Jde to i bez vnitřního dluhu a s dostatkem personálu, dokazuje Rehabilitační ústav Kladruby

Zatímco u řady českých nemocnic slýcháme o nedostatku personálu, podinvestovanosti a velkém vnitřním dluhu, Rehabilitační ústav Kladruby je důkazem toho, že existují i zařízení, která tyto problémy nemají. I když ústav bojuje s vysokými personálními náklady a v posledních letech musí u personálu řešit rostoucí počty dní strávené na nemocenské, může se pochlubit moderním vybavením, využíváním telerehabilitace i snahou rehabilitační programy pro pacienty co nejlépe nastavit. Situaci v Rehabilitačním ústavu Kladruby představil na summitu Ekonomika zdravotnictví, který uspořádalo vydavatelství Media Network, jeho ředitel Josef Hendrych.

„Snažíme se být první volbou pacienta, prvním doporučením zdravotních pojišťoven i nositeli pokroku. Rozhodli jsme se pro pilotní programy, které jsme sami financovali, abychom nastavili co nejvhodnější rehabilitační program pro pacienty. Už když jsme v roce 2018 uváděli v život kranio program, dávali jsme zdravotním pojišťovnám najevo, že přicházíme i s distanční terapií. Trvalo to dva roky a teprve covid nám potvrdil, že jsme šli správnou cestou. Když byl vyhlášen nouzový stav, spustili jsme půlhodinové bloky vysílání telerehabilitace. Zpětná vazba byla obrovská, takže vysíláme dodnes – bez nároku na úhradu od zdravotních pojišťoven,“ uvádí Josef Hendrych.

Rehabilitační ústav Kladruby je příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví a která má dnes kapacitu 280 lůžek. Celkem zaměstnává 369 lidí, kteří zajišťují komplexní rehabilitační péči pacientům s těžkým postižením pohybového a nervového ústrojí, hlavně po úrazech a operacích.

„Potřebujeme kvalitní, empatický, odborně způsobilý personál v dostatečném množství. I když je to v současné době těžký úkol, nemáme žádné problémy, byť neříkám, že bychom další kvalitní personál nebrali,“ konstatuje Josef Hendrych, podle kterého ale má už nyní zařízení větší počet zdravotníků na pacienta, než bývá v obdobných zařízeních běžné.

Hendrych zároveň vychází z filozofie, že spokojený personál rovná se spokojený pacient. Proto se v Kladrubech sleduje kvalita pracovního života, která zde vychází nadstandardně, přičemž zaměstnanci na prvním místě toho, co je pro ně zásadní, neuvádějí mzdu, ale pracovní prostředí a kolektiv.

Na druhou stranu však podle Hendrycha už od roku 2018 velmi vzrostla pracovní neschopnost – zatímco tehdy personál stonal dohromady zhruba 7500 dní, v roce 2020 to bylo 10 680 dní (na jednoho zaměstnance vzrostl průměrný počet dní pracovní neschopnosti z 20 na 29). „Je to špatný vývoj a začínáme se tím tvrdě zabývat,“ říká Hendrych.

Mohlo by vás zajímat

Spokojení pacienti

Pacientům se pak zařízení snaží nabídnout kvalitní hotelové služby v jedno až dvoulůžkových pokojích (v době, kdy byl ústav ve 40. letech vybudován, měl tří až osmilůžkové pokoje). Zároveň tu je moderní rehabilitační přístrojové vybavení. Už deset let také ústav měří kvalitu péče očima pacientů, kde obhájil nejvyšší rating kvality zdravotních služeb „A+“ a splnil podmínky certifikace ve všech oblastech – kategoriích lékaři lůžkových zařízení, sestry lůžkových zařízení, lůžková zařízení i rehabilitační pracovníci.

Za rok přitom kladrubský ústav odléčí kolem 1600 pacientů, kdy průměrná ošetřovací doba jednoho člověka činí 61 dnů (ročně tak ústav má 90 500 ošetřovacích dnů). Na spinální rehabilitační jednotce přitom může pečovat až o 123 pacientů, v rámci kranio programu, který je určen pro pacienty se získaným poškození mozku, pak o 138 pacientů.

Zároveň ústav pěstuje mezinárodní spolupráci v oblasti výměny klinických dat a zkušeností, novinkou pak je rozšíření zřizovací listiny a statutu o vědecko-výzkumnou činnost. Díky tomu se kontinuálně pracuje na zkvalitňování péče pro pacienty.

Za dvacet let investice půl miliardy

I po ekonomické stránce se ústavu daří a hospodářský výsledek má v letech rostoucí tendenci. Celkové výnosy dnes činí zhruba 350 milionů korun.

„Výnosy ještě dokážeme zvýšit, ale u nás se tvoří podle počtu ošetřovacích dnů – až v posledních dvou, třech letech máme možnost uplatnit koeficient kvalitativního ukazatele s navýšením 0,003, což ve finále dělá jen asi 50 korun na ošetřovací den. Pokládám si tedy otázku, nakolik je to pro zařízení dostatečně motivační,“ podotýká Hendrych.

Co se pak týče možností snižovat náklady, ty jsou už velmi omezené. Celkem 71 procent totiž tvoří osobní náklady (6,3 procent tvoří odpisy, léky, spotřební zdravotnický materiál a potraviny spolknou 3,5 procenta, protetika 2,3 procenta, opravy a materiál pro údržbu 1,5 procenta a ostatní služby 4,5 procenta).

„71 procent na osobní náklady je hrozně moc a není moc prostor na další snižování. Musíme si položit otázku, zda když budeme mít málo personálu, nezhorší se péče? Nedojde k problémům s únavou a vyhořením?“ poukazuje Josef Hendrych s tím, že jediné, kde by přicházely v úvahu úspory, jsou energie. Zároveň se ústav snaží nezvyšovat náklady režijní, byť přibylo administrativy, kterou musí zabezpečovat.

Na rozdíl od řady českých zařízení ovšem není kladrubský ústav podinvestovaný a trpící vnitřními dluhy. Od roku 2002 zde bylo z vlastních zdrojů investováno a opraveno za půl miliardy korun (ročně jde o zhruba 30 milionů korun), k tomu 36 milionů přišlo z evropských fondů a dalších zdrojů. Ve finále se tak majetek povedlo zhodnotit skoro dvojnásobně. Zdrojem investic přitom bývají odpisy, zisk po zdanění a dary.

„Investujeme především ze svého. Zatím nepoužíváme nataženou ruku, aby nám někdo něco dal, ale snažíme se systematicky opravovat tak, abychom do budoucna neměli žádné problémy a připravili se na období, jako byl třeba nyní covid – byť období covidu asi finančně pomohlo všem,“ dodává Hendrych.

Summit Ekonomika zdravotnictví se uskutečnil za laskavé podpory generálních partnerů společností Roche a Novartis a partnera společnosti Sprinx.

Michaela Koubová

Grafy: RÚ Kladruby

Michaela Koubová