty, nakonec vláda rozhodla navýšit plošně platy a vyhláška tak místo dohodnutého růstu o čtyři procenta přinesla růst dvojnásobný. To i spolu s očekávaným poklesem nákladů na covid bude znamenat schodek 12 miliard.
„Pak se ptáme, jestli má dohodovací řízení při těchto finálních konsekvencích smysl a zda by nestálo za to hledat nový systém dohod mezi pojišťovnami a poskytovateli,“ říká Diessl.
Další otázkou je, jak se bude vyvíjet ekonomika. Pokud by situace byla jiná než letos a situace v Auto Škoda bude dlouhodobější, nelze počítat s původně odhadovaným růstem příjmů o 6,4 procenta. Spolu se stoupajícími výdaji každopádně příští rok dojde k dalšímu poklesu zůstatků na kontech zdravotních pojišťoven, protože tempo růstu výdajů bude vyšší než tempo růstu příjmů.
Rezervám přitom nenahrává ani to, že spolu s pravidelným zveřejňováním zůstatků na kontech zdravotních pojišťoven nabývají odbory dojmu, že je třeba všechny peníze ihned ve zdravotnictví rozpustit. Zároveň pokud budeme hovořit o rezervním fondu, ten dnes není vhodně nastaven. Jeho výše je stanovena na 1,5 procenta z průměrných výdajů základního fondu zdravotního pojištění za poslední tři roky a dnes tak na rezervních fondech všech pojišťoven leží 4,8 miliardy – což stačí na úhradu čtyř průměrných denních nákladů. Výsledkem je, že i když nyní nepochybně přišla nestandardní situace, kdy by bylo na místě rezervní fondy využít, hradilo se vzhledem k výši rezervních fondů stejně vše z fondu základního.
„Na druhou stranu ve mně vyvolává optimismus zjištění, že to, co zažívá a analyzuje VZP, přijde za rok, dva i do zaměstnaneckých pojišťoven. Proto VZP držíme v pozitivních trendech palce,“ poukazuje Josef Diessl.
Více jednodenní péče a balíčkových úhrad
Co se pak týče výhledu do budoucna a úhradové politiky, chtěla by Vojenská zdravotní pojišťovna část plánované péče platit formou balíčků a co možná nejvíce ji převést do jednodenní péče. „Pro nemocnici to znamená úbytek peněz, ale z druhé strany jsem přesvědčen, že se na to dá daleko lépe plánovat personál,“ načrtává Diessl. Podle něj by tak bylo na místě vytvořit seznam výkonů povinných v režimu jednodenní plánované péče, přičemž by tyto výkony provedené během hospitalizace musela schválit pojišťovna.
„Měli bychom diskutovat také o tom, zda musí být akutní i plánovaná péče dělána se stejným počtem zdravotnického personálu, a zasáhnout do vyhlášky o personálním obsazení. Musíme se podívat i na to, jestli jsou nemocnice opravdu stejné – jestli je nemocnice na okrese stejná jako centrální krajská či fakultní. V dohodovacím řízení se snažíme prosazovat placení za paušální připravenost, tedy urgentní příjmy, a je otázka, zda tímto směrem nejít dál do budoucna,“ vypočítává Diessl.
K diskuzi je podle něj dále to, zda mají i špičková pracoviště dělat běžnou medicínu, jestli by centra a běžné nemocnice měly mít stejnou úhradu, nakolik nechat pojištěnce volně si vybírat pracoviště, nebo péči řídit, a mluvit by se znovu mělo i o možnosti doplatku za nadstandard.
Summit Ekonomika zdravotnictví se uskutečnil za laskavé podpory generálních partnerů společností Roche a Novartis a partnera společnosti Sprinx.
Michaela Koubová
Foto: Radek Čepelák
Michaela Koubová
