Vláda na středečním jednání upravila některé části návrhu pandemického zákona. Schválila, že platnost zákona nebude časově omezena, přičemž původní návrh ministerstva počítal s tím, že významná část zákona bude platit do 31. srpna 2023. Kabinet také do normy vrátil možnost, aby mimořádná opatření mohlo kromě ministerstva obrany vydávat i ministerstvo vnitra. Vyplývá to z odpovědí, které ČTK dnes poskytl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob, a ze zveřejněného upraveného znění zákona. Novelu nyní projedná Parlament.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve středu po jednání kabinetu bez bližších podrobností řekl, že vláda návrh schválila. To, že vláda návrh změnila, bylo zřejmé až ze zveřejněných výsledků jednání.

Platnost významné části zákona končí na konci letošního února, návrh ministerstva zdravotnictví původně počítal s prodloužením normy o rok a půl. Novelu pandemického zákona připravilo ministerstvo zdravotnictví ještě pod vedením bývalého ministra Adama Vojtěcha (za ANO). O návrhu ale úřad tehdy jednal i s nynějším ministrem Vlastimilem Válkem (TOP 09).

Z upraveného znění také vyplývá, že možnost vydávat mimořádné opatření by měla mít ministerstva obrany a vnitra. Ministerstvo obrany bude mít podle upraveného návrhu možnost vydat mimořádné opatření, které se bude týkat vojáků v činné službě, občanských zaměstnanců v ozbrojených silách či samotných pracovníků ministerstva a organizací, které ministerstvo zřizuje.

Vnitro by zase mohlo opatřením ovlivnit příslušníky a zaměstnance bezpečnostních sborů s výjimkou vězeňské služby, pracovníky ministerstva a organizací, které zřizuje. Pokud obrana a vnitro nenařídí jinak, budou platit opatření vydaná ministerstvem zdravotnictví nebo hygieniky.

Mohlo by vás zajímat

Širší výčet mimořádných opatření

Jakob v zaslaném vyjádření připomněl, že novela rozšíří výčet mimořádných opatření, která lze podle pandemického zákona za nepříznivé epidemické situace přijmout. Úřady budou moci omezit podnikatelskou i jinou činnost v provozovně, obchodním centru, na tržišti či v tržnici. Bude možné regulovat i provozní dobu. Omezení bude možné také u všech činností, při kterých je člověk v přímém kontaktu s někým dalším. Novela doplňuje rovněž pravomoc regulovat provoz všech typů sportovišť, škol, dětských skupin a zařízení pro mimoškolní vzdělávání dětí. Opatření se budou moci vztahovat i na hudební, taneční a podobné kluby, diskotéky, herny, kasina, muzea, galerie, hrady, zámky, veřejné knihovny, planetária, zoologické a botanické zahrady. V novele jsou zahrnuty i kulturní akce, festivaly, slavnosti, trhy, veletrhy a zotavovací akce pro děti či příměstské tábory.

Úřady také budou moci přikázat testování v zaměstnání a ve školách. Lidem, kterým vyšel výsledek antigenního testu jako pozitivní, budou moci nakázat, aby se zdržovali odděleně od ostatních. Podobné omezení budou moci úřady nařídit i lidem, kteří se vrátili ze zemí se zvýšeným rizikem nákazy koronavirem. Cestující ze zahraničí by pak mohli mít povinnost vyplnit příjezdový formulář. „V návaznosti na rozšíření výčtu mimořádných opatření dojde k úpravě přestupků tak, aby každé mimořádné opatření bylo vymahatelné,“ doplnil Jakob.

V zákoně je také nově uvedeno, že nařízení izolace nebo karantény mohou hygienici a další pracovníci dotyčnému oznámit ústně nebo písemně, a to i pomocí prostředků komunikace na dálku. I nyní hygienici rozhodnutí o izolaci či karanténě sdělují často po telefonu, v současnosti se ale podle soudu jedná o nezákonný postup.

-čtk-