Očkování mladších dětí proti covid-19 vázne. Brání mu špatná dostupnost i chybějící komunikace státu

Pouze necelá čtyři procenta dětí ve věku 5 až 11 let dostala alespoň jednu dávku vakcíny proti covid-19 během prvního měsíce od spuštění vakcinace této věkové kategorie. Pro srovnání, ve věkové skupině 12 až 15 let bylo za stejné období proti covid-19 naočkováno téměř 18 procent dětí. Vyšší proočkovanosti brání problémy s dostupností očkování, kdy děti očkuje méně než pětina praktických lékařů pro děti a dorost a pouze část očkovacích center, ale také chybějící komunikace ze strany státu a opakování problémů, které se objevily již při očkování dospělých a dospívajících. Vyplývá to z analýzy Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP), kterou má Zdravotnický deník k dispozici.

Očkování dětí 5 až 11 let proti covid-19 se rozbíhá jen velmi pomalu a opakovaně naráží na problémy, ať už s dostupností vakcinace, tak chybějící vysvětlující komunikace ze strany státu. Pokud se tak rodiče rozhodují o očkování svých dětí, mohou narazit na řadu obtíží, které mohou vést i k tomu, že se nakonec rozhodnou děti neočkovat. Důvodem přitom nemusí být to, že by odmítali očkování jako takové, ale že vakcinace pro ně nebude dostupná. Mnohdy kvůli tomu, že jejich praktický lékař pro děti a dorost očkování proti covid-19 neposkytuje.

Právě na průběh a výsledky dětského očkovacího programu proti covid-19 se zaměřuje nová analýza Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP), kterou má Zdravotnický deník k dispozici. Z ní vyplývá, že i když očkování dětí 5 až 11 let bylo spuštěno téměř po roce od zahájení očkovacího programu pro dospělé a půl roku po zahájení očkování dětí ve věku 12 až 15 let, znovu ho provází obdobné obtíže, které brání dosažení vyšší proočkovanosti.

Mladší děti se očkují výrazně pomaleji než kategorie 12 až 15 let

Podle analýzy BISOP vakcinace dětí ve věku 5 až 11 let proti covid-19 probíhá výrazně pomaleji než očkování věkové skupiny 12 až 15 let. „Za stejné sledované období (30 dní od spuštění očkovacího programu) bylo naočkováno alespoň jednou dávkou přes 77 tisíc dětí ve věku 12 až 15 let, což tvořilo téměř 18 procent z celkového počtu dětí ve skupině. Ve věkové kategorii 5 až 11 let bylo k 11. lednu jednou dávkou naočkováno přes 31 500 dětí (dvěma dávkami přes 5 500 dětí), které tvoří necelá čtyři procenta z celkového počtu,“ konstatuje analýza.

Pro srovnání, v USA a Izraeli probíhá očkování této věkové kategorie od listopadu 2021.  Alespoň jednu dávku očkování pak do 5. ledna 2022 dostalo 25 procent amerických dětí tohoto věku s tím, že proočkovanost se liší mezi jednotlivými státy a pohybuje se od 8 do 57 procent. Do 13. ledna 2022 dostalo v Izraeli alespoň jednu dávku vakcíny 23,8 procenta dětí této věkové skupiny.

Navíc, jak v proočkovanosti, tak v dostupnosti očkování jsou mezi jednotlivými regiony v Česku značné rozdíly. Zmiňovaná čtyři procenta očkovaných dětí jsou celostátním průměrem. Nicméně v rámci jednotlivých regionů se proočkovanost zásadně liší. Zatímco Praha, některé okresy Vysočiny, Středočeského a Jihočeského kraje vykazují (alespoň jednou dávkou) naočkovaných více než šest procent dětí ve věku 5 až 11 let, okresy Jeseník a Česká Lípa mají naočkováno 0,6 procenta, respektive 0,8 procenta dětí. 

„Jednou z možných příčin nízké proočkovanosti v některých okresech může být malý počet očkovacích míst, tedy horší dostupnost vakcinace a nutnost překonání více překážek (místních, časových) při jejím dosažení,“ nabízí zpráva možné vysvětlení situace. Šíření varianty varianty viru SARS-CoV-2 omicron a předpokládané omezení veřejné dopravy pak může znamenat pro některé rodiče další komplikaci při dosažení očkovaní.

Mohlo by vás zajímat

Většinu lékařů ohrožuje syndrom vyhoření, odbornou pomoc ale nevyhledávají

Navíc zjistit poptávku po vakcinaci z počtu registrovaných dětí nemusí být podle zprávy BISOP zcela snadné. Registrace není podmínkou pro vlastní očkování, nicméně může sloužit jako nástroj, který ukazuje na zájem o vakcinaci. „Z hlediska plánování kapacit očkování může být nepraktické, že jsou registrace prováděny nikoliv na očkování samotné, ale přímo na očkovací místo. Aktuálně tedy není jasné, kolik dětí čeká ve frontě a jakou kapacitu je tedy potřeba zajistit na straně očkovacích míst pro jejich efektivní využití,“ popisuje analýza. V současnosti už počet očkovaných dětí ve věku 5 až 11 let přesáhl počet registrací.

