Priority českého předsednictví v Radě EU ve zdravotnictví se týkají prevence, onkologických programů, dostupnosti léčiv nebo duševního zdraví. Na včerejší on-line konferenci Progresivního analytického centra (PAC) to řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Zásadním tématem, které mezi prioritami chybí, je podle odborů stabilizace zdravotnického personálu.
Priority předsednictví, které nastane v druhé polovině příštího roku, podle Žitníkové ministerstvo zdravotnictví představilo na nedávném kulatém stolu. Jedním z témat jsou preventivní programy, k čemuž odbory uvedly, že je potřeba prevenci řešit komplexně, nejen individuálně. Posíleny by podle nich měly být pravomoce hygienických stanic či státních zdravotních ústavů.
Dalším bodem je onkologická prevence a rozšíření pomoci pacientům. Ministerstvo chce k tomuto tématu uspořádat konferenci v Praze. Také z Národního plánu obnovy je podle Žitníkové velká část peněz zaměřena na onkologická onemocnění.
Dalšími prioritami jsou dostupnost farmaceutických a léčivých přípravků, elektronizace zdravotnictví nebo oblast duševního zdraví, k němuž by se v Praze měla uskutečnit další konference.
Odbory navrhovaly mezi zásadní témata zařadit také stabilizaci zdravotnických pracovníků. Zdravotníků a absolventů zdravotnických škol je nedostatek nejen v ČR, ale téměř celoevropsky, míní Žitníková. Proto navrhovala, aby si v rámci předsednictví země EU vyměnily zkušenosti, jak se snaží profesionály udržet. Kvůli omezenému rozpočtu ale podle ní není možné uspořádat další konferenci, pouze například kulatý stůl.
Mohlo by vás zajímat
Europoslankyně Radka Maxová (za ČSSD) za priority považuje posílení autonomie EU ve výrobě a distribuci léků a zdravotnických potřeb. Koronavirová krize podle ní ukázala silnou závislost Evropy například na ochranných prostředcích z Asie. Za zásadní též považuje témata prevence a duševního zdraví.
Podporu duševního zdraví zmínila též Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Zmínila zprávu UNICEF z letošního roku, podle níž je v Evropě sebevražda druhým nejčastějším důvodem úmrtí lidí ve věku 15 až 19 let. Před koronavirovou pandemií podle Laurenčíkové v Evropě 17 procent dětí a mladistvých mělo diagnostikováno duševní onemocnění.
V době, kdy bude ČR předsedat Radě EU, se podle ředitele rozvoje a inovací zdravotnické skupiny Akeso Holding Františka Vlčka nadále budou řešit dopady koronavirové pandemie, ale také zanedbaných chronických či duševních onemocnění a vzhledem k zátěži na zdravotnická zařízení též zameškaných diagnóz v rámci onkologické prevence. Za zásadní Vlček považuje také digitalizaci ve zdravotnictví, Česko je podle něj pouze v začátcích.
-čtk-
