Nemocnicím nechybí jen zdravotníci, ale i experti na informační technologie. Přitom čelí palbě kyberútoků
Když se hovoří o problémech nemocnic, stále dokola se skloňuje nedostatek zdravotníků. Faktem však je, že se zdravotnická zařízení perou také s nedostatkem dalších pracovníků, jako jsou odborníci v oblasti informačních technologií – a příliš tomu nepomáhá fakt, že zatímco zdravotníkům se v posledních dvou letech přidalo 16 procent, THP pozice měly smůlu. Právě nemocnice, v nichž jsou ta nejcitlivější data, jsou přitom pod neustálou palbou kyberútoků. Problematice se věnoval odborný panel Stálé konference českého zdravotnictví na téma lidské zdroje ve zdravotnictví, který se konal 26. října v Praze.
Problémy s nedostatkem pracovníků nejsou jen doménou zdravotnictví – důvěrně je znají i v oblasti informačních technologií. „Situace ve zdravotnictví je podobná jako v IT. Lékař rovná se JAVA programátor, zdravotní sestra je podpora nebo tester. I u nás jsou problémy při dovážení pracovníků z ciziny, řešíme problematiku work-life balance, výši mezd… Je to zkrátka jako přes kopírák,“ konstatuje generální ředitel české softwarové společnosti OKsystem a.s. Vítězslav Ciml s tím, že podobně jako ve zdravotnictví ani v IT situace na trhu práce neumožňuje špatné pracovníky potrestat nebo vyhodit. „Na trhu není z čeho vybírat,“ dodává.
Segment IT a zdravotnictví se přitom prolíná na pozici IT pracovníků v nemocnicích, kterých je, jak jinak, také nedostatek.
„Ajťáci v nemocnicích ale mají naši hlubokou úctu, protože pracují v podmínkách, které nejsou jednoduché – a to nejen kvůli tomu, že nepracují s nejnovějšími technologiemi jako v Google či Avastu, ale také proto, že mají na starosti ty nejcitlivější údaje, které o sobě člověk může někomu sdělit. Tito lidé navíc nemají mzdové ohodnocení, které by jim nabídly renomované mezinárodní společnosti,“ poukazuje Ciml.
Tisíce incidentů každý měsíc
Že je sehnání IT pracovníka do zdravotnictví sysifovská práce, potvrzují i ředitelé nemocnic. „Chybí nám nejen lékaři a sestry, ale i ajťáci. Boleslavská nemocnice přitom čelí čtyřem tisícům kyberútoků měsíčně – čtyři tisíce incidentů zachytí naše firewally,“ říká zástupce ředitele Klaudiánovy nemocnice Ján Dudra.
„Není nutné si představovat IT hackera na druhé straně zeměkoule. Svět nebezpečí v kyberprostoru je množství serverů, automatů a robotů, a ony čtyři tisíce útoků měsíčně vyplývají z toho, že to systémy stále dokola zkoušejí. Jakmile zjistí, že je někde nová krabička, zkouší se do ní dostat,“ reaguje Vítězslav Ciml s tím, že pokud jsou aktualizované ovladače a záplaty na bezpečnostní díry, jsou největší slabinou koncoví uživatelé v nemocnicích při používání mailu, otevírání příloh či webových odkazů.
Mohlo by vás zajímat
Ján Dudra navíc upozorňuje, že ne každý IT pracovník zvládne jak kyberbezpečnost, tak medicínské IT – a sehnat pro malou nemocnici medicínského IT je velmi těžký úkol.
„Strategie státu tomu moc nepomáhá, když se dvakrát po sobě zvednou platy zdravotníkům, ale THP pozice, které v nemocnicích udržují řadu systémů, nejen IT, ale i potrubní poštu, dopravu, logistiku či obchod, zůstaly mimo. Ve chvíli, kdy nějaký segment uteče o 16 procent, bude to nepochybně komplikovat život. Uspokojovat potřebu tak mohu pouze s lidmi, kteří jsou na trhu dostupní, umí pracovat za cenu, kterou jim nabídnu, a musí to být strukturou osobnosti lidé, kteří spíše nechtějí dravý Google nebo IBM,“ popisuje personální náměstek FN Olomouc Jaroslav Lhoťan.
Outsource vs. vlastní oddělení
Navíc je tu ještě další problém – ne každý se totiž v IT vyzná, takže rozpoznat kvalitu pracovníka může být pro management náročné. „Jsem schopen nějak ohodnotit práci zdravotnického personálu, ale účinně hodnotit práci IT neumím. Proto je z mého pohledu pro nemocnici lepší tuto činnost outsourcovat a v rámci smlouvy definovat, co chci. Můj ajťák mi totiž řekne, že to nejde, ale když to mám ve smlouvě s nějakou firmou, mohu to vyžadovat,“ myslí si náměstek ředitele Nemocnice Karviná – Ráj Miroslav Homza.
Podle Vítězslava Cimla ale záleží na nemocnici a každý přístup má svá plus a minus. „Outsourcing je vždy ta nejnákladnější forma spolupráce, ale máte nějaké páky, jak dostat to, co od toho očekáváte. Vnitřní oddělení budete budovat dlouho a vymahatelnost toho, co potřebujete, je náročná. Ve chvíli, kdy je lidí na trhu nedostatek, se tak outsourcing nabízí,“ dodává Ciml.
Problematice lidských zdrojů ve zdravotnictví se budeme dále věnovat v nadcházejících vydáních ZD.
Odborný panel se uskutečnil za laskavé podpory OKsystem a.s.
Michaela Koubová
Foto: Radek Čepelák