Očkuje pouze 17 procent praktických lékařů pro děti a dorost

Na problematickou dostupnost pak ukazuje i skutečnost, že navzdory tomu, že Česko opřelo vakcinaci dětí o praktické lékaře pro děti a dorost (PLDD), toto očkování nabízí méně než pětina z nich. Při porovnání lékařů registrovaných v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) a počtu očkujících PLDD vychází, že očkuje pouze 385 praktických lékařů pro děti a dorost, kteří tvoří 17 procent z celkového počtu 2 254 registrovaných.

Právě dobrou dostupnost vakcinace lze podle centra BISOP vnímat jako pozitivní motivační faktor pro očkování. Pokud očkování není pro rodiče dobře dostupné, mohou se nakonec rozhodnout své děti neočkovat, a to i v případě, že nejsou proti očkování jako takovému. Klíčovou roli v tomto ohledu pak mají praktičtí lékaři pro děti a dorost.

„Právě ordinace PLDD jsou ze strany rodičů vnímané jako přirozeně vhodné místo pro vakcinaci, mimo jiné i proto, že se zde odehrávají pravidelná očkování proti jiným infekčním chorobám. Pokud pak PLDD, ke kterému rodiče pravidelně dochází, vakcinaci proti covid-19 nenabízí, může to být pro některé rodiče důvod, proč děti neočkovat, protože nemají dostatečnou důvěru ve vakcinaci v očkovacím centru, případně očkovací centrum pro ně není dostupné,“ vysvětluje analýza.

Částečným řešením by pak podle zprávy mohlo být to, že by registrující dětští praktici poskytovali poradenství k očkování, ale vlastní vakcinace by pak proběhla na jiném místě, ať už v očkovacím centru, nebo u jiného PLDD, který očkuje i neregistrované pacienty.

„Pro rodiče PLDD jsou důvěryhodným zdrojem informací a přirozenou odbornou autoritou, proto se na ně obracejí se svými dotazy ohledně vakcinace. Cenné z hlediska podpory vakcinace jsou také jejich osobní zkušenosti s očkováním vlastních dětí,“ popisuje zpráva.

Jednoduše řečeno, rodiče by měli mít možnost mluvit o svých obavách ohledně očkování dětí proti covid-19 s lékařem, ke kterému pravidelně docházejí a mají k němu důvěru. Touto cestou jde dlouhodobě například Izrael, kdy rolí ambulantních pediatrů je právě komunikace s rodiči o očkování, ale vlastní očkování i proti jiným infekčním chorobám probíhá mimo tyto ordinace.

Chybí komunikační kampaň k očkování dětí i lepší podpora pediatrů

Důležitým faktorem pro úspěch (jakéhokoliv) očkovacího programu, zejména u dětí, je komunikace. Už jen proto, že právě vhodná komunikace pomáhá zmírnit nebo dokonce zcela odstranit obavy rodičů. „Bylo by vhodné, aby očkující lékaři měli k dispozici komunikační manuál, například ve formě nejčastějších otázek a odpovědí k vakcinaci, který jim usnadní rozhovory s rodiči, a to jak po stránce odborné, tak psychologické. Stejně tak by měli mít možnost odkázat veřejnost na důvěryhodné webové stránky, které zpracovávají problematiku vakcinace proti covid-19 a zahrnují i problematiku očkování dětí,“ doporučuje centrum BISOP.

V Česku mají očkující lékaři k dispozici společné doporučení pěti odborných společností, ze kterého mohou vycházet ve své praxi, nicméně v současnosti neexistuje komunikační manuál či “argumentační banka”, které by mohli pediatři využít při rozhovorech s rodiči. Jak upozorňuje analýza, webové stránky ministerstva zdravotnictví se očkování dětí ve věku 5 až 11 let nevěnují a komunikace státu se soustředí pouze na organizační aspekty vakcinace, tedy jak se k očkování registrovat a kde jej podstoupí. Může tak docházet k situacím, kdy rodiče při hledání informací narazí spíše na materiály vytvořené odpůrci vakcinace, které byly vytvořeny s cílem ovlivnit rodičovské rozhodování směrem k odmítnutí očkování.

„Jednou z cest podpory pediatrů pro rozhovory s rodiči je aktivní komunikace ze strany odborné společnosti a případně dalších institucí, kdy mají k dispozici jak odborná doporučení, tak srozumitelně zpracované nejčastější otázky a odpovědi k očkování,“ doporučuje centrum BISOP s tím, že touto cestou šel například Izrael.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí pak vytvořilo komunikační manuál pro zdravotníky k očkování dětí proti covid-19. Současně American Academy of Pediatrics vnímá právě pediatry jako klíčové nejen pro vlastní očkování dětí proti covid-19, ale také pro komunikační podporu očkovacího programu. I proto tato odborná společnost přímo oslovuje rodiče a vysvětluje například bezpečnost a účinnost očkování, radí, jak prakticky zvládnout očkování, nebo odpovídá na otázky ohledně vakcinace po prodělání onemocnění.

Ludmila Hamplová, Jakub Weiner