Emma Walsmleyová, digitální terapie či farmagenomika. Koho a co sledovat v roce 2022 ve farmabyznysu?
Pandemie koronaviru by v roce 2022 mohla skončit, rozvinou se nové metody diagnostiky i léčby, do zdravotnictví ještě více promluví digitální technologie. A farmaceutický průmysl se ještě více začne zajímat o lidský genom, díky němuž budeme schopni získávat léky na míru daleko efektivněji.
Zřejmě nejexponovanější osobou farmaceutického průmyslu bude v roce 2022 Emma Walmsleyová. Tato žena řídí jednu z největších farmaceutických společností světa, britskou GlaxoSmithKline. Pokud ve své funkci zůstane nejméně do dubna, oslaví v pozici výkonné ředitelky GSK pět let.
Přežije Emma Walmsleyová v čele GSK?
Jenže už loni se pod Walmsleyovou začala kývat židle. To, když podíl v GSK získali aktivističtí investoři v podobě fondů Elliott Management a Blubell Capital. V červnu zástupci těchto fondů začali tlačit na to, aby Walmsleyová v čele GSK skončila. Nebyli totiž spokojeni, jak se skupině daří. Vedení GSK se však za Walmsleyovou postavilo a vyjádřilo přesvědčení, že je to právě ona, kdo je schopen GSK provést složitým procesem rozdělení.
Ten by měl skončit zhruba v polovině tohoto roku. GlaxoSmitKline hodlá odprodat svou divizi spotřební farmacie, jejíž hodnota se odhaduje přibližně na 54 miliard dolarů (téměř 1,2 bilionu korun). Skupina si před dvěma týdny najala bývalého šéfa obchodního řetězce Tesco Davea Lewise, který by měl mít právě odprodej této části GSK na starosti, jak uvedla agentura Reuters.
Skončí covid? Nadějí je technologie mRNA
Podle britského deníku Financial Times bude hlavním trendem farmaceutického sektoru letošního roku další vývoj vakcín postavených na technologii mRNA. „Jde o adaptabilní technologii, pomocí níž lze vytvořit vysoce efektivní vakcíny,“ píše deník. V roce 2022 se tak prý můžeme těšit na novinky v očkovacích látkách proti covidu, ale i proti chřipce. Společnosti Moderna, Pfizer, BioNTech a Sanofi totiž mají zveřejnit data týkající se testování tohoto druhu vakcín proti chřipce.
Nástup farmagenomiky
Genetické mutace hrají zásadní roli u mnoha nemocí. Z více než 20 tisíc léků, které dosud americký Úřad pro kontrolu potravina léčiv (FDA) schválil, mají jen necelé dvě stovky indikaci k využití proti genetickým mutacím. „V roce 2022 budou výzkumníci tlačit na zvyšování investic právě do farmagenomiky,“ uvedl pro portál Drug Discovery Trends Jim Robbins, viceprezident společnosti Arcadia, která se zabývá analýzou a využitím zdravotnických dat.
Podle Robbinse se investice tímto směrem budou zaměřovat na dvě klíčové oblasti: sběr genomických dat od geneticky diverzifikované populace a jejich využití pro zefektivnění léčby jak pomocí léčivých přípravků, tak pomocí nositelných zdravotnických přístrojů.
Digitální terapie zatočí s Alzheimerem
Podle výkonného ředitele společnosti Neuroglee Therapeutics Singha Rajputa je v současné době v nějaké fázi výzkumu či vývoje více než stovka léků na Alzheimerovu chorobu. „Ne všem pacientům ale může lék vyhovovat nebo v jejich případě fungovat. Navíc může být problematické objektivně změřit, jak přesně se stav pacientů díky těmto lékům zlepší či změní,“ uvedl Rajput pro Drug Discovery Trends.
Podle něho proto bude neméně důležitou roli hrát i digitální terapie. Jde zejména o technologie, které budou udržovat kognitivní funkce pacientů trpících Alzheimerovou chorobou. Současně budou schopny lépe monitorovat pacientův stav, čemuž bude možné přizpůsobovat léčbu standardními léky.
Mohlo by vás zajímat
Léky na míru budou stále běžnější
S digitálními technologiemi souvisí také možnost vytvářet léky přesně na míru jednotlivým pacientům. Zatímco dříve tato myšlenka zněla jako z oblasti sci-fi, dnes je již možné léky modifikovat tak, aby konkrétnímu pacientovi co nejvíce seděly. Tedy aby fungovaly a neměly ideálně žádné negativní vedlejší účinky. Takový postup se má v roce 2022 začít podstatně rozšiřovat a léky „na míru“ mají být stále běžnější.
Petr Musil
Petr Musil
