Nepropojená data a zastaralé systémy. Nemocnice potřebují standardy, a pak je čeká spousta práce
Zdravotnická zařízení již dlouho volají po stanovení jednotných standardů pro elektronickou komunikaci ve zdravotnictví. Ty by mělo definovat ministerstvo zdravotnictví jako hlavní koordinátor digitalizace sektoru. Nejde přitom jen o technologické, ale i obsahové standardy, tedy o to, jaká data o pacientech chtějí zdravotnická zařízení se zdravotními pojišťovnami vlastně sdílet a proč. Nemocnice zároveň čeká hodně práce, aby své mnohdy zastaralé informační systémy na chystané změny připravily, zaznělo na kulatém stole Zdravotnického deníku k digitalizaci zdravotnictví v kontextu spolupráce nemocnic a zdravotních pojišťoven.
Zdravotní pojišťovny i poskytovatelé zdravotní péče disponují velkým množstvím dat o svých pacientech, ta však zatím více méně „leží ladem“. Systémem „neprotékají“, ani se s nimi nijak zvlášt nepracuje. „Abychom si mohli data vyměňovat, pracovat s nimi a stavět nad nimi nějakou analytiku, potřebujeme standardy,“ prohlásil náměstek ředitele pro informační technologie Fakultní nemocnice Ostrava Petr Foltýn na kulatém stole Zdravotnického deníku k digitalizaci zdravotnictví.
Po definici jednotných standardů volá zdravotnický „terén“ již dlouho (více zde a zde). „Denně se u nás setkáváme s tím, že data nejsou nijak propojená, protože neexistuje jednotný standard. Nejsou provázaná s klinickými daty, která vznikají v nemocnicích a laboratořích,“ popisuje Antonín Hlavinka, náměstek informačních technologií z Fakultní nemocnice Olomouc, jejíž součástí je i Národní telemedicínské centrum. „Přitom na práci s daty a jejich výměně je telemedicína založena,“ dodává.
Nemá smysl vyvíjet národní řešení
Zákon o elektronizaci zdravotnictví předpokládá, že ministerstvo stanoví a vydá, resp. zveřejní ve Věstníku ministerstva zdravotnictví, standardy, které mají definovat takové záležitosti jako je struktura, obsah a formát datových souborů a datových zpráv, rozhraní pro vedení a předávání zdravotnické dokumentace v elektronické podobě a jejich zabezpečení a dále klasifikace, nomenklatury a terminologie pro jejich použití.
Hlavinka v této souvislosti upozorňuje, že v současné chvíli nemá smysl vyvíjet nějaké národní řešení, protože jsme součástí Evropské unie, v rámci níž již existuje jednotný standard pro přeshraniční předávání elektronických zdravotnických údajů. „Je to rámec, který bychom měli dodržovat. Okolní země šly podobnou cestou a tento nadnárodní standard doplnily o svá specifika,“ konstatuje.
České zdravotnictví má podle zákona na splnění všech jeho podmínek pět let. Podle současných plánů na digitalizaci sektoru popsaných v Národním plánu obnovy by to snad mohlo jít rychleji. Plán mimo jiné předpokládá, že ještě během prvního čtvrtletí 2022 by měly vzniknout „normy, pravidla a požadavky upravující interoperabilitu poskytovatelů zdravotní péče“, a to v souladu s pravidly definovanými na úrovni Evropské unie (podle tzv. Evropského rámce interoperability pro elektronické zdravotnictví).
Standardy technologické a obsahové
„Pokud jde o technologický standard, tak v zásadě je mi jedno, jaký bude. Ale až ho vybereme, tak se ho musíme držet a vynucovat ho i od našich partnerů,“ říká k tomu náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny pro informatiku Tomáš Knížek. Výběr standardu je pak podle něj zcela v kompetenci ministerstva zdravotnictví. „Je ale potřeba si sednout k jednomu stolu a začít si to vyříkávat. Ukázat si dobrou praxi a definovat baseline pro jednotlivé části – z pohledu datové kvality, standardu, přenosu dat, rozsahu integrací nebo využití cloud computingu,“ vypočítává náměstek naší největší zdravotní pojišťovny.
Také podle Jana Pejchala, náměstka pro řízení informačních systémů ze společnosti Krajská zdravotní, je potřeba jednoznačně říct, jakým směrem se mají nemocnice vydat. „Spolupráce mezi námi probíhá, komunikujeme spolu dlouhodobě, s tím problém není. Je ale zapotřebí to nějak ukotvit,“ konstatuje.
Náměstek pro informatiku a digitální transformaci Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Ivan Veselý pak dodává, že nejde jen o to definovat standardy jako takové, ale také vědět, kam směřují. „Aby to dávalo nějaký logický smysl a nešlo jen o výstřely, že chceme něco standardizovat,“ upozorňuje.
Podle něj má diskuse o IT standardech dvě části. Tou první je debata o technické stránce věci. „Tu lze definovat hned – rozhraní, formáty, protokoly, jaké bude zabezpečení. Druhá věc je obsahový standard. Tedy co si budeme vyměňovat a jaká data o pacientovi chceme sdílet,“ vysvětluje Veselý. Právě zde vidí význam koordinační role ministerstva zdravotnictví či zdravotních pojišťoven. „Oni by nám měli říct, co jsou podle nich obsahové standardy, a my, co chceme sdílet,“ dodává. Podle něj si totiž budou muset říct i zdravotnická zařízení, kterým směrem se chtějí vydat, tj. v jaké oblasti chtějí být „kvalitativnější a výkonovější“.“ „A to může trvat již déle,“ dodává Veselý.
Koncept a více odvahy
Petr Foltýn upozorňuje, že spolu se standardizací jde ruku v ruce i aktualizace a modernizace nemocničních informačních systémů, zejména ve velkých zařízeních. „Již teď intenzivně pracují, ale stále je čeká spousta práce,“ varuje. Prvním velkým úkolem bude podle něj aktualizace systémů a jejich přizpůsobení modernějším technologiím. Pak bude zapotřebí je také dostatečně zabezpečit tak, aby nemocnice byly schopny „jít s daty ven“ a vzájemně mezi sebou komunikovat, právě na základě předem daných standardů.
„Nejdůležitější je mít koncept a toho se držet,“ dodává k tomu Vladimír Fuchs, ředitel divize obchodu společnosti OKsystem. „Ve zdravotnictví je největší problém, kdo určuje pravidla. Jaká má být role jednotlivých subjektů, jaká jsou zařízení na obou stranách, jakou mají obnovu a jaké technologie se využívají. Standard je jen komunikační protokol,“ říká Fuchs a upozorňuje na vysokou provázanost různých technologií. „Dnes jsou to již obrovské celky, které sdílí data. A proto je nejdůležitější právě koncept a také více odvahy se toho konceptu držet,“ uzavírá.
Helena Sedláčková
Mohlo by vás zajímat
Foto: Radek Čepelák
Digitalizaci zdravotnictví v kontextu spolupráce nemocnic a zdravotních pojišťoven se budeme věnovat v dalších článcích.
Kulatý stůl se konal za laskavé podpory společnosti OKsystem.
Helena Sedláčková
